Dvě tváře [Dramione]

10. Zjištění

Hermiona:
Šly jsme zpět na hrad, ale najednou mi někdo zakryl oči. Poznala jsem, kdo to je, jelikož už to jednou udělal.

,,Draco, vím, že jsi to ty." Řekla jsem se smíchem a otočila jsem se na něj, abych ho mohla obejmout.

,,Jak jsi to poznala?" Zeptal se udiveně, když jsme se od sebe odtáhli.

,,Už jsi to jednou udělal u jezera přece." Odpověděla jsem a usmála jsem se. Chvíli jsme tam jen tak stáli a dívali si navzájem do očí. Zapomněli jsme, že tam je celou dobu Ginny a dívá se na nás.

,,Tak jo, vy hrdličky. Už musím jít, tak se mějte. Ahoj." Řekla najednou a my dva jsme se opět jakoby probrali z transu.

,,J-jaké hrdličky?" Zeptala jsem se nechápavě. ,,Jinak jo, jasně. Uvidíme se pak. Měj se, Ginny." Vyhrkla jsem na ni já.

,,Čau, zrzko." Rozloučil se Draco a já jsem ho bouchla se smíchem, ale zároveň varovným pohledem do ramena.

,,Tak, kam půjdeme?" Zeptal se.

,,Můžeme do knihovny." Odpověděla jsem.

,,Tak jo. Zítra už ale jdeme na vyučování, tak na to nezapomeň."

,,Jdeme do knihovny, abychom si dodělali úkoly. Co sis myslel? To bych přece nebyla já, kdybych si to všechno nedodělala." Řekla jsem a pokrčila rameny. Draco na mě pohlédl zoufalým pohledem. Nejspíš vážně doufal, že tam jdeme z jiného důvodu.

Draco:
Šel jsem zrovna z procházky a slyšel jsem, jak se Hermiona baví s tou Weasleyovic holkou. Nedalo mi to a poslouchal jsem jejich rozhovor. Slyšel jsem zrzku, jak říká, že jsem do Hermiony zamilovaný... Upřímně? Poslední dobu mi to tak taky přijde, ale nevím. Jsem zmatený a pokud si to někdy přiznám, tak já si ji nezasloužím. Od začátku roku mě změnila úplně neskutečným způsobem, nepoznávám se, ale připadám si jako dobrý člověk a to jsem rád. Potom jsem slyšel, jak se ptá Hermiony, jestli je do mě zamilovaná. Řekla, že sama neví a nechce zničit naše přátelství, což je z jedné strany dobře, ale i tak... Pokud to takhle půjde s náma dvěma dál, jsem si jist, že se dřív nebo později zamilujeme nebo, a to bude ta horší varianta, jen jeden z nás.

Večer jsme se vrátili z knihovny. Užili jsme si dost zábavy, když jsme si četli knihu vtipů. Šel jsem do své ložnice, kde už na mě čekal Blaise, jelikož měl u mě zase spát.

,,Kde jsi tak dlouho, pro Merlina! Posledních několik dní jsi furt s Grangerovou a jsi úplně mimo." Řekl mi místo pozdravu Blaise.

,,Promiň? Jen jsem se svou kamarádkou, tak drž hubu." Opět jsem neměl daleko k hněvu.

,,Kamarádkou, jo? Jestli ses do ní zamiloval, tak to není jen kamarádka." Vysmíval se mi Blaise.

,,Drž hubu, Zabini! Od začátku roku mě tím sereš!" To už jsem se docela naštval, když jsem použil slovo sereš, což poslední dobou sice používám častěji, aleee - ehm - promiň, mami.

,,Fajn!"

,,Fajn!"

,,Dobrou, zamilovaný blbe." Řekl.

,,Dobrou, čokoládová zmrzlino." Odsekl jsem ho.

,,Nic lepšího než zmrzlina tě nenapadlo?" Smál se.

,,A víš, proč? Protože za chvíli budeš zmrzlina, když tu budeš spát na zemi." Dokončil jsem a postel, na které spal jsem odstranil a on spadl.

,,Ty jsi neuvěřitelný, Draco Malfoyi!" Zvedl se a šel nejspíš do své ložnice. Nezapomněl samozřejmě za sebou třísknout dveřmi.

,,Říka se to o mně." Zamumlal jsem si sám pro sebe a ušklíbl se.

---------
Čas plynul jako voda. Draco a Hermiona se sblížili fakt hodně a jelikož se už blížil ples, tak se nemohli dočkat. Byly poslední dva dny před plesem. Hermiona byla s Ginny nedávno v Prasinkách a kupovaly si šaty. Obě se nemohly dočkat!

Draco za posledních několik dní už přímo nesnášel, když ho Blaise provokoval. Furt mluvil o tom, že ví, že Draco miluje Hermionu a jak by jim to slušelo, pak přijde ale část, kde říká, že je škoda že to Hermiona necítí stejně jako Draco a tím ho Blaise vždy naštval. Draco se ale rozhodl, že to začne ignorovat a přátelství s touto vševědkou si nenechá ničit kecy jeho kamaráda... Pokud se Blaise Zabini dá za kamaráda považovat, že jo. Poslední dobou o tom pochybuje.
---------

Dneska mám kratší kapitolu, protože ples chci popsat až do další, takže se omlouvám😃

💜Kiki💜