Hádej, Poberto, kdo jsem?

32. KAPITOLA

Podíval jsem se na Siriuse pohledem, který kdyby uměl zabíjet, tak už můj bývalý kamarád leží na zemi v křečích.

„Dávám ti jednu jedinou šanci na to, abys mi dal pádný důvod, proč jsi mě vzbudil uprostřed tak dokonalého snu Siriusi." Díval jsem se na něj a v mém hlase nebyla ani špetka humoru.

„ No, jak bych ti to jenom řekl Jamesi. Jak jsi tady tak mírumilovně a spokojeně oddechoval, můj mozek nenapadlo nic jiného, než tě přivést opět mezi živé, jelikož jsem ti chtěl oznámit, že už jsem se vrátil. Jsem si jistej, že jsi mě určitě hodně postrádal, takže tak. Jestli teď dovolíš, dojdu se převléknout a pak si zajdu do kuchyně na nějaké jídlo. Připojíš se ke mně?" nevím, jestli ho mám zaškrtit, nebo probodnout, nebo na něj poslat Avadu a nebo jestli na něj nepoužít rovnou všechno najednou.

„Ne Siriusi, nepůjdu s tebou a pro příště mě už nikdy v životě nebuď jasný?! Jinak už se nezachovám takhle rozumně, jasný?"

„Rozkaz šéfe. Tak zatím nashle." Otočil se, a už mířil do našeho pokoje. Kéž by ten sen jenom trval déle. Už fakt nevím, co mám dělat jinak, abych se Lilly zalíbil. Ona je naprosto dokonalá holka a já umírám každý den, který nemůžu strávit v její blízkosti...

-Kate-

Po obědě s kluky, jsem si šla jenom rychle do knihovny si půjčit knihu o historii přeměňování, aby mi jí zase nevzal někdo ze Zmijozelu a pak už jsem si to zamířila do naší společenské místnosti.

Ploužila jsem se chodbami a byla jsem ráda, že pro dnešek už mám školu za sebou a můžu se jenom natáhnout a přečíst si další kapitoly z knihy, kterou jsem dostala od mamky k patnáctým narozeninám.

Došla jsem ke krbu a chtěla jsem se svalit na sedačku nejblíže k němu, ale v tom momentě mě čekal šok, jelikož jsem si na někoho tak lehce sedla.

„U Merlina! Moc se omlouvám, nevěděla jsem, že tady někdo... Je, ahoj Jamesi. Co ty tady tak sám?"

„ Ale, Sirius se šel najíst.."

„Takže už se objevil jo? Řekl ti aspoň kde byl?"

„ Ne, vlastně se ani nezmínil, jenom mě probudil a pak zase odešel, idiot jeden." Trochu jsem nepobrala, co se mezi těmi dvěma zase stalo, ale tak, snad je lepší je ani neřešit.

„Jo tak, takže jste si moc nepokecali hádám."

„ Ne, tak to vůbec. Jenom jsem tak přemýšlel."

„A o čem pak známý James Potter tak přemýšlí? Pokud to není něco tajného?"

„ Není to tajné, jenom spíš trapný..."

„Ale no tak, tak trapný, abys mi to nemohl říct to určitě není."

„ Prostě jsem přemýšlel nad tím, jak dokázat Lilly, že nejsem zase tak špatnej, jak si myslí. Ta pusa, to nebylo tak, že jsem jí chtěl ukázat, že když chci, tak jí můžu i políbit. V tý chvíli jsem to prostě tak cítil a přišlo mi to správný. Nechtěl jsem aby se kvůli tomu cítila špatně. Na to jí až moc miluju..."

„ Co by jsi řekl na to, že bych ti s tím tak malinko pomohla?...hodil jsem na Kate pohled, který naznačoval, že ať řekne cokoliv, tak to udělám, jenom když mi jakkoliv pomůže a nenechá mě v tom samotnýho.

„ Povídej, jsem celý tvůj."

„ Zase to klidni, nech si něco pro Lilly jo?" ano, měl bych se krotit. Přece nechci, aby Lilly začala žárlit.

„ Takže, je to docela jednoduchý. Musíme si ověřit mojí teorii."

„ Jakou teorii a jak jí chceš ověřovat?!" teď jsem byl lehce zmatený.

„ Teorii, že i Lilly tě má ráda a akorát si to nechce sama sobě přiznat. A uděláme to tak, že jí prostě a jednoduše donutíme žárlit. Co ty na to?" spadla mi čelit, a řekl bych, že jí najdou až někde ve sklepení Zmijozeláci.

„ A to chceš prosím pěkně zařídit jak?!"

„ Od zítřka spolu začneme na oko chodit. Souhlas?" moje čelist, už byla někde na půli cesty do pekla.

„ Eeeeh Dobře? Radši to nechám na tobě a nebudu se na nic ptát ano?"

„ Jo to bude asi nejlepší, zítra se tady sejdeme deset minut před snídaní jasný?"

„ Rozkaz!"