Faith | Taron Egerton

009

,,Něco málo jsem vymyslela, když jsme jeli domů." Ed na mě kývl, abych pokračovala.
,,Vedení nadace předám Mie a já odletím do San Franciska, abych uvedla do chodu nadaci i tam, a pak se třeba někdy vrátím, ale možná se mi tam tak zalíbí, že tam i zůstanu. A otec? Znáš ho, ale asi mu to říkat nebudu. Nemyslím si, že by o nás stál." předložila jsem mu můj nápad.
,,Kde tam chceš bydlet?" zeptal se mě po chvíli ticha.
,,Nevím, asi si pronajmu nějaký malý byt a tenhle londýnský asi prodám, abych měla na nájem." řekla jsem mu.
,,Tak to ne-" řekl zamýšleným hlasem ,,dobře víš, že mám za San Franciskem menší dům, do kterého kvůli tour teď moc jezdit nemůžu, takže pokud ti nevadí, že bys musela dojíždět do města, tak můžeš bydlet tam. Ale tenhle byt určitě neprodávej. Co kdyby ses chtěla vrátit, huh?" vím, že mu nemá cenu odporovat.
,,No nevím, to nemůžu." podívala jsem se na jeho výraz, který mi téměř přikazoval, aby odpověděla ano. ,,No tak dobře." usmála jsem se na něj a usrkla jsem čaje.
,,Nepřipadá ti to trošku až zvrácené, že ty, holka, co si budovala kariéru, nechtěla slyšet o příteli a o dětech už vůbec, jsi zažila jednu vášnivou noc s neznámým, nejspíš si ji ani nepamatuje, možná ani ho si nepamatuje a teď s ním čeká dítě?" uchechtl se.
,,Máš pravdu, trošku zvrácené to je, ale neboj se znám ho." přiznala jsem.
,,A řekneš mi, kdo to je? Prosím!" udělal na mě psí oči, kterým se nedalo říct ne.
,,JetoTaron." řekla jsem rychle a doufala, že nestihl postřehnout jméno. Hned, co jsem mu to řekla, mu zaskočilo pití, co zrovna pil a rozkašlal se, takže hádám, že mi rozuměl.
,,Jakože ten Taron?" zeptal se mě.
,,No, jo. Ale nikomu to neříkej ani mu ne, dobře?" nechci aby to věděl. Časem se to možná dozví, ale teď to určitě nebude.
,,Nemyslíš si, že by to měl vědět?" zeptal se trošku opatrně.
,,Časem mu to možná řeknu. Jestli mu to řekneš ty, tak jsem s tebou nadobro skončila, rozumíš?" řekla jsem naprosto vážně.
,,Rozumím." odpověděl.
,,Zítra musíš říct vše Mie, část o Taronovi si nech pro sebe, ale jinak ji vše řekni. A až budu pryč a ty budeš ještě v Londýně, tak se za tebou určitě párkrát zastaví Cherry, dobře?" zakývala jsem na souhlas. Cherry mám ráda a myslím, že se s Edem k sobě hodí. Docela se divím, že už to s ním vydržela tak dlouho.

                               -  -  -

Druhý den, hned po tom, co Ed odjel, jsem napsala mail Oliverovi.

Od: Theresa Chester
Pro: Oliver Clifford

Dobré odpoledne,
Chtěla bych se zeptat, jestli by šlo, abych ze začátku mohla vést já. Myslím, že by bylo lepší, kdybych byla aspoň u zavedení, pokud to tedy není problém.

Theresa

Na odpověď jsem nemusela dlouho čekat, přišla téměř okamžitě.

Od: Oliver Clifford
Pro: Theresa Chester

Krásný den vám přeji,
Tohle mě moc těší! Samozřejmě s tím nebude žádný problém, jelikož jsme ještě výběrové řízení nevypsali.
Pokud by to bylo možné, potřeboval bych, abyste byla v San Francisku již od 25. dubna. Doufám, že s tím nebudou žádné problémy. Kdyby cokoliv můžete mi napsat.
Amerika se na vás těší, Thereso!

Oliver

Tohle bylo lehčí než jsem si myslela. Hned po té jsem zavolala Mie, abych se ji zeptala, jestli na mě má dnes čas, protože ji musím něco oznámit. Řekla mi, že je v kanceláři a má nějakou práci, ale na mě si čas udělá, takže mám přijet.
Outfit jsem nějak neřešila - vzala jsem si velkou mikinu, legíny a tenisky, makeup jsem neřešil už vůbec a vyjela jsem.

,,Mio, potřebovala bych s tebou naléhavě ml-" ve dveřích do její kanceláře jsem se zarazila, protože v ní seděli všichni, opakuji všichni, slavní co se zúčastnili akcí. Kromě Eda samozřejmě.
Sakra, dneska mělo být to poděkování pro ambasadory a já jsem na to úplně zapomněla!
,,Eh, omlouvám se. Můžeš jít na chvíli se mnou ke mně? Jde o - jde o organizační záležitosti." přítomnost Tarona mě lehce rozhodila.
,,Jo, jasně. Promiňte, za chvíli se vrátíme." všichni byli vstřícní a nikdo neměl potřebu protestovat, protože pospíchá.
,,Co se děje? Měla si tady být už před patnácti minutami." vyjekla na mě hned, když jsme vešly ke mně do pracovny.
,,Za pár týdnů se bude otevírat pobočka Sorridere v San Francisku." řekla jsem ji.
,,Páni! To je fantastické! To ale není vše, co mi chceš říct, že mám pravdu?" ona mě vždy prokoukne. Já jsem vyndala z kapsy od mikiny fotku z ultrazvuku a dala jsem ji do ruky Mie.
,,No a taky jsem ti chtěla ukázat tohoto drobka." řekla jsem ji a na Mii šlo vidět, že ji došla slova.
,,Ty jsi..? Proč si mi neřekla, že někoho máš? Nebo si to doopravdy dala dohromady s Edem?" zeptala se mě. Kdybych se dala s Edem dohromady, tak by Mia byla nejnadšenější člověk na této planetě, protože se nás snaží dát, marně, dohromady už od mých 18 let.
,,Jo, jsem, ale je to ještě čerstvé a chci to uchovat v tajnosti, takže si to nech pro sebe. Neřekla jsem ti to, protože s Edem ani s nikým jiným nechodím. Byla to jedna jediná noc." řekla jsem a ona pochopila, že se nemá dál vyptávat.
,,A teď to hlavní." řekla jsem ,,Jelikož mě potřebují v San Francisku a brzy odejdu na mateřskou, tak ti gratuluji. Je z tebe dočasná ředitelka této londýnské nadace s platností od teď až do odvolání." usmála jsem se na ni.
,,Jseš si jistá?" zeptala se mě nejistě.
,,Nikdy jsem si nebyla jistější." odpověděla jsem a obejmuly jsme se.
,,A teď pojď, musíme poděkovat ambasadorům!" obě dvě jsme se vydaly do pracovny vedlejší.
,,Ahoj všichni, já se vám omlouvám, že jste ja mě museli čekat. Zároveň omlouvám Eda, který ráno odjel na tour. Ty tři dny s vámi byli moc fajn a já jsem si je užila. Doufám, že vy to cítíte aspoň trošku podobně jako já. No, ale konec řečí. Je zvykem, že vždy ambasadorům děkuje a předává moudra ředitelka nadace" na chvíli jsem se zastavila a porozhlédla jsem se po místnosti všichni byli napjatí a čekali, co přijde.
,,takže já bych teď ráda předala slovo Mie Lee, nové ředitelce. Já děkuji, že jsem vás mohla poznat. A tobě, Tarone, děkuji ty víš za co. Třeba se ještě někdy všichni potkáme. Děkuji a ahoj." dokončila jsem svůj proslov. Viděla jsem nechápavě tváře všech ambasadorů, kteří nechápali, jakto že je Mia ředitelka. Naposledy jsem se ohlédla a odešla jsem do své pracovny, ze které jsem si vzala pár svých osobních věcí. Pár měsíců se tady teď neukážu a vím, že mi Londýn bude strašně chybět.
Teď si dám pár dní jen pro sebe, a pak už mě čeká nová kapitola - Amerika.

Ahoj,
Další kapitola, jeej.😊
Co myslíte má/měla Theresa Taronovi vše říct?

Mám tady takovou jednu technickou věc: rozhodla jsem se, že pro lehčí přehlednost pro vás, budu vaše komentáře komentovat vždy, když vydám novou kapitolu, aby vám nic neuniklo.😊

-A