MALFOYOVI/Dramione

24. Doučování

Dobré ráno, zlato.
Včera jsem babičku ještě neviděl, ale dneska už se jí jdu plně věnovat, takže ti asi nebudu odepisovat. Zatím ahoj.

Hermiona si opět vzala brk a odepsala.

Dobře. Ať je všechno v pořádku. Čau.

Papírek i brk odložila zpět na stůl a vstala z postele. Bylo ráno, tudíž se jako první vydala do sprchy.
Potom se oblékla a vyrazila na snídani.

Knihu, kterou si vzala sebou, držela těsně u těla s nevinným obličejem sklopeným k zemi. A celou cestu se nedívala, kam jde.
Před Velkou síní stála docela velká skupinka Zmijozelů.

Hermiona do nich narazila, díky své nepozornosti a nevědomosti, a s leknutím spadla na zadek na tvrdou a studenou zem.

,,Ty jsi pako." uchechtl se nějaký kluk, kterého znala od vidění.

,,No tak, kluci. Rozchod." řekl Theodor Nott.
Poslechli ho a odešli. Teď už na ní zíral jenom Theo, Blaise, Pansy a přicházela Daphné.

,,Vstávej!" vyzval jí Blaise a natáhl k ní ruku, aby jí pomohl vstát.

,,Dík. " Špitla a knihu si přiskla více k tělu. Asi s ní chtěla splynout.

,,Já jsem Theodor Nott. Tohle je Blaise, Pansy a tohle Daphné. " ukazoval postupně na osoby.

,,Já jsem-" chtěla se představit, ale Pansy jí do toho skočila.

,,Víme, kdo jsi. Jsi Hermiona Jean Grangerová. Válečná bojovnice, podle někoho nejchytřejší člověk doby, přítelkyně Draca, primuska a žákyně téhle školy. " odrecitovala jako básničku, až se Hermiona začervenala.
,,A teď k něčemu jinému. Máme takový problém." začala.

,,Můžu Vám s ním nějak pomoct? " zeptala se stále se červenající Hermiona.

,,U Merlina oni od tebe potřebujou pomoct, jinak by ti to neříkali, ne?" promluvila konečně Daphné.

,,Fajn. S čím?" podívala se na ně vyčítavě. Ještě včera s ní nemluvili a teď po ní něco chtěli a stěžujou si.

,,Potřebovali bysme pomoct se Studiem Mudlů." řekl konečně Blaise a ušklíbl se.

,,No víš. Od tý doby, co tenhle předmět musíme mít, z něj tak trošku ,propadáme,." Pokusila se Pansy o úsměv, mezitím, co se Daphné rozhodla, že odejde.

,,Daphné stůj a okamžitě se vrať! " zakřičel na ní Blaise, který se k ní ani neotočil. Theo ho propaloval pohledem, že křičí na jeho přítelkyni. Nebylo tajemstvím, že Theo a Daphné spolu chodili.

,,Dobrá. Ráda vám pomohu. Tak po večeři v knihovně?" Usmála se.

,,Jasně. Všichni dorazíme." řekla Pansy, když viděla otrávené obličeje svých kamarádů.

Hermiona opustila skupinku a vydala se ke svému stolu.

,,Říkala jsem vám, že je fajn. " slyšela šuškat Pansy a pak konečně dosedla na svůj do teď bolavý zadek, aby se nasnídala.

***

Zbytek dne se nic zajímavého nedělo. Bylo normální vyučování jako každý všední den.

Na večeři šla Hermiona s poměrně veselou náladou.

***

,,Jdeš se mnou?" zeptala se Pansy, která k ní od někud dorazila.

,,Jo, jasně." prohlédla si jí a vstala od stolu.

Společně se tedy vydaly směrem do knihovny a chvíli mezi nimi bylo trapné ticho.