Ahoj, jsem ráda že jsi tady. Klidně se usaď, konec konců byla jsem to já, kdo tě pozval. Dáš si nějaký čaj? Mám zelený, černý, ovocný, zázvorový a ještě spoustu dalších...
A nebo třeba kávu. Piješ cappuccino? Já ho naprosto miluju. Kolik si dáváš lžiček cukru? Jednu? Dvě? Tři? Promiň, zřejmě moc mluvím...
Pozvala jsem tě, aby jsem ti ukázala něco, co je pro mě hodně blízké. Je to dopis, který jsem napsala jedné osobě. Upřímně nikdy jsem ho neodeslala.
Neznám adresu té osoby, tak možná proto... Ne, to je chabá výmluva. Když jsem ten dopis psala, mluvila ze mě beznaděj a strach. Jenom se potřebuji někomu svěřit a proto jsem tě pozvala.
Nechci tvůj soucit, nechci pochopení. Chci jenom aby jsi si ho přečetl/a a mlčel/a. Nepotřebuji slova. Slova jsou pro slabé a já slabá nejsem... Ne když jsem napsala ten dopis.
Mohli by jsme tedy začít...
ČTEŠ
Dopisy Tobě
RandomJsou to dopisy, které jsem dokázala složit z pocitů. Vlastně ani nevím, proč jsem to psala právě sem. Ale jedno vím jistě. Tohle píšu, protože se potřebuji svěřit. Píšu to, protože psaní mi jde lépe než mluvení. Neprosím vás o lítost, prosím o tic...
