Adoptovaná Láska

ČERNOBYĽ

Vlastně ja nemám žádnej plán. Zítra to vymyslím. Co tak se trochu primazlit ke Milce? Otevřel jsem dveře a vešel do jejího pokoje kde spali na zemi ve spacáku. Jsem trochu trdlo a když jsem se chtěl na chvíli sednout tak jsem omylem sedl na Klárčiny nohy. Doplo mi to až když chitila hysák.

V: Kláro neřvi, vzbudíš Milku! "Dal jsem ji ruku na ústa."

Podívala se na mně vražedným pohledem. Já jsem opatrně vzal Milku na ruce a chtěl ji odnést ke mně do pokoje. Klára se pořád koukala co jse deje a když jsem odcházel tak jsem na ni vyplázl jazyk a zavřel dveře. Milku jsem si položil vedle mně na svojí velkou manželskou postel začal se k ní mazlit, samozřejmě tak aby se nevzbudila. Nevydržel jsem to a dal jí dolů tričko abych ji mohl líbat na břiše avšak když jsem se podíval tak jsem si uvědomil jsem jeden fakt a to, že vlastně nemá spodní prádlo pod tričkem. Ehm ... Otočil jsem se a hodil na ni tričko, které jsem jí dal zpět. Nevadí, ona mě vidí bez trička vždy když spím. * No jo, neboť ty nahoře nic nemáš. * Dobře vědomí, uklidni se. Lehl jsem si vedle.

Milka
-ráno-
Zobudila som sa. Nie, však vo svojej izbe ale pri Víťovi. Ten len otvoril oči a usmial sa.

M: Čo tu robím!?
V: Já jsem to nevydržel. Stejskalo se mi! Pořád jsi jenom s Klárou a na mně nemáš vůbec čas!
M: Klára je moja bff. Je tu len na pár dní. Chcem sa jej venovať naplno.
V: A jó... Klára je tedy bff. Co jsem pak já? Očividně ji máš raději!
M: Víťo nekrič po mne!
V: A teď bude hrát uraženou? Při tom jsem řekl jenom pravdu.
M: Pochop, že nemôžeš len tak prísť a zobrať si ma na noc k sebe bez toho aby som o tom vedela!
V: A jó!? Víš co, já myslel, že jse ti to líbí. Dala's mi pusu, na rty ještě k tomu. A to jak jsem se líbali na Téryho chatce na Slovensku? To mělo znamenat jako co?
M: Nemalo sa to stať. Bol si zúfalí, chcela som ti zlepšiť náladu.
V: Když tomu tedy rozumím dobře to pro tebe nic neznamenalo?
M: Asi áno. Nebolo to v pláne. Chcela som ťa utíšiť tak som ťa trochu pobozkala, to je všetko!
V: Tak ale tohle jsem si opravdu nemyslel. Takže já jsem jenom obyčejná blbá lidská loutka, která je jen na to aby se s tebou mazlila a měla zbytečně oslintaný tělo! Je mi z tebe zle. Tak jsem tě miloval!
M: Nie si pre mňa žiadna bábika!
V: Dokaž to.
M: Ako?
V: Hah a ty ještě k tomu ani nevíš!? Víš co di mi z očí. Z domu tě nemůžu vykopnout, protože i cez to jak jsi mi ublížila jsi pořád mnou adoptovaná.
M: Daj mi facku.
V: Né, to neudělám.
M: Daj mi facku, keď si to zaslúžim.
V: Emílie neser mně! Řekl jsem abys vypadla!
M: Ja nepôjdem preč, kým sa to celé nevyrieši.
V: Di prič. Di prič. Prosím... zblázním se. Prosím neprovokuj mně a prostě běž. Di za Klárou, určitě se s ní bude lépe líbat...
M: Tak toto si prehnal. Homosexuálne narážky nestrpím! A už vôbec nie od teba!
V: Neřvi po mně!
M: To ty po mne kričíš! Kréten...
V: Krávo!
M: Debil!
V: Štetko!
M: Dement!
V: Děvko!
M: Psychopat!
V: Lesbo...
M: Vyzerám tak!?
V: Nanejvýš ano! A jdu od tebe prič! Hnusíš se mi!

Víťa
Tak tohle byla pěkně ostrá hádka. Alespoň mi to otevřelo oči. Nebudu přece sdílet pokoj s člověkem pro kterého je láska jenom nástroj jak jsi vytvořit loutku na líbání. Když jen pomyslím na tý její odporné, slizké, mokré polibky na mém těle je mi z ním víc a víc špatně. Vyběhl jsem z domu. Sedl jsem na vlak a šel na Ukrajinu za babičkou. Bylo to možná 6 hodin cesty. Seděl jsem ve volným kupéčku a poslouchal Imagine Dragons. (I know, musela som to tam dať, moja obľúbená skupina no, taže propagujem😶, btw ja vôbec neviem či niečo také Vitaa počúva, ale toto je ff taže akože hej ok?) Usl jsem pretože cesta byla dlouhá. Vzbudil jsem se na to jak mi do obličeje zírá nejakej deda. Když jsem se podíval na zastávku zjistil jsem, že jsem to prošvihl.

V: To né! Já to nestihl. (D- nějakej deda)
D: Що ви робите в цій області? Тут немає мух. (Návod ako byť cringe: napísať vetu, ktorej nikto nebude rozumieť 😎)
V: Зачекайте, де я отримав?
D: Чорнобиль. (Černobyľ xddddddd) (Okej sa mi to nechce prekladať, je taká vec, že google prekladač taže keď vás tak zaujíma tento hrozne záživný rozhovor tak si to preložte ale hovorím, je to zbytočné)
V: To jsi děláš srandu?? Děkuji vám dedku, za vaši pomoc.

Usmál jsem se na neho a v mžiku zmizel na nádraží. A jó zavolám babičce, ani jsem se neohlásil, že přijedu na návštěvu. Nedvejhá to. Zrazu jak jsem šel po lese, tak jsem na něco šlápnul. Bylo to, byla to... KOSTRA!!

V: Do prdele oni tady maj kostri!

Zadíval jsem se na tu kostru. Nebyla obyčejná. Právě naopak. Ta kostra měla 7 prstů na noze. Opět jsem se lekl a šel dál. Couval jsem až jsem do něčeho narazil u stromu. Nebyla to však kostra. Nějaký to maso to na sobě mělo. Podíval jsem se na toho člověka. Neměl oblečení, avšak zarazila mně tu jedna věc. Na hoře měl ženský orgány ale dolů mužský... co to u všech všudy je!? Žeby nedokončený transgender? Ne, za tohle může spíše právě to kde se teď nacházím. No jo jasně Černobyl, co jsem čekal. (Btw každý pozná príbeh Černobyľu, takže je zbytočné to vysvetľovať. Ja viem, že takto to tam nevyzerá, ale ja si to tak proste predtavujem... btw kam smeruje to story ako?😂 Začalo sa to adoptovaním dievčaťa a teraz... šialený Černobyľ... cringe výplod mojej mysle.) Město mutantů. Hrozně jsem se lekl. Utíkal jsem napříč celým lesem. Uvědomil jsem si, že mi počas toho vypadli peníze. Kartu jsem nechal doma a jediní co se sebou mám jsou airpody a můj i-phone, který se vybil. Co budu teď dělat? A kde budu spát!? Co když jse mi něco stane. Že já tu vůbec lezl.

OKJ ĽUDIA 1000 slov, snáď stačí. Ono je to môj taký štandard. Nezabudnite checknúť moje nové story: KONKURZ, je to ff o Moonovi a MaTTemovi, bližšie info je v popise knihy. Tak teda ten dej sa nám stupňuje. Mali sme tu hádku a aj opis creepy Černobyľu.

S POZDRAVOM HANI 😃.