MALFOYOVI/Dramione

19. Boží hod vánoční

Ráno se probudila Hermiona první a probudila se na zádech Draca. Dala mu pusu na krk a rukou mu prohrábla vlasy. Převalila se, takže teď ležela vedle něho.

Chvíli se na něj s úsměvem dívala. Pak se rozhodla mu udělat snídani. Na zemi našla ležet svojí hůlku, kterou zvedla a hýbla rukou.
Z ničeho nic se před ní objevil tác s omeletou, džusem, houskou s Nutellou a kafem. Všechno dvakrát.

Opět se k němu pomalu přitulila a hladila ho po vlasech.

,,Vstávej Zlatíčko!" Dala mu pusu.
,,Máš tady snídani." Další pusu. ,,Dobré ráno. " A další.

,,Ahoj! " Přihlouple se na ní podíval. Usmál se. ,,Jakpak jsi se vyspala princezno? "

Při tomto oslovení zrůžověla.
,,Skvěle. Tak byla jsem po tvé boku, takže jak jinak. Že, ano. " Zasmála se.
,,Ale teď se pustme do snídaně. " A posunula tác blíže k nim.

,,Vypadá to nádherně a nepochybuji, že to nebude i dobře chutnat. " S té věty se mu skoro zamotal jazyk.
,,Prosimtě, kolik je vůbec hodin? " Vypadlo z něj po chvilce.

,,Mmm. Šest. Jejda, promiň, že jsem tě vzbudila takhle brzo. Ale na druhou stranu se můžeme jít projít než půjdeme za Ginny a Harrym. " Pohlédla na hodiňky.

,,No super. Nemohla jsi mě ještě chvíli nechat ležet?! No nic, dobrou chuť. " A pustili se do zbytku jídla.
Jí bylo jasné, že už má špatnou náladu, ale nedělala si z toho těžkou hlavu.
On přemýšlel nad tím, co jí provedl, že ho vzbudila takhle brzy.
Po chvilce dojedli.

,,Rozbalíme si dárky? " Usmála se.

,,Hmmm." A oba si přesedli na zelený gauč. Ona tam seděla v Dracově košily a on pouze ve spoďárech.

,,Accio dárky! " Mávla hůlku a jako na povel k nim vzduchem letěli všechny dárky od stromečku před nimi.

,,Na tenhle! Ten je od mě! " Podala mu do rukou svůj dárek. Ten ho chytl, dal jí pusu na tvář a s opatrností dárek rozbalil.

,,Ten dopis si vždy přečti až budeš mít špatnou náladu. Věřím, že by se ti měla zlepšit. " řekla, když narazil na dopis v růžové obálce.
,,No jen rozbaluj dál! " Usmála se.
Draco se konečně dostal až ke krabici, ve které něco bylo.

,,Mám se bát? " Raději se zeptal, ale Hermiona zavrtěla hlavou.
Otevřel krabici. Našel v ní láhev ohnivé whisky.

,,Děkuju. Teď se rozbal můj! " Podal jí naopak svůj dárek.
Rozbalila ho a také v něm našla dopis.

,,Teď jsi ho nečti! Večer si ho přečti než půjdeš spát! Nebo až ti třeba budu chybět. " Usmál se.
Rozbalovala dál. Ucítila vůni listů knihy. Když pohlédla na onu knihu, zasmála se.

,,Jak být dobrý čistokrevný člověk? " Smála se dál.,,Ty jsi si na tu knížku vzpomenul? A teď jí mám mít v knihovně? "

,,Vím, že čistokrevná asi nebudeš. Asi určitě, ale je tam návod, jak se chovat, aby to tak vypadalo. " Také se zasmál.
Dala mu malou pusu a pokračovali v rozbalování.

Hermiona dostala: od Harryho knihu vzpomínek (všechno, co spolu zažili, ale Hermiona se trošku naštvala, když na některých fotkách našla Ronalda. Ale všimla si, že na několika fotek Rona odstřihl), od Ginny krásný dopis a nějaké docela dost hezké oblečení, od Nevilla jakýsi druh kaktusu, od Lenky staré číslo Jinotaje, od Ronalda půlku nakouslé bagety a od paní Weasleyové cukroví.
Měla před sebou ale ještě jeden dárek. Ať přemýšlela jakkoliv, nenapadal jí už nikdo, od koho by mohl být. Rozbalila ho a uvnitř našla dopis a knížku.

,,Zdravím slečno Grangerová. Asi se divíte, proč vám posílám dárek, ale už ho vlastně nemám komu dát a byla jste první člověk, který mě napadl.
Za ty roky jsem si všimla, že jsi přečetla asi každou knihu, co tady v Bradavicích máme a tak ti posílám novou a doufám, že jste jí nečetla.
Ležela u mě doma a už nenašla využití.. Přeji hezké svátky.
ředitelka McGonagallová

Hermiona se dívala na dopis jako na anděle z nebe. Nemohla uvěřit, že by jí paní ředitelka dávala dárek.
Vytáhla ze zabalené krabice knížku. Byla to druhá knížka, kterou už dlouho scháněla a teď jí bylo docela líto, že paní ředitelce nic nedala. (První knihu, kterou scháněla, tak dostala od Draca).

,,Od koho je tenhle dárek? " Zajímal se Draco.

,,Od paní ředitelka McGonagallový. " Chmela pořád na onu knihu.

,,Haló? " Mával jí před obličejem, ale myslím, že jí chtěl opět fláknout knihou.

,,Promiň. Jenom mě to zaskočilo. A co jsi dostal ty? " Začala konečně vnímat reálný svět.

,,Ale. Samé nepodstatné věci. " Usmál se.
,,Tak co máme na programu? Co budeme dělat teď? Když už jsi mě vzbudila tak brzo. " Poškádlil jí.

,,Nepůjdem se projít? " Draco přikývl a začali se oblékat. Hermiona Dracovi vrátila košili, ale zaujala jí překrásná černá mikina.

,,Draco? " Řekla líbezným vysokým hlasem.

,,Copak? " Přestal se oblékat.

,,Myslíš, že bych si mohl půjčit tvojí mikinu? Je docela pěkná! " Usmála se.

,,Jasan. Accio černá mikina! " Sundal si svojí černou mikinu a z jeho ložnice vylétla další.
Hermiona se oblékla do jeho mikiny a ucítila překrásnou vůni. Jeho vůni.

,,Dík." Špitla a oblíkali se dál.

Když byli pořádně oblečení a celkově připravení, vyšli.
První místo, které je napadlo, bylo obejít jezero a sednout si na lavičku v skrytém lesíků, který Hermioně před nedávnem ukázal Draco.
Usedli tedy na lavičce a zadívali se na jezero. Opřela si hlavu o jeho rameno a řekla:

,,Veselé Vánoce, Draco! " Snažila se to říct, co nejlépe mohla.

,,Veselé Vánoce, Grangerová! " Také to vyznělo hezky.
Dobrých deset minut tam nehybně seděli, div jim nepromrzli zadky.

,,Nevrátíme se už? Je tady docela zima a začíná mi mrznout prdel. " Podotkl.

,,Hmm." Vstali.

Za půl hodiny už seděli v teple na snídani. Ona s jeho mikinou a on s tou červenou. Brunetka si dala palačinky s kávou a ovocem a Blonďák si dal párky s kečup a s čajem.

Z Velké síně odcházeli spokojeně s plnými břichy.

,,Počkej na mě! " Zakřičela Hermiona, když se jí zase po dlouhé době rozvázala tkanička.

,,Dyť jo! " Řekl, ale nezastavil.
Hermiona se rozeběhla a skočila mu má záda.

,,Žádný dyť jo! A teď si půjdeme vzít věci do tvojí společenky. Hijé! " Křikla jako na koně.
Po dlouhé a vyčerpávající cestě, tedy hlavně pro Draca, konečně dorazili do zeleno stříbrné místnosti.

,,Hele, tak mě napadá jestli tady nechceš zůstat? " Sbalilasi svůj batůžek a hůlkou odstranili postel a všechno, co minulý večer nebo dnes ráno vyčarovali.

,,Můžu? Zaplať Pánbůh. Připadal bych si blbě a nemám Pottera moc v lásce. Tak si to užij! " A poslal jí pryč z místnosti.