Just A Girl [Marcus & Martinus] -Dokončeno-

~1. Kapitola 💛

NICOL

Probudilo mě zvonění budíku, „Už zase pondělí!" řekla jsem si jen pro sebe a zamířila do koupelny.
Vyzlékla jsem se a vztoupila do sprchy. Byla jsem dost unavená a ve sprše jsem vnímala jen studené kapky vody stékající po mém nahém těle až na zem.

Po studené ranní sprše jsem okolo sebe hodila ručník a vrátila se do mého pokoje si něco vybrat na sebe do školy.
Abych se přiznala do školy jsem se dnes těšila. Nejvíc jsem se těšila na Beth, protože jsem jedináček a nemám si s kým popovídat a jsem i docela dost zvědavá na toho nového kluka, co má k nám dnes nastoupit.
„Bude to blonďák? Bude mít krásně čisté modré oči? Bude kouřit?" Řekla jsem si jen tak pro sebe.

No nechci si nějak kazit představy o novém klukovi na škole, ale myslím si že bych se měla jít nasnídat.

Na snídani jsem si chtěla dát klasiku, jahodovou ovesnou kaši, ale když jsem vešla do kuchyně našla jsem mojí mamku znovu ležet na zemi s lahvemi alkoholu. „Mamí?!, Haló!, Probuď se! "
Zakřičela jsem na ní a ona se probudila.
Odvedla jsem ji do ložnice a chtěla si dát ovesnou kaši, ale potom co jsem si uvědomila, že jsem viděla opět mamku na zemi, mi nějak přešla chuť k jídlu.

**

„Děcka, prosím vás zklidněte se!" Zavolala na nás naše třídní a my se hned uklidnili, protože za sebou táhla hnědookého blonďáka.

Nedokázala jsem odtrhnout svoje oči od něj.
„Takže toto je Martinus Gunnarsen a bude to teď váš nový spolužák." Představila ho učitelka.

Zrovna nastala ta část ,kdy si každý něco začal šeptat do ucha svému kámošovi.

Mně Beth zašeptala „Z kolika holkama z této školy se už stihl vyspat?"
Můj smích jsem se snažila zadržet, ale marně, takže jsem se tam smála jako blbá a všichni na mě zírali.

Začala jsem se červenat, protože jsem se cítila celkem trapně, ale když jsem se podívala na Martinuse tak si mě měřil pohledem a šibalsky se na mě usmál.

Tak to teda ne, ať na to ani nemyslí.

„Tak si teď běž sednout třeba do poslední lavice úplně na levém kraji."
Dořekla učitelka a v ten moment jsem myslela, že jí zabiju. Posadila ho za mě.

„Takže dobrý den" Řekla a my jsme se všichni postavili, bylo mi to celkem nepříjemné, protože jsem jeho pohled cítila na sobě.
„Máš problém?" Řekla jsem mu a otočila se na něj. Zaregistrovala jsem to že jeho pohled odtrhnul z mého zadku a jenom se na mě nadrženě koukal. Hodila jsem na něj nechápavý pohled a hned se otočila zpátky.

„Takže jak už můžete vědět, tak naše škola dělá každý rok kurz pro žáky.
Naše třída by měla jet do Itálie." Řekla učitelka s radostí v obličeji.
Všichni začali tledkat a řvát radostí. Já jsem ze začátku byla taky ráda, ale potom jsem si uvědomila, že budu muset být každý den s Martinusem a úsměv jsem ztratila z obličeje

**

Sedím v lavici s Martinusem, protože jsem kvůli němu po škole.

„Vážně se na mě budeš ještě zlobit?" Vyšlo z něj a dal mi ruku na stehno.
„Nech mě!" zakřičela jsem a dala jsem jeho ruku z mého stehna pryč.

Za chvilku jsem už mohla jít domů tak jsem se sbalila a šla si stoupnout ke dveřím. Martinus udělal úplně to samé.
Chvíli na mě jen tak koukal a potom na mě promluvil „Nechceš si někdy semnou někam vyrazit?" zeptal se a dal mi můj pramen vlasů za ucho. Lehce jsem se zachvěla. „Ne"„Prosím" „Ne nikam s tebou nepůjdu" „Jak chceš"
Řekl a zmizel ve dveřích.

Takže toto je všechno pro první kapitolu.
Jo vím že to není nejlepší ,ale je to moje první knížka takže na to berte prosím ohled. Děkuju 😊
Doufám že se líbila.❤😊