Japan [Riren]

47.

Odlepím se od něj a vylezu z auta. Protáhnu se a podívám se na něj. Vraždil mě pohledem. Já se na něj jenom usmál. ,,Myslím, že tohle není to místo, kam jsi mě chtěl vzít..." Řeknu. Kleknu si, abych si mohl zavázat tkaničky u bot (nemám rád, když jsou volný) a koutem oka se podívám na Leviho. Měl zakloněnou hlavu do zadu a jednu ruku přes obličej. ,,Děje se něco?" Zeptám se a prohlídnu si ho od hlavy k patě. Nic zvláštního mi na něm nepřipadalo, tak nechápu proč nemůže vystoupit z auta a ukázat mi místo, které mi chtěl ukázat.

,,Nic se neděje... Nic se  neděje, Erene..." Zašeptá, až jsem ho stěží slyšel. Znovu si ho prohlédnu od hlavy k patě a všimnul si menšího problému. Teďka se musím usmívat jak křen. Rozejdu se k němu i s tím blbým úsměvem. ,,Vážně se nic neděje? Levi?" Podívá se na mě. V jeho obličeji se nedá nic vyčíst. Vážně nic. Ale v tuhle chvíli mi to nevadí. Já se v tom vyžívám.

,,Nechceš s tím problém, pomoc?" Nestačí cokoliv říct a už mu, zase, sedím na klíně. Začnu se mu otírat o jeho klín, mým klínem, kde se se začne taky dělat boule. Jeho ruce si položím na zadek a moje zase položím na jeho ramena. Políbím ho. Když se od sebe odtáhneme pro kyslík, tak se Levimu nadzvedly koutky úst. ,,Tady je někdo nedočkavý," nakloním se k jeho uchu. ,,Včera nás vyrušil Farlan, takže na nic nedošlo," zašeptám ,,a včera jsem to chtěl. Moc." Ušklíb se. Cítil jsem to. Rukama se přesunul k lemu trička. Než jsem si něco všiml, tak tričko bylo dole a rukama začal pátrat po holé hrudi. Já se jenom usmál a nechal se opečovávat Levim. Líbal mě na hrudi nebo mě hladil. Občas zabloudil rukama na záda a do zad mi zaryl nehty. Vždycky jsem se prohl v zádech. Vždycky. Začal jsem mu sundavat tričko. Nejdříve odemne nechtěl dát ruce pryč, ale když zjistil, že já nepřestanu do té doby, než mu to tričko sundám, tak ty ruce stáhl k tělu a nechal si sundat tričko.