Adoptovaná Láska

MACKO

V: Ehm...
M: Víťa Kresan, okamžite si sadni. "Polknul jsem a sedol si s nechápavým pohledem."
M: Po 1.) Prečo si sa včera opil, že si bol úplne na mol??
V: Já ono je to nadlouho. Nikdo o tom neví a nechci abys to věděla.
M: Heh, bývame v jednom dome, mám právo vedieť o tebe všetko.
V: Je mi líto ale tohle ze mně nedostaneš. Je to tajný a prostě já ti to nemůžu říct. "Zrazu mě hodně rozbolela hlava a já upadl do kolen."
M: Víťo prepáč. Nechcela som na teba tak zjapať len mi to prišlo divné. Je ti dobre?
V: Nevím. Není mi moc dobře. Bolí mně hlava a chce se mi zvracet.
M: Idem pre vedro.

Milka
Donesla som vedro. Avšak asi bolo neskoro, jeho obsah žalúdka totiž skončil na podlahe.

V: Á sakra. Půjdu to utřít.
M: Ja to utriem. Choď si hore ľahnúť!

Utrela som to a išla za ním hore. Bol dosť zničený. Zmerala som mu teplotu.

M: 39!? Robíš si srandu. To musíme do nemocnice.

Išli sme električkou. Došli sme k jeho obvoďákovi.

DR.: Vy jste?
M: Dcéra.
DR.: Ehm...
M: Adoptovaná. ( LOL XDDDDDDDD)
DR.: Aha. Promiňte mi za tu reakci ale tohle jsem ještě nevidel.
M: To nič, som zvyknutá.
V: Co mi je?
DR.: No popravde jak tvrdíte tak jste pil včera alkohol a řeknu vám... není to tím. Může za to vaše choroba.
V: A jó tohle. Ale vždyť tam jsou jenom psychické náznaky ne?
DR.: Popravde když se to zhorší tak se to projevuje i takovýmto způsobem.
M: Čože, Víťa akú máš chorobu!? Je to nákazlivé!?
V: Není. Prosím Milko, do toho se nemotej. Bude to tak lepší.

Víťa
Pak jsme šli domů. Celý den jsme spolu nemluvili. Večer koukala televizi a mně bylo líto jak jsem ji u doktora odbil. Sedl jsem si k ní na gauč. Hrála televize ale jinak bylo ticho. Pak sebrala ovladač a vypla ji. Teď bylo ještě větší ticho. Bylo slyšet jenom nějaký zvuky z venku. Lehl jsem si na její klín a koukl jí do obličeje s tím  pohledem, že: "Sorry, já opravdu nechtel." Začala brečet. Její slzy jí kapali na můj obličej, zřejmě jí to bylo jedno. Z mých očí taky vyšlo pár slz. Začal jsem taky brečet. Ani nevím proč. Po chvíli jsme přestali. Usmála se. Sklonila hlavu a dala mi pusu na čelo... taková ta kamarádska. Usmál jsem se taky... a i trochu začervenal. Je tak hezká. *Ty si snad už opravdu blbej Víťo? Co si to namýslíš!?* Jenom to co vidím. *To si tak naivní, myslíš, že teď když tě políbila na čelo tak to něco znamená??* Né, neznamená, ale já jenom, že by to byl skvělej vztah. *Víťo si její rodič, nemůžeš takle myslet.* Jenom adoptivní. Nemáme nic společného. Chci ji! Potřebuji ji... moc. *Ale...* Buď už sticha jo! Nemám svoje vědomí na to aby se se mnou hádalo. Musím něco udělat na oplátku. Hlavu jsem dal prič z jejího klínu a pak ji silně objal. *Víťo tohle udělá každej debil. Máš moc průměrný nápady.* Jó, a co mám jako dělat? Pak jsem se odtrhnul a šel do ložnice si lehnout.

Ráno jsem se vzbudil na to, jak hlasitě mi zvoní telefon. Zdvihl jsem.

V: Halo?
Ma: Ale čau Víťo!
V: Jé ahoj Martine (Macko) co je nového?
Ma: Já jenom, že mám cestu kolem tvého města... jedu teď z Ústí nad Labem do Bratislavy... mám jedno střetnutí, tak jestli bych se mohl stavit na noc.
V: Můj bff je vždy vítán.
Ma: 😊

Típnul jsem to. Šel jsem dolů. Kouknul jsem na čas na troubě. 10:00, super.

M: Čo chceš na raňajky?
V: Nevím. "Sedl jsem si na židli a bouchl hlavu o stůl."
M: Dobre urobím ti ham&eggs.
V: Jó to stačí.
M: Čo dnes robíme?
V: Přijede Macko ale to až tak o pátí. Staví se na noc.
M: Dobre a do 5tej?
V: Tak do klubu v žádném případě nejdu... víme co jse stalo předevčírem. Mohli bychom jít do kina.
M: Super nápad, poďme na Avengers: End Game. ( XD kto nevidel naozaj odporúčam pozrieť... naj film aký som videla🤩😃)
V: Dobrý nápad. Jdu kouknout kdy promítají.
V: O 5:30 až.
V: Víš ty co, počkáme na Macka a pojedeme spolu. Řeknu mu, že se setkáme v kine. Vždyť on to nějak najde.
M: A čo budeme robiť kým príde?
V: Nevím jak ty ale já si musím jít koupit nový oblek.
M: A na čo?
V: Aha, já jsem ti zapomněl říct, že jsme pozvaní na Samovu svatbu. O 2 týdny, nejak tak se mi zdá.
M: Myslíš Sama ako Moona?
V: Jo Moona.
M: Aha, no tak v tom prípade si musím kúpiť nejaké vhodné oblečenie tiež, nič nemám, nikdy som nebola na svadbe.
V: V pohodě. A pomůžeš mi v obchode? Na svatbě jsem nikdy nebyl. Naposledy jsem byl v kostele když měli rodiče pohřeb, nechodím tam často. Na velikonoce jsem byl pořád nemocnej od té doby takže rozumíš a tak dále...
M: Jo jasné. Taže pôjdeme?
V: Jop.

Nakupování netrvalo dlouho. Asi půl hodiny. Pak jsme šli na oběd a následně ještě skočili do OBI. Chtel jsem novou lopatu na zahradu. Ta stará je celá od koroze. Všechno přešlo tak rychle a my už čekali před kinem.

V: Ahoj Martine.
Ma: Ahooj Víťo. Dlouho jsme se neviděli.
V: No jo.
Ma: Ó to je tvá přítelkyně?
V: J-jo...
M: Ty si Macko, že?
Ma: Jo jsem. Ty seš Slovenka?
M: Hej, ale žijem tu.

Už jsem viděl, že mně tým pohledem zabije! Když kino skončilo tak jsem se trochu rozkecal s Martinem. Znáte to, konec kina.

Ma: Chudák Tony! Nechápu proč mu to udělali.
V: No jo taky mně to dostalo. Je to můj nej charakter, ale jako nebylo to špatný.
Ma: Ehm, Víťo, já jsi odskočím a pak přídu.
M: Prečo si mu sakra povedal, že som tvoja priateľka!?
V: Je pravda, že je to můj kamarád ale nechci mu říkát, že jsem si tě adoptoval. Kvůli tomu jsem se pohádal s Samem a...
M: Moon bol tu?
V: Jó byl jsem s ním včera v kavárně a pohádali jsme se kvůli tobě... no... a měl u nás zůstat na týden ale nějako ho to pak přešlo no.
M: To je škoda. Mohol si ale predsa povedať Mackovi, že som tvoja kamarátka!
V: Ja vím. Nenapadlo mi to v tu chvíli.

-doma-
Milka

Boli sme doma. Chalani kecali a ja som jedla večeru. Premýšľala som nad tým, čo mi dnes Víťa povedal. *Prečo to toľko riešiš?* Ja to neriešim. Prečo by som to mala riešiť. Tak sa pomýlil no, stáva sa. *Tebe to nepríde ani trochu čudné?* Čo ako? *To ako sa správal včera, ako si dal hlavu na tvoje stehno a pozeral sa snáď tým najkrajším pohľadom.* No jo ten pohľad stál za to, je to proste Víťa, čo si budeme, jeden z najkrajších youtuberov. *Ahá takže mi chceš povedať, že sa ti páči?* Asi áno, asi som sa zamilovala. Z mojho premýšľania ma vytrhol Víťa.

V: Kde bude spát Martin?
M: Ehm, no tak to neviem.
Ma: Vždyť můžu spát s tebou ne? Jsme předse bff ne?
V: To jo ale mě to příde divný. Kdyby, že to není na jedný posteli tak v pohodě ale prostě kamarád, nebo ne nebudu spát s klukem v jedné posteli.
M: A na gauči?
V: Tam se nevtrepe. Je tam moc malá pohovka.
Ma: Mám nápad, já půjdu do její izby a ty budeš s ní.
V: Ach... no dobře no.

OKJ ĽUDIA 1200 SLOV... ono v 10 kapitole skúsim dať das tak 1600 ak sa mi podarí, možno aj viac.

S POZDRAVOM HANI 😁😉