Catrina Salvatore-The Vampire Diaries

16.

Měla strach,to nešlo vůbec přehlédnout.

,,Okamžitě odsud vypadni!!!!!Mě je jedno jak starý jsi!!Tohle je můj dům a ne tvůj, takže kdo tu nebydlí, tak půjde pryč!!! "Právě mi ruply nervy a to doslova.

,,Ty mě vyhazuješ?" Teď svou pozornost přesunul na mě. Super,zase jsem středem pozornosti.

,,Jo,já. Tam jsou dveře. Můžeš jít."Ukázala jsem na dveře pro případ kdyby nevěděl kudy se dostat ven.

,,Ta maličká má opravdu odvahu.O tom jsi měl pravdu."Obrátil se na Kola.

,,Copak jsem ti někdy lhal?"

,,Tohle je možná první pravda za celých tisíc let. "Mračil se na něj Klaus.
Opravdu se tady teď budou dohadovat?

Jakmile byla Klausova pozornost přesunuta na svého nejmladšího bratra,Katherine se zatím snažila co nejmíň hlasitěji zdrhnout.
Samozřejmě jí v tom bránit nebudu,protože sama chci aby už vypadli a podle mě jsou tu díky ní.
Takže když půjde ona tak půjdou za ní, teda aspoň Klaus.
Jenže tak rychle co se Katherine objevila před dveřma tak tak rychle se tam objevil Klaus.

,,Kam pak lásko?" Opáčil se Klaus a tak ji tím zkazil její pokus o její útěk.

,,Těšilo mě, drahoušku. "Řekl a poté i s Katherine zmizel a Kol hned za ním.

Tak o tomhle se mi bude zdát hodně dlouho.
Po cestě do pokoje jsem se podívala do pokoje bratrů a ani jeden tu nebyl.
Nejvíce mě ale znepokojovala nepřítomnosti mého mladšího bratra Stefana.
Kde vůbec je?
Damon mi je momentálně fuk.
Tak tohle už totálně přehnal.

,,Kole!!!Co děláš v mém pokoji??" Bouchla jsem dveřmi a nasadila jsem se o pohled vraha,který mi mimochodem vůbec nešel.

,,Zlatíčko,tento výraz ti nesedí. Ty prostě neumíš být taková. "Řekl jako bych vůbec žádnou otázku před tím nepoložila.

,,Tvůj názor mi je někde. Teď mi řekni co tu chceš!" Řekla jsem mu nevrle.

,,Klaus..."

,,Zase Klaus."Přerušila jsem ho když se mi to konečně chystal vysvětlit.

,,Mužů pokračovat? "Ptal se mě o svolení.
Nejradši bych mu řekla ať nic neříká a vypadne z mého pokoje,no vlastně s celého domu ale moje zvědavost mě zradila,zase.

,,Máš pět minut." Řekla jsem mu nevrle.

,,Bude mi stačit i minuta.Klaus má Stefana."Řekl klidným hlasem a poté se upíří rychlostí se vypařil.

Co to právě řekl??
Pocítila jsem neskutečnou paniku, slzy se mi hnali do očí.
Paniku brzo nahradil vztek a začala jsem kolem sebe rozbíjet všemožné věci.
Tak tohle už totálně přehnal.
Přijede si do města a rozhoduje si tu jako by mu patřilo.
Ohrožuje mé přátelé a také mé bratry?
Jediná rodina co mi zbyla, tohle už dál nesnesu.

,,Ty bastarde!!!!!"Křikla jsem a vykopla jsem dveře od mého pokoje ,které byli zavřené.
Ty se samozřejmě rozletěli.

,,Co to tu provádíš?Člověk tě tu nemůže nechat ani chvíli o samotě. "Začal si ze mě utahovat můj starší bratr Damon.
Jenže když si všiml mých slz tak jeho pobavená tvář změnila výraz.

,,Co se stalo?" Zeptal se s naléhavostí v hlase.

,,Mají Stefana,oni ho mají. "Řekla jsem a mě se podlomila kolena.Damon mě však včas zachytil.
Už jsem se na něho nezlobila,teď se potřebujeme.
Stefan nás potřebuje.

Dnes kratší kapitola ,ale příště bude delší.
Omlouvám se za neaktivitu ,ale moje fantazie momentálně nestojí za nic.
Slibuji vám že se polepším.
Hezké čtení :)