Just A Girl [Marcus & Martinus] -Dokončeno-

~16. Kapitola 💛

MARCUS

Chtěl jsem si jít s Tinusem zahrát fotbal, ale když jsem otevřel dveře Tinusového pokoje, tak jsem viděl něco co jsem vůbec nečekal. Spatřil jsem natlačenou Nicol na mém dvojčeti. „Ehmm... co tu děláte!?” zeptal jsem se.

Tinus na mě viděl, že jsem celkem překvapený, ale zároveň i naštvaný. Co si to dovoluje šahat na "moji" Nicol!? Ehmm... Marcusi? Pokud sis nevšiml tak Nicol "tvoje" už není!

„Co myslíš!?” řekla Nicol otráveně a políbila ho. Krev se mi začala vařit v žilách.

***

NICOL

„Tak co?” zeptala se mě napjatě Beth před školou. „Vyříkali jste si to nějak?” „Ehmm... Víceméně.” řekla jsem ji. „Notak. Já chci detaily!” křikla a zasmála se. Když jsem se už nedechovala a chtěla něco říct tak jsem ucítila něčí ruce na mých bocích. Nevím kdo to je, ale podle výrazu Beth bych tipovala, že to je Tinus.

„O čem se bavíte?” zašeptal mi do ucha a jemně ho zkousl. Stuhla jsem. Takové situace, jestli se mám rozhodnout říct pravdu nebo lež v tak krátké době, nemám moc ráda. Beth to samozřejmě o mně ví a naštěstí mě v takových vždy zachraňuje. „Ale o ničem.” řekla Beth Tinusovi a lehce se uchechtla. Tinus se na ní podíval a široce se usmál. „Potřebuješ něco?” zeptala jsem se ho tiše. „Jo. Nick tě zve někam ven. Prý mu máš ještě zavolat.” řekl Beth a já si všimla, že se její úsměv zvětšil a lehce se začínala červenat.

„A když už jsme u těch pozvání. Nechtěla bys dnes ke mně? Mohla by jsi tam i přespat, když už bude to ředitelské volno.” zeptal se s rozšířenýma vzorničkama. „Promiň, ale já už dneska spím u Beth.” řekla jsem smutně. „Nicol to je dobrý. Tu přespávačku uděláme jindy.” řekla a usmála se. „Vážně? Ty jsi zlato.” objala jsem ji. „Takže... proč ne.” řekla jsem Tinusovi a políbila ho na líčko. Usmál se na mě a hned si mě přitáhl do polibku. Ach já ty jeho rty miluju. „Ehmm... Nechci rušit, ale za chvíli začíná hodina.” přerušila nás Beth a usmála se. „Tak já už půjdu. Mějte se kočky.” řekl a mrkl na nás.

Beth počkala na to až se Tinus trochu od nás oddálí a potom spustila. „Aaa, tak jak vidím tak jste si to vyříkali.” zasmála se a já se zasmála s ní. „Ale sluší vám to spolu. Já bych někdy chtěla mít taky takhle hezký vztah.” řekla a hlavu sklopila dolů. „Však neboj. Ty s Nickem budete spolu vypadat určitě hezky. Sice ho neznám, ale určitě to bude sympaťák.” usmála jsem se.

*

„Dneska pojedeš se mnou, jo?” zašeptal mi do ucha nebezpečně Tinus až jsem se lekla. „J-jo.” šeptla jsem. Propletl si se mnou prsty a šel ke svému autu. Dveře auta otevřel a pobídl mě abych jsem si tam sedla. Já jsem tak udělala a Tinus za mnou ty dveře silně zabouchl. Co mu je? Příjde mi takový... divný.

Tinus vlezl do auta a nastartoval. Celou dobu se na mě díval. „Ehmm... nechci tě nějak rušit, ale myslím, že za jízdy by ses měl koukat na cestu a né na mě.” uchechtla jsem se. Tinus zastavil na semaforu, který ukazoval červenou.

„Ale já nemůžu za to, že jsi tak sexy a nádherná.” řekl, ušklíbl se a já se začala červenat. Svůj pohled jsem sklopila dolů.

Mojí bradu si vzal mezi palec a ukazováček, což mě nutilo se koukat do jeho obličeje a do jeho krásných čokoládových očí. „Nečervenej se.” řekl mi a políbil mě. Náš polibek se změnil ve vášnivé líbání. Zůstala bych takhle klidně i hodinu, ale to by nás nesměl vytušit nějaký chlap.

„Jeď! Je zelená!” křikl ten chlap po Tinusovi a zatroubil. „Debil!” sykl Tinus a rozjel se směrem ke mně domů.

Po několika minutách jízdy Tinus zastavil před mým domem. „Počkám tady na tebe.” řekl a usmál se. „Dobře”
Odemkla jsem dveře a rychle si šla zabalit nějaké to oblečení a ostatní kraviny.

*

„Tak jsme tu.” řekl Tinus a zaparkoval svoje auto do garáže.
Když jsme vešli do domu tak jsem si všimla, že na botníku jsou nějaké holčičí boty. „Hele! Asi máme návštěvu.” uchechtl se Tinus. „Tak to je super.” řekla jsem a ironicky jsem se zasmála. Tinus si se mnou propletl prsty a vedl mě do obýváku.

„Tak co budeme dělat?” zeptala jsem se ho a on se na mě ušklíbl. „Mám nápad.” řekl a začal se ke mně přibližovat do té doby než se naše rty dotkly a začaly se o sebe otírat. Přitáhla jsem si ho za zátýlek blíž. Byl to super pocit ho mít tak blízko, s ním se cítím v bezpečí.

Z ničeho nic jsem slyšela holčičí uchechtnutí. Polibek jsem rozbila a chtěla se podívat kdo to je. „Děje se něco?” zeptal se mě Tinus a svůj zrak upřel na osobu na kterou se dívám i já.

Takže tu máme další kapitolu. Dneska je celkem krátká, za co se omlouvám.
Neměla jsem moc náladu na psaní, ale kapitolu jsem slíbila na dnešek, takže tady je 💖

Omlouvám se pokud je divně napsaná, byla bych ráda za názor takže určitě pište. ❤😘
Snad se kapitola líbila a u další. Ahoj. 😘😊