Catrina Salvatore-The Vampire Diaries

9.

,,Slečno Salvatore!!!Naučila jste se někdy hodiny???Jelikož máte půl hodinové zpoždění!!!! "Tohle mi opravdu chybělo.
,,A vy se nesmějte pane Salvatore!" Doplní učitel matematiky.
Celou hodinu jsme počítaly rovnice a mě to přišlo tam moc lehké že už jsem se na to vykašlala a přestala si je psát do svého sešitu matematiky.

Po hodině jsem se vydala do skříňky pro mobil abych se podívala jestli mi náhodou Elena nepsala a taky pro učebnici angličtiny.
Ne,žádný zmeškaný hovor nemám.
Docela si začínám dělat obavy, obavy že se něco stalo.
Většinou si mobil nechávám ve skříňce ale teď si ho dám do batohu,stejně už dnes do skříňky nejdu.
Rozhodla jsem se že jdu pryč, nemůžu být ve škole když vím že se něco děje ale co to pořád nevím.

,,Ahoj."Pozdraví mě Jeremy ,který se opírá o skříňky vedle té mé.

,,Ahoj."Zazubím se a pozdrav mu oplatím.

,,Kam se chystáš?Teprve skončila první hodina."Divil se a přešel ke mě blíž.

,,Musím se podívat na Caroline,Elenu a Bonnie.Bojím se že mi něco tají. "Řekla jsem po pravdě.

,,Aha,tak jdeme ?"

,,Ty?Ty nikam nejdeš."Řekla jsem mu na rovinu.

,,To teda jdu.Tak jdeme?"Zkusil to znovu a nastavil ruku směrem  ke mě.

Nakonec jsem přikývla a jeho ruku přijala.
Ruku v ruce jsem šla s Jeremym pryč ze školní budovu.
Nevím jam to mezi sebou máme ale určitě to není jen kamarádství.
Tím jsem si jistá.

***************************

,,Proč nejste ve škole? "Prám se Eleny,jakmile ji skoro vyrvu dveře z pantů od jejího pokoje.

Až teď jsem si všimla že je Elena v posteli přikrytá nejmíň třemi deskami a ještě k tomu jsem ji asi vzbudila.

,,Protože mi bylo dnes ráno blbě a pořád je." Chraplavě mi odpověděla.

,,Aha..promiň, já myslela že mi něco tajíte."Řekla jsem poraženě a sedla jsem si k ní na postel.

,,A co by jsme ti prosím tě tajily?"Zeptala se mě se smíchem.

,,No já nevím a co Caroline a Bonnie?Ty jsou kde?"Znovu jsem se podezíravě zeptala.

,,Chystají oslavu pro Matta."Tak teď jsem se cítila jak nějaký žárlivý přítel.
Bezva.

,,A ty ?Jak to že nejsi ve škole? "

,,No......bylo mi blbě? "Odpověděla jsem jo v otázce a pokročila rameny.

,,Ale prosím tě." Zasmalá se vtáhla mě do své hřejivé postele.
Ta musela mít drsnou horečku.

Nesnáším když jsem tak podezíravá ale ten pocit že jsou mí přátelé a blízcí v nebezpečí mě přímo užírá zevnitř.
Jestli ta mrcha někomu skřiví jediný vlásek tak by jsi v nejbližší době měla vykopat hrob.

***************************
Před odchodem mě ještě zastavil Jeremy.

,,Víš říkal jsem si že by jsme mohli někam zajít, třeba do kina?A potom třeba někam na nějaký jídlo? "Byl nervózní, to šlo vidět.

,,No....přemýšlela jsem nad tím co mezi sebou máme a došla jsem k názoru že..."Ta naděje co měl před chvíli v očích pomalu ale jistě mizela.
,,moc ráda,vlastně jsem se tě na to samé chtěla zeptat ale trochu jsem se styděla no." Jen se usmál tím svým krásným úsměvem a vtáhl si mě do obětí.

Cestou jsem se ještě rozmýšlela jestli mám jít do školy na ty poslední dvě hodiny nebo se na to vykašlat.
Nakonec jsem si vybrala tu nejlepší a nesprávnější variantu.
Vykašlat se na to a jít dom.

,,Ty už si ze mě opravdu střílíš že ano? "Ptal se rozčílený Stefan,který vycházel z obývacího pokoje.

,,No....bylo mi blbě?" Znovu jsem to zkusila a pokročila rameny.

,,Jo,jasně.Měla by jsi si konečně uvědomit že jsi upír po těch několika letech."Řekl a odešel nahoru ,nejspíš do svého pokoje.
A to samé jsem udělala já, šla do svého pokoje.
Mé myšlenky se pořád motaly kolem jedné osoby.Jeremy.
Úplně mi pomotal hlavu a to hodně.
Nikdy se mi to nestalo a to jsem na světě nějakej ten pátek.
Možná je to na rychlo a nechci si to přiznat ale asi ho začínám mýt hodně ráda.
A těm citům se bránit nechci.