MALFOYOVI/Dramione

10. ,,Nesplněný slib"

Ráno se Hermiona probudila s krásným pocitem jako ještě nikdy. Připadala si jako ve snu. Dneska jí měli sundat sádru. Umyla se, oblékla a šla dolů ke krbu.
Dole seděl Harry.

,,Dobré ráno Harry! " Usmála se na něj a objala ho.

,,Dobré. Jak jsi se vyspala? " Sedl si zpátky do křesla.

,,Dobře. I když jsem spala, tak dvě hodiny. Nechceš jít se mnou na snídani? " Hodila si na sebe slabý svetřík.

,,Jo. Za chvíli přijde Ginny. Můžeme jít všichni spolu. " Pravda. Asi za dvě minuty Ginny přišla a společně se vydali na snídani.

Draco už na snídani byl. Hermiona se na něj celou dobu dívala a on zase na ní.

,,Mio? Haló...... Vnímáš mě? " Mávala jí před očima Ginny i když dobře věděla, kam se kouká.

,,Jo jasně. " Otočila se.

,,Tak mi asi půjdeme, že? Harry
pojď! " Přikázala mu Ginny a začala ho tahat za ruku.

,,Ale já jsem ještě nedojedl?! " Stěžoval si a zároveň si říkal proč to dělá.

,,Jdeme." Harry si vzal do ruky palačinku a radši šel.

Hermiona mrkla na Draca a oba se postavili a šli za roh Velké síně.

,,Ahoj." pozdravil jí roztomile.

,,Ahoj." Pozdravila ho i ona.

,,Nechceš dneska po obědě jít do knihovny? " Přiblížil se k ní.

,,Asi bych mohla. Myslím, že nic nemám. " Usmála se.

,,Tak ve dvě v knihovně. " Odběhl zpátky do Velké síně.
Hermiona šla na kolej a pak na pokoj.

,,Ale.... Ale..... Tak co? " Čekala na ní na posteli Ginny.

,,Dobrý.... " Ušklíbla se a podívala se na rozvrh.

,,A jako nic víc mi neřekneš? " Stěžovala si Ginny.

,,No, přinesl mi knížku...... Scháněla jsem jí všude. " Podívala se knihu na stolku.

Uběhlo celé dopoledne a byl čas na oběd. Po obědě si Hermiona ještě skočila na kolej.

,,Ty se někam chystáš?" vyzvídala Ginny když si všimla, že se Hermiona obléká.

,,Jo máme s Draco za chvíli sraz v knihovně. "

,,Počkej, počkej..,.. Vždyť máš jít ve dvě na ošetřovnu, aby ti sundali sádru! " Křikla Ginny, když byla Hermiona v obraze Buclaté dámy.

,,U Merlinových vousů já na to zapomněla. Tam musím jít co? Prosimtě nemohla by jsi skočit za Dracem do knihovny a říct mu, že jsem zapomněla na to, že mi dnes mají sundat sádru? Prosím? " Hermiona měla pomalu smrt v očích. Nějak se bála, že se na ní Draco naštve, a že to krásné co ještě nezačalo skončí.

,,Moc ráda, jenomže já mám od dvou vyučování. Popros Harryho? " Zvedla se z gauče, na kterém celou dobu seděla.

,,No radši ne. Nemají se úplně v lásce. Ach jo. No nic musím si rychle skočit na ošetřovnu a třeba nepřijdu o tolik pozdě. Čau.. " Vyběhla div zase nespadla.

,,Přesná jako hodinky Grangerová. " Usmála se na ní madam Pomfreyová.

,,Madam mužů se Vás zeptat jak dlouho tady budu muset být? Docela spěchám. " Posadila se na postel.

,,Bez komplikací míň než hodinu. " Madam si došla pro něco do kancelářky a začala Hermioně sundávat sádru. Ve tři hodiny byla hotová, řekla však.

,,Ještě nikam nechoďte. Musím se podívat jestli nepotřebujete ortézu." S tím byla hotová hned jenomže tím, jak Hermiona myslela na Dravá měla zvýšený tep. Takže si jí tam nechala ještě hoďku. V půl páté konečně mohla odejít. Hermiona se rozeběhla rovnou do knihovny.
Očekávala, že už tam Draco nebude, ale zkusit to mohla.
Opravdu v knihovně nikoho nenašla.

Hermiona proběhla skoro celé Bradavice, aby na něj někde narazila.
Byla ve Velké síni, ve třetím patře, u své koleje i dokonce zavítala k Zmijozelské koleji. Od tamtať jí samozřejmě všichni vyhnali. Už byla úplně bezradná a tak už šla na večeři. Zhruba v šest hodin zahlédla ve Velké síni Draca. Draco se na ni podíval a změnil směr. Hermiona vyběhla za ním a jen tak tak ho doběhla.

,,Draco.... Prosím vyslechni mě. " Prosila ho.

,,Něco jsi mi řekla a pak jsi se na mě vykašlala. Ani mi nic neřekneš. Dvě hodiny tam čekám jak debil. " Zakřičel.

,,Nekřič! " Hermiona ho zatáhla za roh, aby je nikdo neviděl.,, A podívej se mi na ruku. Já jsem zapomněla, že mi mají sundat sádru a nešlo to odložit a říct ti to jsem nestihla. Prosila jsem i Ginny jestli se za tebou nemůže stavit, ale má vyučování. Prosím odpusť. Od půl páté zhruba do šesti jsem proběhla celé Bradavice jenom abych tě našla. "

,,Vážně? " Zvedl jedno obočí nahoru.

,,Vážně." Odpověděla a usmála se.

,,Hhmm. Promiň... " Sklesla mu hlava.

,,Ne, ty promiň. Měla jsem ti to říct. Kdybych na to nezapomněla.... " Odmlčela.

,,Tak na to zapomeneme a zítra si můžeme dát ve dvě sraz v knihovně. Pokud nic nemáš? " Zase se mu hlava zvedla a bylo mu vidět do
šedo-modrých očí.

,,Myslím, že zítra mám vyučování, ale dám ti vědět až ráno. Tak se měj... " Usmála se a odfrčela jako vlak.
Běžela ještě do knihovny, protože už neměla co číct, ale v knihovně vůbec nemohla najít žádnou knížku, kterou by nečetla.
Profesorka McGonagallová jí však dovolila si půjčit knížku z oddělení s omezeným přístupem a tak nakonec knihu našla.

Když seděla na své posteli a četli si, přišla za ní Ginny.

,,Ahoj, jak si se měla? " Ušklíbla se Ginny a sundala si ze sebe svetr, protože v pokoji bylo celkem horko.

,,Dobře a ty? " Stále si nepřestala číst a jen poslouchala jedním uchem.

,,Taky dobrý. Zítra máme s Harrym trénink na famfrpál. Přijdeš se podívat? " Vytrhla jí knížku z ruky.

,,Kdy? Já po obědě mám vyučování. " Usmála se.

,,Právě po obědě. Odpolední vyučování vašemu ročníku odpadá. Takže můžeš?" Položila jí knížku na stoleček vedle ní.

,,Promiň, ale jestli nám odpadá, tak jsem někomu něco slíbila... " Řekla smutně a zase si začala číst..