Faith | Taron Egerton

019

Pár dnů se nic nedělo. V den, co jsem to oznámila Taronovi, jsem proseděla na sedačce a dívala se do bílé zdi.
Asi čtvrtý den, který mi už i Chris říkal, že se chovám divně, mi přišla zpráva.

Taron
Ahoj, mohl bych si půjčit alba s fotkami Chrise?

Já
Ahoj, jasně. Můžeš si pro ně přijít za hodinu?

Taron
Ok

Nevím, jak to Taron přijal, ale doufám, že aspoň trošku dobře, když chce jeho fotky. Popravdě mě v těchto pár dnech začalo sakra mrzet, že jsem mu to neřekla hned na začátku.
Nachytala jsem dvě plná a jedno, do kterého doplňuji fotky letos a čekala jsem. Tohle byla nejdelší hodina mého života, on byl naštěstí přesný jak hodinky a přišel přesně hodinu po tom, co jsme se domluvili.
,,Ahoj." pozdravila jsem ho ve dveřích.
,,Ahoj." odpověděl mi unaveně. Asi toho v posledních dnech moc nenaspal. Kvůli mně.
,,Tady máš ty alba." podala jsem mu tašku, ve kterém byly tři alba.
,,Díky." převzal si je ode mě.
,,Eh, nechceš jít na chvíli dál?" z celé konverzace úplně sršelo napětí.
,,Ne, radši už půjdu, promiň a měj se." odešel.
Já jsem si šla opět sednout na mé místo na sedačku, na které poslední době trávím hodně času.
,,Mami? Pohádku!" ukázal na televizi a podíval se na mě štěněcím pohledem.
,,Tak pro jednou dobře." zapla jsem první pohádku, kterou jsem našla.
Sing
,,Chrisi, dáme jinou, dobře? Tahle tě nebude bavit." řekla jsem.
,,Ne, tuhle chci." ty mi to, chlapče, moc neulehčuješ. Tuhle pohádku má už nějakou dobu rád a to ani nevěděl, komu patří hlas gorily Johnnyho.
V půlce pohádky se po bytě rozezněl zvonek, který ohlašoval návštěvu. Nevím, kdo by to mohl být, protože dnes nikoho nečekám.
Otevřela jsem dveře a za nimi stála Cherry.
Konečně někdo, s kým si budu moci normálně popovídat.
,,Kávu nebo čaj?" zeptala jsem se jí.
,,Čaj i s mlékem." řekla jako práva Angličanka.
,,Chris se zase dívá na Sing?" nahlédla vedle do obýváku.
,,Zase." zalila jsem dva čaje a posadily jsme se k jídelnímu stolu.
,,Vypadáš hrozně." podívala se na mě a prohlásila.
,,Díky, v poslední době toho moc nenaspím." uchechtla jsem se její a přiznala jsem svůj nynější stav.
,,Tak co? Chris říkal, že tady byl nějaký strejda. Bylo něco?" zeptala se zvědavě.
,,Nic nebylo, když se dozvěděl, že má už dva roky syna, tak odešel." řekla jsem na rovinu. Všechen čaj, který Cherry zrovna chtěla polknout, skončil znovu v hrnku.
,,Za prvé, co tady dělal Taron a za druhé jak si mu to řekla?"
Řekla jsem ji celý příběh o tom, jak se to dozvěděl, jak reagoval a jak si dnes přišel pro fotky.
,,Hele, nechceš za ním zajít a promluvit si s ním o tom? Já bych pohlídala Chrise. Vlastně jsem ti přišla oznámit, že v pátek s Edem odjíždíme na víkend na jih Anglie k moři a chtěli bysme si vzít Chrise s sebou, takže pokud souhlasíš, vzala bych si ho už dnes a uděláme mu takové prázdniny." navrhla.
,,No nevím, Ed si chce určitě odpočinout a to mu Chris úplně neumožní."
,,Ed se na něj těší, takže se hned zvedni, nachystej mu věci a hned jak odjedeme, běž k Taronovi!" poručila mi. Já jsem začala plnit její pokyny.
,,Chrisi, sbal si kytaru! Jedeš k nám na prázdniny!" zavolala z kuchyně na malého.
,,Jooo!" přiběhl za Cherry a objal ji.
Za hodinu už Cherry s Chrisem odjeli a já jsem stála před domem, ve kterém tehdy žil Taron a já doufám, že se nepřestěhoval.

Raději jsem mu napsala.

Já
Stále žiješ v tom domě asi pět ulic ode mě?

Taron
Ano, proč?

Já
Jsi doma?

Taron
Jsem.

Já
Tak mi pojď, prosím, otevřít. :)

Další zpráva mi už nepřišla, tak jsem čekala, než přijde otevřít.
,,Mohla bych s tebou mluvit?" zeptala jsem se ho, když přišel dolů otevřít dveře.
,,Pojď nahoru." pobídla mě a oba jsme se vydali do patra, ve kterém má Taron byt.
,,Mohl bych začít?" zeptal se, když jsme se usadili v obýváku. Já jsem kývla na souhlas.
,,Víš, já ani nevím, co teď cítím, nebo co si mám myslet, ale řeknu ti tohle. Na jednu stranu tě naprosto chápu, že jsi mi to neřekla. Dvakrát jsem se zachoval jako úplný debil. Poprvé, když jsem odešel po té noci a podruhé, když jsem tě nechal samotnou v té nemocnici. Kdybych jen počkal, třeba by to všechno dopadlo jinak a my jsme teď mohli být všichni dohromady jedna šťastná rodina." u téhle myšlenky se usmál.
,,Ale na druhou stranu nedokážu pochopit, proč jsi mi to neřekla? Když ne v těhotenství, tak proč ne, když jsme se viděli v Irsku, nebo když jsi byla v Londýně?" celou dobu v ruce svíral fotku, kterou si asi vyndal z alba. Tu, na které má Chrise v nosítku a hlídá ho na Sorridere in faccia.
,,Mě strašně mrzí, že jsem ti to neřekla. Zkus si představit mou situaci. Vedla jsem úspěšnou nadaci, bylo mi 21 a po jedné jediné noci jsem otěhotněla. Před tebou jsem naposledy spala s Thomasem a to mi bylo nějakých 17 nebo 18 let. Absolutně jsem nevěděla, co mám dělat. Jediné, co jsem věděla bylo to, že si Chrise prostě prostě nechat a postarat se o něj. Jelikož bylo v jednání otevření Sorridere v Americe, rozhodla jsem se, že tam "uteču". Tobě jsem to nikdy nechtěla říct, měl si rozjetou kariéru a "přítelkyni" Alici a já jsem ti tenhle tvůj úžasný život nechtěla zkazit kvůli miminu. Když jsme byli v Irsku a já jsem viděla, jak ti to strašně sluší s Chrisem, tak jsem byla rozhodnutá, že ti to řeknu. Když jsi mi ještě řekl, že Alice doopravdy nebyla tvá přítelkyně, byla jsem si úplně jistá, že ti to musím říct, ale když přišlo na věc, začala jsem se strašně bát a já jsem ti i něm prostě říct nemohla. Další den, když jsem viděla tebe a Bena, jak se snažíte krmit Chrise, začalo mi být líto, že jsem ti to neřekla, ale v tu dobu jsem si myslela, že už se s tím nic nedá dělat.
V Americe jsem chvíli zůstala, měla jsem i přítele, ale po rozchodu se mi začalo stýskat po Anglii, a tak jsme se sem vrátili." dokončila jsem svou dlouhou řeč.
Bylo ticho. Asi deset minut bylo ticho.
,,Řekni mi něco o Chrisi. Jaký je? Co má rád?" prolomil ticho.
,

,On je strašně zvědavý, chytrý, ale taky tvrdohlavý. Když chce něco vědět, tak se tě na to prostě zeptá. Dokáže se rychle spřátelit s cizími. Miluje hudbu. Ed ho už pár měsíců učí hrát na kytaru a ho to baví. Jen doufám, že z něj nevyroste druhý Ed." oba dva jsme se zasmáli.
,,A jinak jako každý kluk miluje auta a rád se dívá na pohádky."
,,Tyhle poslední dny pro mě nebyly moc lehké, ale uvědomil jsem si hodně věcí. Chtěl bych Chrise poznat a chtěl bych, aby věděl, že jsem jeho táta. Sice jsem dva a půl roku s ním zmeškal, ale chci mu ti vynahradit. Pokud by to bylo aspoň trochu možné, chtěl bych, aby se mu časem změnilo příjmení Chester na Egerton, pokud ti to nevadí." navrhl.
,,Dobře, souhlasím. Teď je až do konce týdne na prázdninách u Sheeranových, ale pak se s ním můžeš vidět jak často budeš chtít. Jen s tím příjmením bych ještě moc nespěchala. Počkáme na to, jak tě přijme. Už ses díval na všechny fotky?" zeptala jsem se.
,,Eh, jen tak zběžně. Co kdyby jsme se na ně podívali spolu?" navrhl a já jsem souhlasila.
A tak jsme si skoro až do rána prohlíželi fotky našeho syna a já jsem Taronovi vyprávěla příběhy, které se k daným fotkám vázaly.

Zdravím,
*už absolutně nevím, co bych sem psala, hih*
Možná jsem to trošku uspěchala, ale nějak mi to nevadí. :-)
Tak co? Jak Chris přijme Tarona?
-A