011

47 4 2
                                    

září
Další večer, co v tomhle velkém domě trávím úplně sama. Od dubna jsem ani jednou nebyla v Londýně a začíná mi to trošku chybět, chybí mi všichni kamarádi a lidi z nadace. Jediný, kdo tady za mnou byl je Cherry, která dostala rozkazem od Eda, aby za mnou jezdila. Od dubna tady byla třikrát. Mia ani Ed se tady ještě neukázali, ale nedávám jim to za zlé, protože mají jiné starosti.
Taron stále nic neví a podle bulváru si nadále užívá s Alicí.
Kanceláře jsou hotové a jsou vážně super! S Oliverem jsme spustili pár projektů, které mají velký úspěch. Momentálně začínáme řešit nové vedení. Rozhodli jsme se, že obě pobočky povedu já a vedení se bude starat o to, aby vše fungovalo, když nebudu ve městě. Jinak Oliver je fajn člověk, snaží se mi pomáhat a docela si rozumíme.
Momentálně se dívám v televizi na nějakou komedii, která aspoň podle mě není vůbec vtipná, ale nevím, kde je ovladač, takže mi nezbývá nic jiného, než se dívat právě na toto. V půlce filmu jsem začala usínat, když v tom mě vzbudilo klepání na dveře.
Jelikož nemám tušení, kdo by ke mně mohl takhle pozdě přijít, vzala jsem to do předsíně přes kuchyň, ze které jsem vzala paličku na maso. Než jsem stihla dojít do předsíně, zaslechla jsem, že se otevřely vstupní dveře. Trošku jsem znejistila.
,,Haló?" zavolala jsem nejistě a ne moc hlasitě. Odpovědi se mi nedostalo.
Nezbývalo mi nic jiného, než abych se vydala do předsíně. I s paličkou.
Nikdo tam ale nebyl. Nenašla jsem ani žádný náznak toho, že by se tam dnes pohyboval někdo jiný než já.
Zrovna, když jsem se chystala zhasnout a odejít spát, mi někdo přikryl oči.
,,Aaa!" zakřičela jsem, protože jsem se vážně lekla.
,,Hádej kdo?" ozvalo se za mnou.
,,Ede, já tě asi vážně zabiju. Snad nechceš, abych tady porodila, nebo jo?"otočila jsem se na něj.
,,Chyběl si mi." řekla jsem, když jsem se uklidnila a objala jsem ho.
,,Vždyť ty mně taky." odpověděl mi.
,,Proč si mi nenapsal, že přijedeš?" začala jsem ho vyslýchat.
,,Mělo to být pro tebe překvapení. A proč vlastně pořád stojíme na chodbě? Pojď, půjdeme si sednout." řekl a oba dva jsme šli do obýváku, kde jsme si povídali, co je za posledních pár měsíců nového.
,,Zítra bych se měla dozvědět, jestli to bude holka nebo kluk. Chceš jít k doktorovi se mnou?" popravdě jsem tam nechtěla jít jako ostatně vždy sama, aspoň jednou jsem s sebou chtěla mít podporu.
,,Moc rád se podívám na malého Egertona." řekl provokativně.
,,Bude to Chester!" zopakovala jsem mu to už ne moc mile, protože o tomhle jsme se bavili už mockrát.
,,Dobře, tak Chester. Asi bysme měli jít už spát, abysme nezaspali, nemyslíš?" navrhl a měl pravdu, protože byla skoro jedna hodina v noci.
,,Dobrý nápad, dobrou." každý jsme odešli do své ložnice a šli jsme spát.

Ráno jsme sice nezaspali, ale i tak jsme trošku pospíchali.
Rozhodla jsem se, že ještě před doktorem Eda vezmu do pobočky Sorridere.
,,Wow, je to tady větší, než jsem si myslel!" řekl unešeně ve chvíli, kdy jsme přišli do mé pracovny.
,,Jo, taky jsem z toho ze začátku byla takhle unešena. Jen vyřídím pár papírů a můžeme jet, chceš zatím něco na pití?" zeptala jsem se ho.
,,Ani ne. Můžu si to tady projít?" zeptal se zase on mě.
,,Jo, jasně. Určitě se běž podívat na chodbu u místnosti na porady, jsou tam pověšené fotky od doby založení Sorridere v Londýně, a pak docela pěkně obrázky, co malovaly děti." navrhla jsem mu.
,,Dík za nápad." řekl a odešel z místnosti.
Za pár minut mi přes pevnou linku volal Oliver.
,,Ahoj zlatíčko, nechci tě moc zdržovat, protože vím, že máš dnes toho doktora, ale můžeš mi prosím vysvětlit, co před mou kanceláři dělá Ed Sheeran?" zeptal se mě naprosto vážně, pro mě to bylo úsměvné.
,,Přijel za mnou na návštěvu, tak jsem chtěla, aby si to tady prohlédl." odpověděla jsem mu. Vlastně jsem Oliverovi o Edovi ještě nikdy neříkala, takže nemá tušení, že se známe.
,,A je svobodný?" a je to tady.
,,Není, Olivere. A hlavně je heterosexuál." řekla jsem mu. Mimochodem, už jsem se zmínila, že je Oliver gay?
,,Škoda, no nevadí. Takže s ním chodíš ty?" vyslýchal mě.
,,Nehodím, jsme jen kamarádi. Potom ti zavolám, ahoj." položila jsem hovor zrovna ve chvíli, kdy se vrátil Ed.
,,Ty obrázky jsou fakt krásné a děti jsoi velmi talentované. Hezky to tady máš zařízené." pochválil mi.
,,Tak to děkuji, já už mám vše hotové, takže bysme mohli vyjet?" oznámila jsem mu.
,,Dobře." vydali jsme se k autu.
Cesta nám doběhla rychle, protože jsme si měli stále o čem povídat. Ani jsem se nenadála a už jsme byli v ordinaci.
,,Slečno Chester, zdravím vás! Konečně jste dovedla i tatínka?" pozdravil mě doktor.
,,Dobrý den, ne, to je jen můj kamarád Ed." řekla jsem mu.
,,No dobře. Vy jste tady, abyste zjistila pohlaví, mám pravdu?" zeptal se mě.
,,Ano, pokud to bude možné." odpověděla jsem mu. Všichni tři jsme se přesunuli k ultrazvuku.
Málem jsem se rozbrečela, když jsem viděla tu bramboru na obrazovce.
,,Tak tohle je malý Chester?" zeptal se Ed.
,,Nebo malá Chesterová." dopověděla jsem za něj.
,,No, myslím, že zůstaneme u první varianty." řekl doktor, který se zaujatě díval do obrazovky.
,,Kluk?" zeptala jsem se ho nevěřícně.
,,Vypadá to tak, moc vám gratuluji!" řekl, vytiskl mi fotku z ultrazvuku a rozloučili jsme se.

,,Chceš být jeho kmotr?" zeptala jsem se Eda, když jsme jeli domů.
,,Moc rád." odpověděl mi.
,,Máš nějaké favority na jméno?" zeptal se on mě.
,,Mám, ale neprozradím. Pokud si to nerozmyslím, tak bude mít přímo královské jméno." přemýšlela jsem nad tím.
,,Hlavně ho nepojmenuj Elizabeth. Víš, jak by se mu děti smály? Akorát by ho šikanovaly." řekl se smíchem.
,,Neboj, to bych mu neudělala, a proto to bude Charles." odpověděla jsem mu a vážnosti v hlase. Ed se na mě podíval výrazem to nemyslíš vážně? A já jsem se začala smát.
,,Jméno si nechám pro sebe." mrkla jsem na něj.
,,Dobře. Cherry napadlo, jestli bys na Vánoce nechtěla přiletět do Londýna?" zeptal se mě.
,,Nad tím jsem taky přemýšlela a asi ano. Nejspíš si vezmu volno na celý prosinec a přiletím, ale hned po Novém roce se chci zase vrátit, protože chci porodit tady." oznámila jsem mu.
Jak já se těším, až se aspoň na chvíli vrátím do Londýna!

Zdravím,
Tak co? Byli jste tým holka nebo kluk?
-A

Faith | Taron Egerton Kde žijí příběhy. Začni objevovat