Dvě tváře [Dramione]

11. Ples

Hermiona:
Dneska je ples! Moc se těším, hlavně na Draca! Dnešek bude patřit jen nám, hudbě a tanci. Začínám být mírně nervózní, ale snažím se na to nemyslet. Dali jsme si s Dracem slib, že se dneska do konání plesu nesejdeme a nesmíme se vidět. Důvod je prostý, chceme se na toho druhého těšit ještě víc.

Po probuzení jsem vstala a šla se podívat na pergamen, který jsme včera s Dracem sepsali. Máme tam napsané časy, v kolik půjdu na snídani, oběd a večeři já a v kolik on, abychom se nepotkali. Dnešek máme celý volný na přípravu plesu, takže se stačí vyhnout jen na jídle. Je to nejspíš šílené, ale tak to bychom jinak nebyli my, že jo.

Já jsem měla jít na snídani v 8:00 a Draco v 8:35 takže se perfektně vyhneme. Společně s Ginny jsme vyrazily a já jsem ji řekla můj a Dracův plán, aby si nemyslela, že jsme se třeba pohádali nebo tak. Po snídani jsme se vydaly na chvíli na čerstvý vzduch a povídaly jsme si o tom, jak si myslíme, že ten ples dopadne. Samozřejmě by to nebyla Ginny, kdyby se neptala na to, jak to teď s Dracem mám nebo jestli jsem si konečně přiznala, že jsem se do něj zamilovala. Říkala jsem jí od začátku všechno, co se mezi námi stalo a tím pádem ví toho fakt hodně a nepochybuje, že k sobě něco cítíme. Já, ikdybych chtěla, tak se bojím si to přiznat. Naše přátelství mi vyhovuje, ale nikdy nezapomenu na náš polibek, i když jsem na něj za to byla docela naštvaná a vše se tím změnilo. Jenže nebýt tohoto prostého polibku, kde bychom teď byli? Pořád bychom se nejspíš nesnášeli, Draco by mi nadával do mudlovských šmejdek a já mu do fretek nebo merlinví, do čeho ještě.

Přicházel čas oběda, pak čas večeře, která byla dřív, abychom se stihli všichni nachystat na ples. Náš plán se povedl a s Dracem jsem se ani jednou za dnešek neviděla a je pravda, že se těším ještě víc. Začínám být fakt hodně nervózní... A nejsem jediná. Ginny tady chodí z jedné strany pokoje na druhou a snaží se uklidnit, ale marně. Na ples ji pozval Harry a ona je do něj už od doby, kdy se poprvé potkali, blázen. Harry si to uvědomil později, ale díky Merlinovi, že si to aspoň přiznal. Myslím, že se dnes dají dohromady, jakože oficiálně, a těším se, až mi o tom všem bude Ginny vyprávět. Ginn má pocit, že se dám dohromady já s Dracem, ale upřímně, já fakt netuším. Vím jen to, že mi za ten celý den strašně moc chybí a už ho chci vidět! Ano, za jeden jediný den mi, sakra, chybí.

Draco:
Dneska je ten ples. Plánem, který máme s Hermionou, jste už obeznámeni, takže ji uvidím až na plese. Merlin, nikdo neví jak mi chybí a to jsme se neviděli ani ne den. Asi jsem si na ni tak moc zvykl, že bez ní už to jen tak nezvládám. Plus ještě celý den trávit s Blaisem, který má pitomé připomínky! To vám vážně nedoporučuji zažít...

Začínal se pomalu, ale jistě, blížit večer a já jsem znervózněl jako ještě nikdy. Neboj, Draco, je to jenom ples! Říkal jsem si pro sebe. Mám teď tolik pocitů, že je nedokážu ani popsat slovy.

Mám černé kalhoty, bílou košili, bílého motýlka a na tom černé sako. Taková klasika, ale pořád lepší než společenský hábit.

Hermiona:
Já mám krásné růžové až skoro fialové šaty. (Nebudu je popisovat detailně, protože všichni, kteří viděli filmy, tak ví, jaké šaty Hermiona měla a pokud ne, tak jdou vidět v médiích v GIFu😉)

Bylo 19:30 a já s Ginny už jsme dodělávaly poslední úpravy našich vzhledů. Obě jsme byly nervózní, jako kdybychom šly na svatbu, i když toto je jen ples.

,,Ginny, já jsem fakt hodně nervózní. V břiše mám tak celé hejno motýlů!" Vyhrkla jsem popravdě.

,,Já taky. Konečně sis přiznala, že miluješ Draca?" Ptala se.

,,Já nevím, Ginny! Teď na to myslet nebudu, jelikož se těším až budeme na plese, tančit, povídat si atd..." Srdce mi bilo jako o závod, když jsem pomyslela na to, že za 30 minut bude ples a já konečně uvidím Draca.

,,Pro Merlina! Jestli s tím dneska nic neuděláš, přísahám, že vás dám dohromady já!" Řekla plně rozhodnutá Ginny.

,,To bys nebyla ty, kdybys nechtěla něco udělat." Řekla jsem a začala se smát. Za chvíli jsme se smály obě.

20:00 - čas plesu:
(Pořád pohled Hermiony)

S Ginny jsme vyrazily asi 10 minut před konáním plesu. Oběma bušilo srdce o sto šest. Bála jsem se, že při tanci něco spletu nebo Dracovi šlápnu na nohu. Sice jsem to perfektně uměla a na každé hodině mi to šlo úplně geniálně, ale i tak se bojím.

Scházela jsem schody k Velké síni a uviděla Draca, který už tam na mě čekal. Rozzářily se mi oči a on se usmál. Sešla jsem až k němu, pozdravili jsme se a on mi pochválil můj vzhled, já jemu taky. Vypadal fakt nádherně. Nabídl mi rámě a já jsem ho samozřejmě ihned přijala.

Vyrazili jsme přímo do Velké síně a všichni najednou ztichli a dívali se jen na nás. Není to dobrý pocit, když se na vás dívají celé Bradavice, ale šlo poznat, že Dracovi to bylo jedno a byl šťastný. Já jsem taky byla šťastná, ale i nervózní. Sedli jsme si k jednomu stolu s jídlem a dívali se, jak zatím ples probíhá. Postupně se všichni zaměřili buď na jídlo nebo na tanec a další věci, takže se na nás už moc lidí nedívalo. Stejně to nechápu, když všichni ví, že jsme nejlepší kamarádi... Ano, za tu dobu se to změnilo na nejlepší.

,,Smím prosit, slečno Grangerová?" Zeptal se po chvíli Draco, nabídl mi ruku a trošku se zasmál.

,,Samozřejmě, pane Malfoyi." Odpověděla jsem a taky se zasmála. S velkým úsměvem jsem jeho ruku přijala.

Tančili jsme a opět byly všechny pohledy upřené na nás. Celou dobu jsme si dívali do očí a ani na sekundu jsme se nepodívali nikam jinam. Miluju ty jeho bouřkové oči. Člověk by se v nich mohl i utopit, jak jsou nádherné.

Draco:
Byl jsem neskutečně nervózní, ale když jsem viděl, jak schází schody ke mně, tak jsem se usmál, protože vypadala jako princezna. Mohl jsem na ní oči nechat. Nabídl jsem jí rámě a šli jsme do Velké síně. Všichni se na nás dívali, ale já jsem si toho nevšímal, byl jsem šťastný, že jsem mohl být konečně s Hermionou po celém tom dni. Tančili jsme jako úplní profesionálové a ani jeden jsme se neodvážili od toho druhého odtrhnout oči.

V ten moment jsem si to konečně přiznal. Jsem zamilovaný do Hermiony Grangerové!
Protančili jsme celý večer, povídali si a párkrát jsme si šli sednout, abychom si odpočinuli. Čekal nás poslední tanec za tento večer, jelikož bylo už pozdě, ale i tak tu bylo pořád hodně studentů.

Tančili jsme jako předtím, ale na konci udělala otočku a já jsem ji pak držel kolem pasu a nahnutou nad zemí mezitím, co ona měla ruce spojené za mým krkem. Dívali jsme si do očí a začali jsme se k sobě přibližovat.

A pak se to stalo! Znovu jsme se políbili! Tentokrát se ale nebránila a ten polibek byl proto ještě lepší!

Hermiona:
Na závěr jsme se políbili. Cítila jsem tolik věcí, že to nešlo vyjádřit slovy. Přitáhla jsem si to ještě blíž a polibek prohloubila. Nejspíš nás sledovali úplně všichni, protože bylo opět hrobové ticho.
Pro nedostatek kyslíku jsme se od sebe odtrhli, zhluboka vydechovali a najednou všichni začali tleskat, což jsem nečekala. Usmáli jsme se na sebe. Konečně jsem si to přiznala... Miluju Draca Malfoye!

Rozhlédli jsme se kolem sebe a viděli šťastné, ale i naštvané pohledy. Překvapil mě pohled Blaise Zabiniho. Kupodivu to byl šťastný pohled a jelikož vím, že to je Dracův nejlepší kamarád, tak nejspíš mu Draco musel něco říct.

,,Nechceš jít jinam?" Pošeptal mi po chvíli do ucha Draco a já jsem jen přikývla.

Vyběhli jsme z Velké síně ruku v ruce a podle směru jsem to tipovala na Astronomickou věž.

Tak toto je asi jedna z nejdůležitějších kapitol v tomto příběhu! Draco a Hermiona si to konečně přiznali a k tomu na plese! V další kapitole bude rozhodující okamžik!😍

💜Kiki💜