MALFOYOVI/Dramione

26. Už nikdy mě nepouštěj

Uběhl týden od Hermioniny noci ve Zmijozelu a jí stále více bylo smutno. Každý večer nemohla spát a do ranních hodin přemýšlela. A tak se často stávalo, že byla protivná a nesoustředěná.

A tak se stalo i v pátek poslední hodinu. Měla akorát opět lektvary, kde Hermiona normálně seděla s Dracem. Celou hodinu se nehlásila a ani nevnímala.

Když zazvonilo, sbalila si rychle věci a vyběhla ze třídy. Hned za dveřmi však do někoho vrazila a vypadla jí z ruky taška.

,,Promiňte." Omluvila se naštvaně, sebrala ze země svojí tašku a na onu osobu se nepodívala. A už šla dál.

,,Co s tí je? " Pronesla osoba směrem k Ginny.

,,Je smutná a chybíš jí, ale nechce si to přiznat. Jo a mohl bys třeba pozdravit. " Řekla Ginny tomu muži.

,,Hmmm, Ahoj."Odmlčel se.
,,Grangerová??! " Zakřičel na ni.

,,Co chcete?! " S křikem se otočila, načež jí znovu spadla taška a dlaní si zakryla ústa.
,,Draco?! "

,,To jsem já. " Ušklíbl se.

Hermiona tam stála. Asi deset metrů od něj a nebyla schopna se pohnout, ani promluvit. No a to se Dracovi nelíbilo, takže jí rukama naznačil, aby ho šla obejmout.
Tak se Hermiona rozběhla, skočila na něj, div oba nespadli, a dusila ho v objetí.

,,Eh, Hermiono. Já bych rád ještě
existoval. "Řekl Draco přidušeně ,,Děkuju." Hermiona objetí trošku povolila a následně Draca políbila velmi chtivým polibkem.

,,U svatého Merlina, Draco! " Zajásal Blaise, když Draca taky spatřil.

,,Ne Blaisi! Teď je můj!! " Zakřičela výhružně nebelvírka, protože se k nim Blaise rozběhl.

,,Ale notak Hermelíno! Jedno společné objetí. " Na nic nečekal a s oběma se objal.,, Tak se mějte. "A odešel.

,,Co bys říkala na to, kdybysme navštívili naší pracovnu primusů." Dal se blonďák do kroku. Přikývla.
,,Ale aspoň mi vlezl na záda. " Zvedl Hermioniny věci a vydal se směrem k pracovně primusů.

,,Strašně. moc. si . mi .chyběl. " Líbala ho na krk.

,,Ty mně taky. "Pousmál se a přes obraz vešli do jejich pracovny. Tam hodil všechny věci na gauč a následně se i s brunetkou svalil na postel.

,,Tak co? Jak se má babička? Už je jí lépe? " Zeptala se kudrnatá čarodějka, která ležela na posteli. Ruku měla obmotanou kolem jeho těla a hlavu měla položenou na jeho hrudi.

,,Nechci se o tom bavit, alespoň né teď. Ale ano, už jsme ji mohli přemístit ke Svatému Mungovi. " Dal jí pusu do vlasů.
,,Hmm, a jak ses měla ty? " Řekl trošku nejistě.

,,No, byla to dost na nic. Ale na druhou stranu jsem se sblížila s tvými přáteli a měli jsme takové malé doučování. No a potom jsem se jeden den opila a dopadlo to katastrofálně.
Nejprve jsem jen tak chodila Bradavicemi a pak jsem skončila ve zmijozelské společence totálně na mol. Myslela jsem si, že už jsi přijet, líbala jsem vzduch a pak jsem hlavu složila u tebe v posteli. " Dořekla svůj dlouhý monolog.

Blonďatý princ na ní chvíli zíral jak na Voldemorta a potom se rozesmál na celou místnost, načež se trošku pousmála i Hermiona, protože jeho smích slyšela poprvé a už teď se ho nemůže nabažit. Miluje ho. I ten smích i Draca, ale to zatím bude tajit. Ví, že to ví jeho přátelé a upřímně doufala, že mu to zatím neřeknou.

,,Tak já tady chvíli nejsem a přijdu o to nejlepší. " Smál se dál.

,,Zas tak vtipné to nebylo. Připadala jsem si trapně. " Nafoukla se. (Obrazně řečeno. Nepředstavujte si, že se tady nafoukla jak teta Marge.)

,,Ale notak. Přiznej si, že to je docela vtipné. " Štouchl do ní.
,,Pocem!" Přitiskl si jí k sobě, když se k němu otočila zády.

Své oči spojili v upřímný a milující pohled a nastalo mezi nimi ticho. Né takové to nepříjemné, ale normální příjemné ticho.
Pak se jejich rty opět spojili.

,,Už nikdy mě nepouštěj! Příště jedu s tebou" Pronesla do jeho úst.

,,Neopustím ." Odpověděl velmi tiše a převalil jí na záda. Dal jí pramen vlasů za ucho a......

,,Dobře. Takže ve Zmijozelské i Nebelvírské koleji jste byl? A nebyli tam? " Zeptala se paní ředitelka na chodbě u obrazu. Tedy u vchodu do pracovny primusů.

Chlapec, kterého paní ředitelka očividně vyslala najít primuse, zavrtěl hlavou.

,,V tom případě by mohli být ve své pracovně. Je hned tady. Pojďme se podívat dovnitř. " Ukázala k obrazu.

Když tuto větu McGonagallová dořekla, zastavilo se brunetce srdce. Rozhodně nechtěla, aby jí tady našla pod Dracem na posteli. Co by jsi o ní potom myslela, že?
No a tak naší Hermionu nenapadlo nic lepšího než, že Draca odstrčí ze sebe, div blonďák nespadne na zem.

Rychle vyskočila na nohy, sebrala první knihu, co našla a svalila se (čti spadla) na gauč.
Draco si jen odfrkl a dal si ruce za hlavu. Jemu to bylo jedno.

,,Dobrý den, pane Malfoy, slečno Grangerová. Přišla jsem Vám oznámit, že už dnes máte opět primuské povinnosti a i hlídku. A doufám, že vše budete plnit dohromady a né jenom slečna Grangerová. Máte mojí důvěru, pane Malfoy. Nashledanou. " Vešla, pronesla monolog a už nečekala na nějakou odpověď a zase i s chlapcem odcházela.

,,Děkuju. Nashle. " Řekl Draco, načež vstal z postele. Potom přešel ke gauči, na kterém Hermiona stále seděla, skoro jí zalehl a ruce jí držel nad hlavou.

,,Ještě jednou mě od sebe takhle odstrčíš, tak.. " Nestihl to však ani doříct, protože už mu do toho brunetka skočila.

,,Tak co? " Nakrčila nos.

Blonďák si šibalsky pousmál.,,Jestli mě ještě jednou přerušíš, tak tě.. " Opět to nedořekl, protože mu do toho zase skočila.

,,Tak mě co? Hmmm? " Zamračila se, ale v duchu se smála. Takhle ho škádlit jí neskutečně bavilo.

Povzdechl si a políbil jí odzbrojujícím polibkem. Kdyby Hermiona stála na nohou, podlomila by se jí kolena a potom by sebou švihla o zem.

,,Tak uvidíš a asi tě zabiju. " Pousmál se, když polibek přerušil a Hermiona zaškemrala.

,,Abych tě první nezabila já. " Naklonila, což bylo docela obtížné, protože ruce měla stále nad hlavou a ležela pod ním, a také ho políbila.

Po chviličce se zmijozel zase odtáhl a ona opět zakňučela.
,,To bych chtěl vidět. " Tím konverzaci ukončil a znovu se políbili, ale tentokrát polibek Draco nepřerušil.

Chvíli se jen tak nevinně líbali na gauči, ale po chvíli se přemístili do postele, kde už je necháme sami.