Custodian ✅

Pan Cleavland

Trust me I can take you there, Trust me I, trust me I, trust me I - divnej rap, ten neumim -. I just wanna look good for you, good for you oh, oh. Let me be good to you, good to you. Oh, oh.

Klasická zpívací chvilka. Zpíváním skrývám depresi ze zítřejšího nástupu do školy.
Can I go where you gooooo?

Can we always be this clooooose? Forever and eveeeeer.
Take me out and take me home
You're my, my,my, my,myyyyy lover ♥
No. Každopádně... přežijte to zítra. Věřím ve Vás ♥

„Alexi! Pan Cleavland je tady!" Zakřičela snad přes celý barák Tracy a jako první mě napadlo, že je to před ním přece jen trošku neslušné. Mohla se prostě vydat sem věděla, kde jsme. Místo toho před takhle důležitým člověkem vyřvává.

Nervózně jsem naprázdno polkla, ale Alex se na mě povzbudivě usmál: „Bude to v pohodě."

Stále mě držel za ruku a vedl mě do obývacího pokoje, kde jsem ráno poprvé viděla Tracy. Pan Cleavland zrovna seděl na té sedačce tělové barvy a pozoroval Tracy, která mu třesoucíma rukama nalévala pravděpodobně kávu. Mike seděl v křesle a uvolněně se usmíval, i když celkově vypadal trochu křečovitý.

Z toho muže šel strach. Neměl vysportovanou postavu, že byste se zalekli svalů. To ne. Spíše byl hubený, ale to, jak měl hnědé vlasy naprosto dokonale sčesané dozadu, jeho bledá pleť a světle šedé oči ve kterých nebyla ani špetka vlídnosti, to všechno donutilo mé tělo ztuhnout. Alex mi povzbudivě přejel palcem po hřbetu ruky a přitáhl mě na stejnou úroveň jako byl on, jelikož doteď jsem stála asi krok za ním. Čekala jsem, že v přítomnosti toho muže mou ruku pustí, ale místo toho ji stále stejně pevně, ale zároveň něžně držel.

„Pane Cleavlende, toto je Delaney Moore. Delaney, tohle je pan Cleavland, vůdce rady," představil nás vzájemně. Má první tendence byla potřást si s ním rukou, ale neudělal jediný pohyb, který by značil, že by o něco takového měl zájem.

„Moc dobře vím, kdo to je Alexandře," odpověděl mu ostře a tím zarazil jakoukoliv mou snahu vyplodit ze sebe třeba i jen pozdrav. Jeho ledový hlas mi zabránil, jakkoliv promluvit. Pevněji jsem stiskla Alexovu ruku a cítila, jak se mi z nervozity potila dlaň, což bylo samo o sobě nechutné, ale jeho stisk mi dodával odvahu.

„Víš, proč jsem tady Alexandře. Porušil jsi zákon 264 o zákazu využívání přenášení před lidmi, pokud se nejedná o výhradní stav nouze, tyto stavy jsou přesně napsány v dodatcích a ani jeden nevyhovuje tvému důvodu," propichoval Alexe pohledem mezitím, co si do kávy sypal cukr.

„Já vím pane," souhlasil Alex. Muž přejel pohledem na naše spojené dlaně a následně zase zpět do Alexovi tváře.

„Vinignus. Srší to z vás na kilometry daleko. Cítil jsem to už před domem. Kdy došlo ke spojení?" Chtěl vědět. Pozoroval mě, jako kdyby očekával odpověď právě ode mě, ale já nebyla schopná ze sebe něco vyplodit.

„Včera," odpověděl Alex místo mě. Muž se zvednul a já sebou škubla. Pomalým směrem šel směrem k nám, až došel k mému boku. Otočila jsem se k němu čelem a automaticky couvla, čímž jsem způsobila, že jsem narazila do Alexe.

Zatraceně seber se Moorová. Nedávej na sobě nic znát. Alex pustil mou dlaň, ale než jsem na to mohla, jakkoliv reagovat obmotal mi paži kolem pasu.

„Ona se mě bojí?" Pozvedl muž obočí. Jo bála jsem se ho a když jsem zběžně pohlédla na Tracy evidentně jsem nebyla jediná. Teď když k nim nezaměřoval Cleavland svou pozornost, tak se Mike přesunul vedle dívky a upřel na ní významný pohled.