Japan [Riren]

11.

,,Málem bych zapomněla!" Pustí mě a otočí se na ty dva, na gauči. Já si sedl na křeslo, kde jsem seděl i včera. Začínám si to křeslo oblibovat a natáhnu se pro čaj.

Hanji začala mluvit na ty dva, hlavně na černovláska. Jak rád bych si s ním promluvil... Rád bych ho měl pro sebe. Jen a jen pro sebe. V tomhle tom strašný sobec...

Lehce zavrtím hlavou a napiju se čaje. Aspoň jsem mohl, svoje červené tváře, svést na páru. Děkuji ti moc, čajíčku, někdy jsi k dobru, ale někdy jsi ke zlu.
,,Erene. Erene!" Křikne Hanji a posadí se vedle mě na opěrátko. Vezme mě okolo ramen a začne ukazovat na ty dva. ,,Erwin -ten blonďatý a ten menší.. ten menší, to je Levi." Takže Levi. Hezké jméno.

Další červeň, větší, se mi dostavila do tváří. Rychle jsem si položil hrníček ke rtům a nechal jsem ho tam až moc dlouho- takže to bylo jasný. Nebo spíš těm dvou to došlo. Erwin se usmál a podíval se jinam, ale Levi na mě visel pohledem. Podíval jsem na televizi. Úplně jsem ji hypnotizoval pohledem. Pro mojí smůlu ta televize byla vyplá. Super, další ponížení.

Hanji se mnou za třese. Dost silně. Jediné štěstí bylo to, že jsem si na sebe nevylil čaj. Podívám se na ni. ,,Tak co? Ano nebo ne?" Nakloním nechápavě hlavu na stranu. Já ji neposlouchal. To je v háji. Erwin se na hlas zasměje. ,,Hanji, sledoval vyplou televizi, byl mimo nás, neposlouchal tě." Řekne pobaveně. Levi se také usmál, ale bylo to na milisekundu. Víc se už se strapnit nemůžu, vážně ne...

,,Aha~.." řekne Hanji s úsměvem na tváři. ,,Ptala jsem se tě jestli by jsi se nechal fotit, tady Levim," máchne rukou k Levimu. Podívám se na něj. ,,Jestli to panu Levimu nebude vadit, tak rád." Usměju se. Levi se ze mě podívá někam vedle sebe. ,, Kdybych s tebou nechtěl fotit, tak tu nesedím, spratku." Poslední slovo zavrčí. Zamračím se. Toho spratka si mohl nechat.

Už jsem měl na jazyku, tolik nadávek, že si toho spratka mohl nechat, když v tom tátovi zazvonil telefon. On.. tu seděl celou dobu a já si toho nevšímal! Pro Boha! To už mě vážně zabte. Zvedne telefon a odejde do chodby. Všichni se koukali směrem, kam odešel před chvilkou táta. Nerozuměl jsem co říkal do telefonu, ale podle toho jak to říkal, byl v tu chvíli s psychikou v černém, velkém pytly. Objevil se ve dveří a každého sjel pohledem, ale u mě se sdržel.

,,Dott Pixis měl nehodu, musím rychle do práce."
,,Pojedu s tebou!" Křikne Hanji. ,,Ne, ty tu zůstaň. Pohlídej Erena," podívá se na mě a pak zmizí někde v chodbě. Slyšel jsem jak se otevřeli dveře, ještě tu pořád byl, ale až teďka mi docházelo co řekl Hanji.
Proč mě má hlídat?! Přežil jsem sám noc v domě který neznám, tak proč mi nevěří?

"Ich bin kein Kind mehr, Dad!"

-Tak jo, další kapitola venku! Jsem na sebe pyšná, vážně že jo... 😅
-'Ich Bin kein Kind megr, Dad' = 'Už nejsem malý kluk, tati'