Po zkomentování a zhlédnutí všech fotek, co jsem měl v notebooku, jsem se dohodl s Levim, kdy bude první focení a v čem mě bude fotit. První focení proběhne v pátek, od jedné hodiny odpolední, a v čem mě mě bude fotit, to si ještě promyslí. Hodinu vydrželi ještě se mnou, pak se rozutekli po svých, ale mezitím co tu byli, Levimu zazvonil mobil. Třikrát. Dvakrát to položil a na potřetí to vzal. Nebyl zrovna dvakrát rád. Odešel do chodby, aby aspoň měl nějaké soukromí.
Abych pravdu řekl.. byl jsem zvědavý, co se bude odehrávat, z jeho strany. Vím, že by se nesměli odposlouchávat cizí rozhovory, ale co jsem měl dělat. Erwin- dokonce i Hanji- byli zamkl a taktéž poslouchali co se bude odehrávat. Šlo rozeznat jen pár slov- nebo jsem rozeznal těch pár slov jenom já, protože Erwin s Hanji nevypadali šťastně.
,Isabel', ,Farlan', ,pět let', ,vztah', ,rozchod(?)'.
To bylo jediné, co jsem rozeznal. Teďka ležím v posteli, se sluchátky v uších a přemýšlím, co znamenalo těch sedm slov. Tak těch pět let mohlo znamenat, třeba, to, že se neviděli. Nebo že jsou- byli- spolu. Vztah, možná měl něco s tou Isabel, nebo Darlanem, nebo jak se jmenoval... A rozchod je jasný- rozchod.
Ale teďka mi vrtá hlavou jedno jediný. Jak si můžu být jistý, že je na kluky? Třeba má ženu. Nanejvýš i děti. Ale... Já dokážu poznat, kdo je na jaké pohlaví, nebo jsem to vždycky dobře typnul. Ale Levi je hodně záhadný člověk. V něm se nedá tak snadno číst. Narozdíl ode mne (pro všechny jsem, jedna otevřená kniha). Ale typnul bych ho, že jen na kluky.. ale s holkou si dá také říct, když nemá poblíž někoho z koho by mohl vyšu-kat.. duši....
PRO BOHA ERENE! NAD ČÍM TO PŘEMÝŠLÍŠ?!
Vyrazím si jednu facku a přetočím se na bok, zády ke dveřím. Profackujte mě někdo. Vážně to potřebuju! Povzdychnu si a zchoulím se do klubíčka. Potřebuji obejmout. Pořádné a pevné obejmutí. Ale né tak silné ani né moc slabé, tak akorát, nějakými silnými pažemi a...
ERENE! BOŽE, ANI NEVÍŠ JESTLI JE NA KLUKY!
Pořádně ho neznám. Znám ho tři hodiny- možná míň- a už přemýšlím nad společnou budoucností. Ani nevím jestli je na kluky... Ale.. já ho potřebuji...
ČTEŠ
Japan [Riren]
RandomCelých osmnáct let si mě a matky nevšímal. Dělal jako by jsme neexistovali. A pak najednou 'BUM', chci svého syna do péče. Z ničeho nic. Byl jsem na něj naštvaný. Jsem dospělý! Bohužel, život mi nepřál. Dospělost v Japonksu je ve dvaceti let. Takže...