11.KAPITOLA

147 18 1
                                    

Takže lidi, chtěla bych vám předem strašně moc poděkovat za překročenou hranici 2,000 přečtení a 190 hvězdiček. Jsem neskutečně ráda, že tenhle příběh čtete a doufám, že v tom budete pokračovat.  Užijte si dnešní kapitolku:)


Uběhli už dvě hodiny od naší menší hádky s Kate. Začínal jsem se o ní tak trošku bát. Věděl jsem, kam šla, ale nechtěl jsem jít za ní. Bál jsem se, že by mě poslala do háje. Nevím, co se to se mnou stalo, ale mám pocit, že jsem k ní začínal něco cítit. Remus seděl vedle mě a snažil se mě jaksi uklidnit. Mělo to sice nulový účinek, ale dělal jsem, že jsem v klidu, abych mu udělal radost. Nevěděl jsem jestli mi na to skočí, ale doufal jsem, že jo...


---Kate---

Seděla jsem u rybníku už něco přes dvě hodiny. Bylo tady ticho a to mě uklidňovalo. V hlavě jsem si přehrávala naší hádku se Siriusem. Je to idiot to jo, ale nedokázala jsem na něj být naštvaná dlouho.


Než jsem poprvé odjela z Bradavic, měla jsem pocit, že k němu něco cítím, ale jakmile jsem ho spatřila teď, všechny moje city jakoby vyprchaly. Změnil se a to hodně. Předtím to byl ten Sirius, s kterým jste se nikdy nenudili. Vždycky, když jsem byla s holkama u nich na pokoji, smáli jsme se po celou dobu a bylo to prostě fajn a teď?


Každý večer chodí k jiný holce a cucaj se tam a na svý kámoše má čas jenom tehdy, když jdou dělat nějaký naschvály Filchovi, nebo jeho kočce. V jednom ohledu mi ho bylo i líto. Nedokázal si najít trvalejší vztah a tak si to kompenzoval známostmi na jednu noc.


Po další půlhodince jsem se rozhodla, že se vrátím. Měla jsem hlad a tak jsem doufala, že Peter nesežral celou večeři. Když jsem procházela přes pozemky k hradu, napadlo mě něco, co jsem se rozhodla v nejbližší době zrealizovat.....


---Sirius---

Zrovna jsem se chystal odejít z Velké síně, když do ní přišla Kate. Byla celá promrzlá, ale na rtech jí hrál takový zvláštní úsměv, který jsem u ní od té doby co se odstěhovala, neviděl.

. Líbilo se mi to na ní, ale zároveň jsem se začínal bát, co chystá. Mávnul jsem na ní, aby si šla sednout k nám. Jenom pohodila hlavou a sedla si vedle Remuse. Schválně. Začala se s ním bavit o přeměňování a oba dva se tak zabrali do rozhovoru, že jsem se rozhodl odejít. Vzhledem k tomu, že mě po celou dobu večeře úspěšně ignorovala, jsem se rozhodl navštívit její pokoj, jestli nenajdu nějaké plány na to, co chystá....

---Kate---


Všimla jsem si, že Sirius odchází a přesně jsem si uvědomila kam. Určitě si všimnul, jak jsem se usmívala a tak šel prolézt můj pokoj, aby zjistil, co chystám. Bohužel si náš hloupoučký Sirius neuvědomil, že u mě v pokoji se udobřuje James s Lilly a tak jsem se nebála, že by v mém pokoji něco objevil. S Remusem jsem si suprově popovídali a i jsem se dobře najedla. Přes jeho protesty, jsem se rozloučila s tím, že si musím jít ještě něco najít do knihovny.

Když jsem tam přišla, zamířila jsem na prázdná křesla v rohu místnosti. Skoro nikdo tam nebyl, což mi přesně sedělo do mého plánu. Vzala jsem si pergamen a brk a začala jsem sepisovat ďábelský plán mé pomsty....


---Sirius---

Dorazil jsem před holčičí pokoj a pomocí jednoduchého matoucího kouzla jsem se dostal dovnitř. Až po chvíli jsem si uvědomil,  že jsem zapomněl na Jamese s Lilly. K mému štěstí, James nejspíš usnul s Lilly v náručí a tak jsem to risknul a pokračoval jsem v prohrabování Katiného kufru. Snažil jsem se být co nejvíc potichu, ale omylem jsem strčil do nočního stolku a spadla z něj lampička. James se probudil, ale Lilly stále spokojeně oddychovala.

,,Panebože Siriusi, co tady děláš?!" zeptal se vyděšeně James.

,,Neboj, já... jenom Kate mě poprosila, abych jí do knihovny přinesl nový brk, protože....protože ten její se jí zlomil." uf snad mi na to skočí. Nerad jsem Jamesovi lhal, ale v momentální situaci to jinak nešlo.

,,Aha, tak jo, ale už běž, aby se Lilly neprobudila."

,,Jasný brácho a jak to vlastně dopadlo?" zeptal jsem se zvídavě.

,,Ráno ti to všechno řeknu dobře? Teďka už hlavně vypadni!" řekl s troškou ironie v hlasu a usmál se.

,,Dobře tak čau." a pomaloučku jsem vyšel z pokoje zklamaný z toho, že jsem nic nenašel. Ani jediné vodítko k tomu, co se hodlá Kate udělat a to mě děsilo, protože jsem nevěděl, čeho je ona schopná.....



°°°°°°HOPE YOU LIKE IT°°°°°°




Hádej, Poberto, kdo jsem?Kde žijí příběhy. Začni objevovat