Japan [Riren]

58.

Ten večer jsem se jí svěřil. Mlčela a jenom mě poslouchala. Na konci mi dala pár rad a také mě pozvala k sobě do práce. Nechtěl jsem jí lést do práce, ale když se sama nabídla a ke všemu, co bych tady dělal? Všechny filmy mám zkouknuté několikrát a do města se mi chodit nechce. Byl bych středem pozornosti a to nechci.

Tak jsem jí na to kývl a řekl jí, ať se mnou počítá. Od ucha k uchu se usmála. Odběhla a když proběhla, tak jsem na ni vyvalil oči. Přiběhla s dvěma flaškami vína - které měla v ledničce- a ještě k tomu jednu flašku šampaňského a dvěma skleničkami.

,,To mě chceš opít? Pokud ano, tak počítej s tím, že zítra nevstanu." Zasměji se koukám na Hanji, která dodělává flašku vína, kterou měla načtou. Když naleje do obou skleniček, tak mi jednu podá. Sama si vedle mě sedne. Usměje se na mě a pozvedne skleničku. Nechápavě se na ni podívám, ale napodobím ji. Ťukneme si a poté se oba dva loknem, nebo.. já si loknu a Hanji to do sebe kopne.

Do dvou hodinách - kdy mě Hanji trošku opila - jsme si šli lehnout. Já, až nezdravě, dobrou náladou jsem si lehnout. Vzal si mobil a zavolal mámě. Proč? Mám dobrou náladu a potřebuju se s ní s někým podělit. Neměl jsem to dělat. Jak jsem by opilí, tak jsem mámě řekl o Levim a o tom, že ho pořád miluji. Nemůžu bez něho být. Usnul jsem s mobil v ruce.

Ráno se vzbudím s Hanjinou pomocí. S bolestí hlavy vstanu a pomalu dojdu do kuchyně - ale až na třetí pokus. Sednu si za zůstal a položím si hlavu na stůl. ,,Já věděl proč nemám pít..." Zakňourám. Hanji se jenom zasmála. Křečovitě zavřu oči a zavrčím. To tak bolí! ,,Na," uslyším pokládání skleničky na stůl, kousek od mé hlavy. Ač nerad, otevřu oči a podívám se na skleničku s vodou a na prášek. Sáhnu po prášku, který hodím do pusy a zapiju ho vodou.