Faith | Taron Egerton

013

Než jsem se ale odhodlala, že kliknu na zelené tlačítko a zavolám mu, tak se mi telefon rozezvonil sám.
Mia
Konečně!
,,Prosím, řekni mi, že jsi ještě doma a že máš u sebe auto!" vychrlila jsem na ni hned, když jsem přijala hovor.
,,Zrovna jsem vyjela z města, proč?"
Kurva
,,Nešlo by to ještě otočit? Mám takový pocit, že asi rodím." oznámila jsem ji.
,,J-jak jako rodíš? Nemáš termín až za měsíc? To si brambora nemohla vybrat jiný den než Vánoce? Nachystej se, do 20-ti minut jsem u tebe!"
Než jsem cokoliv stihla říct, položila hovor.
Mezitím, než přijela Mia se mi stihl vybít telefon, super, takže doufám, že mi nebude volat a že ji napadne zazvonit normálně na zvonek.

Napadlo ji to. Za pár minut jsem už seděla v autě a jely jsme směr do nemocnice. Kdo by řekl, že Mia bude nervózní víc než já? Možná je to tím, že Mia se mnou jede do nemocnice s tím, že určitě rodím, já tam jedu zase s tím, že je to určitě jen planý poplach. Tak uvidíme.

,,Chceš něco vzít?" zeptala se mě, když jsme zaparkovaly.
,,Bude stačit kabelka, zbytek bysme táhly zbytečně, stejně si mě tam nenechají a ty bys to musela táhnout zase nazpět."
Aspoň v to doufám.

Doufala jsem marně.
,,Slečno Chester, vypadá to, že budete mít vánoční miminko, ale dnes to na porod nevidím, protože to jde pomalu. Porodíte nejdříve v noci, ale počítejte spíš se zítřkem." řekl doktor, když mě vyšetřila.
To mám být s těmito bolestmi celý den?! Dělá si ze mě prdel?!
,,A otci můžete zavolat, že jestli chce být u porodu, tak by měl stihnout přijet do večera." oznámil mi a odešel z pokoje.
Ne, děkuji.
Do pokoje se přiřítila Mia.
,,Teda! V tom nemocničním pyžamu bys měla chodit i normálně!" provokovala mě a já se na ní podívala pohledem sice tě mám ráda, ale drž hubu, prosím.
Pochopila to.
,,Tak co? Rodíš?" zeptala se už trošku opatrněji, já jsem zakývala na pozdrav, protože jsem skoro nemohla mluvit.
,,Ale nejspíš až v noci nebo zítra, prý to jde pomalu." řekla jsem mezi kontrakcemi.
,,Nemusíš tady se mnou být, jeď k rodičům, já to zvládnu."
,,Ne, jim jsem už volala, když jsem pro tebe jela. Sami mi navrhli, abych tady s tebou počkala." tohle ji nerozmluvím.

Po pár hodinách jsem si uvědomila, že pokud Ed nebo Cherry zjistili, že vlastně mají telefony a všimli si, že jsem jim volala, tak se mi nejspíše snaží dovolat nazpět.
,,Zavoláš Sheeranovi, prosím?" poprosila jsem Miu.
,,Ráda bych, ale ty máš telefon naprosto vybitý a já nemám jeho číslo, ale v autě bych mohla mít nabíječku, takže pro ni teď zajdu a až se tvůj telefon trošku nabije, tak mu zavolám." řekla a odešla do auta.
Jelikož je devět večer a já jsem měla být už od šesti u Eda, tak se po mně určitě shání.
Za pár chvil už Mia měla na telefonu vytočeného Eda, který mi za těch pár hodin párkrát volal.
,,Chceš s ním mluvit ty?" zeptala se mě.
,,Ne, akorát bych mu kvůli bolestem vynadala, i když za nic nemůže." kývla a čekala, než někdo zvedne hovor.
,,Halo Tesso?" Mia dala telefon na hlasitý odposlech.
,,Ahoj Cherry, máš někde u sebe Eda?" zeptala se Mia.
,,Ne, šel kouřit. Kde je Tessa, Mio?"
,,Tessa je v nemocnici, protože začala rodit." řekla a u toho mi držela ruku, kterou ji za chvíli asi rozdrtím.
,,Jak to? Vždyť ještě nemá termín, ne?"
,,Nevím, prostě - au, moje ruka! Tesso, vím, že tě to bolí, ale ruku mi rozdrtit nemusíš - prostě to přišlo dřív."
,,Dobře, tak držím palce Tesse, malýmu i tobě, abys na konci cítila ruku. Hádám, že poslední, co teď Tessa potřebuje, je to, aby byl u ní hysterický Ed, takže si něco vymyslím a řeknu mu to, až Tessa porodí. Ale chci, abys mi psala vše, co se bude dít, dobře?" navrhla Cherry.
,,To by šlo, já už budu muset končit, ale vše ti budu psát. Ahoj."

,,Tesso, promiň, já věřím, že momentálně zažíváš o hodně větší bolest než já, ale tu ruku si jdu schladit." řekla Mia a odešla do koupelny.
,,Tak slečno, jak byste popsala svůj momentální stav?" zeptala se asistentka, která mě přišla zkontrolovat.
,,Kriticky." bylo jediné, co ze mě vypadlo.
,,Ještě tak půlhodinku a myslím, že bysme mohli začít. Zatím to vypadá, že to malé bude první narozené vánoční miminko u nás v nemocnici."
To je poslední, co mě teď zajímá.