5. MRTVÍ

144 10 0
                                    

Šokovaně jsem se odtáhla od okna. 

Taťka zase zadělal okno a rozsvítil světlo. 

Já jsem se posadila na postel. 

,,To není možné. To není možné." říkala jsem si. 

,,To je jen nějaký blbý sen."

Taťka mi chtěl položit ruku na rameno, já jsem ale uhnula. 

Nebyla jsem si jistá, jestli to bylo úmyslně.

Bylo to spíš takové cuknutí.

,,Kde je mamka?" zeptala jsem se místo brečení a naříkání. 

Vždy mě námět se apokalypsy zajímal. 

Bylo to pro mě něco... úžasného. 

Milovala jsem knížky o takových apocalypsách. 

Rodiče mi na to tak akorát říkali, že mi z toho už hrabe.

Nechtěla jsem ale zombie apokalypsu doopravdy! 

To fakt ne! 

Co je teď s mými přáteli? 

Honilo se mi hlavou.

Ani jsem nevěděla, kde to jsem.

Taťka vstal a šel ke dveřím. 

Pochopila jsem, že mám jít asi za ním.

Navíc mi ani nic jiného nezbývalo.

Šla jsem. 

Vešli jsme na tmavou chodbu. 

Byla tam jenom tma.

Neviděla jsem ani moje vlastní ruce před sebou.

Taťka naráz rozsvítil světlo.

Lekla jsem se tak moc, že jsem i nadskočila. 

Nacházeli jsme se na chodbě, která byla vymalována stejnou šedou barvou jako pokoj, ve kterém jsem se probudila. 

Vypadalo to, že ta chodba vedla do té "mé místnosti". 

Chodba měla asi dvacet metrů a byly v ní troje další dveře. 

Na dvou z nich bylo napsáno "MRTVÍ" bílou křídou. 

Ty nejbližší z nich jsem zkusila otevřít, ale byly zamčené. 

,,Pojď dál." pobídl mě tiše taťka. 

Následovala jsem ho. 

Chodba pokračovala za zatáčkou, ve které bylo taky několik dveří. 

Asi na pěti z nich bylo napsáno "MRTVÍ" bílou křídou. 

Neřešila jsem to a šla dál - za taťkou. 

Taťka otevřel až ty úplně poslední dveře na konci chodby. 

Tyto nebyly popsané.

Vešli jsme do místního, do které svítily sluneční paprsky proskleným stropem. 

Bylo to tady moc hezké.

Teda... jen ten strop. 

Vše bylo zase vymalované tou stejnou šedou barvou. 

,,Proč je tady vše šedé?" zeptala jsem se. 

Odpovědi se mi ale nedostalo. 

Šli jsme do další místnosti. 

Ta už nebyla taková... jako ty předchozí. 

Musím říct, že nechápu, jak jsem mohla říct, že ta "moje místnost" byla špinavá.

Just Believing in Hope (TWD) ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat