Catrina Salvatore-The Vampire Diaries

15.

,,Ty jeden bastarde!!!!!!Kde jsi!!!"Křičím přes celý nás penzión na mého arogantního bratra.

,,Stefan tady ale není. "Ozve ten dotyčný.

,,Ale já hledám tebe,Damone!"

,,Mě? Od kdy jsem bastard?"Diví se mému oslovení.

,,Od té doby co si se narodil ale o to tu teď vůbec nejde."

,,Tak o co?"

,,Říká ti něco jméno Alaric Saltzman?"Zeptám se ho.

,,Ne,mělo by?"

,,Ano mělo!!!!Zabil jsi mu přeci jeho ženu!!!!! "Pokusím se mu trochu osvěžit paměť.

,,No....vlastně nevím ,kterou máš na mysli."

,,Ta,která tě požádala aby si ji změnil!Nevím jak už se jmenuje."

,,Aaa...myslíš Isabellu?Tak to už vím ale tu už jsem dlouho neviděl. "Řekl a odešel někam pryč.Zřejmě šel otravovat svou přítomností někoho jiného.

Bože, jak já Elenu lituji ale každý má výběr jiný.
Teď by jsem se ale měla připravit na něco jiného.
Jdu pomoct Jeremymu s chemií i když bych měla dělat důležitější věci než chemii.

***********************

,,Tak a máme to.Co budeme teď dělat?Všichni jsou pryč." Zeptal se Jeremy docela unaveně.

,,No...nemám tušení. "Řekla jsem popravdě.

Chvíli jsme tam jen tak seděli a to nepříjemné ticho co nás doprovázelo mě naprosto štvalo.
Už jsem chtěla začít nějakou vhodnou konverzaci ale zarazila jsem se jakmile se Jeremy přiblížil blíže ke mě.
Jeho oči mě naprosto hypnotizovali a mé oči dělali to samé.
Moc dlouho jsem to nevydržela a vyrhla jsem se na jeho rty a netrvalo to dlouho a Jeremy začal okamžitě spolupracovat.
Rukama jsem mu zajela do jeho tmavých vlasů a přitiskla jsem si ho více k sobě.
On mi zajel rukama pod tričko a právě mi ho chtěl sundat kdyby nás někdo nevyrušil.

,,Ehm...chápu že jsi stará přes sto let ale pořád mám na tebe dohlížet a jako tvůj straší bratr s tím to vůbec nesouhlasím.
Takže Jeremy,bobánku ty ruce co máš na jejich bocích dej okamžitě pryč. K tvé mu vlastnímu bezpečí." Řekl Damon a odešel z pokoje.

,,Tak to bylo trapný."

,,No,to máš pravdu."Souhlasil Jeremy.

***********************
Po mém menším incidentu jsem společně s Damonem nasedla do jeho auto a v tichosti jsme odjeli domů.
Stefan tam pořád nebyl a mě už docházela trpělivost.
Jsem dospělá už nějaký ten pátek a Damon mě bere pořád jako malé dítě.
Takhle to už dál prostě nejde.

,,Damone!!Tohle bylo naposledy co jsi v mým životě způsobil trapas!!!Jsi neskutečný pako!!"Řekla jsem mu na rovinu a odešla jsem do svého pokoje.

Svalila jsem se na postel a přemýšlela co by stalo kdyby nás nevyrušil.
Co kdybych mu nějak ublížila?Ne, já taková nejsem a nikdy nebudu.
Teď jsem si vzpomněla že jsem dlouho neměla krev a ten hlad začíná být hrozný.
Ve sklepě v mrazáku jsem si vzala dva pytlíky krve a všimla jsem si že tu je pořád ta zvířecí krev.
Že by Stefan začal opět s tou svojí dietou?
Jak tohle může vůbec pít, vždyť ho to nemůže tolik zasytit a navíc nenabere žádnou sílu a mám takový pocit že ji v nejbližší době budeme potřebovat.

,,To byla doba,to si tu krev dole vyráběla?"Ozval se hlas té mrchy přímo za mnou.

,,Co tu chceš? "Zasyčela jsem na ni.Člověk se tu nemůže ani v klidu najíst.

,,Klaus jde po mě." Řekla a docela mě překvapila změna jejího tónu.

,,A teď si jako myslíš že ti pomůže me?"Vysmála jsem se jí přímo do obličeje.

Jenže ten její výraz mluvil za všechny, tohle jsem dělat neměla.
Ve chvíli byla u mě a přimáčkla mě ke zdi.

,,Začínáš být hodně drzá ale to tě může dostat do velkého maléru,takže....... "

,,Takže bych ji pustil nebo se můj bratříček dozví kde tě najde."Přerušil ji další nevítaný člověk.

,,Kole,tebe jsem naposledy vydělá ve dvacátých letech,než tě Klaus poslal do hajan."Usmála se na něj koketně.Opravdu provokuje původního.

,,Víš, já mu to ani říkat nemusím. "Usmál se a ustoupil na stranu.

,,Klausi.." Řekla vyděšeně.

Omlouvám se za dlouhou neaktivitu ale na psaní jsem neměla vůbec čas a abych se přiznala tak ani náladu.
Snad to už bude lepší :)