Fireflies- [Nomin]

3. Jaemin First Date

Jaemin žil a žije na dále v normálním světě. Což Jisung a Jeno nechápou.

Jaemin je úplně normální, kluk, který bydlí v Soulu a chodí na jinou školu jak Jeno. Což je docela problém,  protože Jaemin, kterého znal Jisung chodil na školu kde právě chodil Jeno. A teď. Co se stane když Jaemin přestane chodit do školy. Ozvou se ze školy.

Jenže Jaemin, který žije zde chodí do školy. Ale do jiné.

,, Jaeminie Miláčku máš všechno?. "

,, Ano mami... Musím jit jinak, přijdu pozdě. " Objal svou milujíci matku a uháněl pryč.

Bylo ráno a všichni žáci spěchali za své lavice.

Bylo opravdu zvláštní,  že Marka už v zadní lavici neviděli a Renjuna s Jaemine taky ne. Jen Renjuna,  který se chudák ptal co s ním je. Je těžké někomu tohle vysvětlit a proto mu Jeno a Hyuck nic neřekli.

Jena poslední dobou nešlo rozveselit.
Cítil se sám i když vedle sebe měl svého nejlepšího kamaráda. Neměl důvod se na něco těšit. Na co,  když doma nikdo nebyl,  nikdo na něj čekala a nikdo ho nepotřeboval. Najednou se mu všechno začlo rozplývat. Všechno dobré mizelo každým dnem a každou noci.
Nespal.
Nemohl.
Nemyslel. Byla jen jediná věc, na kterou myslel. A to byl Jaemin. Nemohl ho jen tak smazat ze své paměti. Zamiloval se do něj a strata milovaného se nelehce nese.

Bylo pozdní odpoledne a Jeno seděl u jídelního stolu,jedl. Nikdo nikde. Jen on,  a jeho myšlenky.

Z jeho přemýšlení ho vyrušil zvuk jeho telefonu. Položil hůlky a podíval se kdobyto mohl být.

,, Jaemin?. " Najednou měl smíšené pocity.

Rozklikl jeho žádost a následně ji přijal. 

Na Jaemin:.  Ahoj,  Jeno pamatuješ si mě?😌☺

Na Jaemin:.  Jsem ten kluk, do kterého jsi vrázil. 🤣

Jeno:.  Jo😃

Jeno:.  Pamatuji a promiň nechtěl jsem do tebe narazít.

Na Jaemin:.  Nic se nestalo.

Na Jaemin:.  Hele tak mě napadlo nechtěl by jsi někde zajít? Jsem zaneprázdněný takhle odpoledne.

Jeno:.  Jo, dobře.

Na Jaemin:.  Dobře. Sejdeme se v parku,  třeba do patnácti minut. Vyhovuje? 😌

Jeno:.  Dobře👌.

Jeno byl s téhle konverzace nesvůj. A teď když si domluvil schůzku s Jaeminem, který o něm neví vůbec nic.
Neví jak se k němu má chovat.

Talíř s jídlem dal linku a oddechl si. Podíval se na své hodinky a bylo přesně půl páté,  takže má patnáct minut na vše.

Nijak moc to neřešil,  vzal si na sebe mikinu a vyšel. (Samozřejmě že má kalhoty a tričko 😂)

Nebylo ani pěkně, ale ani ne nejhůř. Takové v klidu počasí.

Ani ne za deset minut byl tam a Jaemin taky.

,, Ahoj. " Řekl mladší a stáří ho hned objal. Mladší se udivil. Proč tohle dělá? Ale to staršímu došlo až později, že to není jeho Nana.

,, Uhmm, promiň. Zvyk. " Odtáhl se a usmál se na něj.

Jaeminovi to nijak nevadilo. ,,V pohodě. Jsi přitulnej. " Řekl mladší a usmál se.

,, Dá se říct. " Bylo pro něj trapné a dívne, když se ho nemohl, dotýkat jak předtím.

,, To je milé. " Vycenil na něj své bílé perly. Ten úsměv. Pomyslel si starší. Miloval ho.

,, Jo.. " Špitl a koukal na něj. Nemohl s něho spustít oči.

,,Projdeme se..." Rozešli se uličkou. Jenovi by klidně jen stačilo,  kdyby mohl jen tak sedět a dívat se na něj. Sledovat jeho krásné oči,  či jeho růžové lička, když mu Jeno nějak, zalichotí... Přál si to.
,,... Hele aby sis nemyslel... Tohle není rande. " Řekl Jaemin na vysvětlenou.
Jeno ale neodpovidal a toho si Jaemin všiml.

,, Promiň,  jsi zklamaný? Já jenom... Přišlo mi blbe tě zvát na rande, když se neznámé a viděli jsem se jen jednou." Řekl mladší.

,, V pohodě,  Jaemine. Ale proč si se mi ozval?. "

Jaemin se na něj podíval a potom zpět na cestu. ,, No víš. Jak jsme se viděli v kavárně,  tak by bylo škoda to nechat jít. Chápeš mě. " Řekl stydlivě.

,,Nechat jít co?. "

,,Ehm moc otázek,  změníme téma. " Znervózněl. Jeno se mile pousmál. V něčem si byli ti dva podobní. V úsměvu a roztomilosti.

,, Třeba.... " ,, Jeno? Počkej ty jsi Lee Jeno? Promiň že jsem ti skočil do řeči,  ale zajímá mě to. '' Zastavil jej.

,, Jo? Lee Jeno. Proč?. " Kývl rameny.Jaemin se na něj lítostně podíval.

,, Pani...m-moc mě to mrzí. To co se stalo. Musíš to nést špatně. " Jeno sklopil pohled a zkousl si spodní ret.
Že  mu to říká zrovna on. Ten který mu tu osobu nejvíc připomíná a je ji ve všech směrech podobná.
Jaemin Jena nikdy tak moc neviděl. Vždy když byl v novinách tak byl zoblečený a skrytý. Nikdy mu nikdo neviděl do tváře. Jeho rodiče si ho až moc hlídali.

,, S-nažím se... " Špitl potom.

,, Můžu tě obejmout?. " Jeno neváhal a objal ho okolo krku,  zatímco mladšího ruce ho objaly kolem pasu.
Jeno se víc natiskl na něj.
Jaeminovi to bylo hrozně líto. Nedokázal si představit jakou bolest mu to muselo způsobit.

,,To je dobré... " Špitl mladší a snažil se uklidnit,  protože Jeno...mu hned spadl do oka. Takže když ho objímal, měl pocit, že se mu snad podlomila kolena a nebude chopen se postavit.

,, T-taky si to říkám... Ale je to spíš
h-horši. " Zlykl.

,,Promiň neměl jsem se ptát. " Odtáhl se od něj a neposednou slzu mu s lička  utřel.

,,Ne.nic si s toho nedělej. " Řek starší.

Mezitím co se Jeno a Jaemin objímali, je sledoval jakási kamera. Netušili či to je,  nejhorší je, že o tom ani nevěděli.

Chlapec na druhé straně tehle kamery, je celou dobu sledoval. 

Chlapec se opřel o stůl a sledoval je. Pousmál se, když se ujistil, že je to on.

,, Stop. " Zavelel a obraz se zastavil. ,,Víte kdo je to? Víte kdo je tenhle člověk?. " Otočil se k ostatním,  zatímco ukazoval na fotku.

,, Lee Jeno?. " Řekl prostě Jaehyun.

,,Ano!. " Ukázal prstem Taeyong.,, A jaktože není mrtvý!! Proč ještě není mrtvý!. " Zařval a díky toho si vysloužil pozornost všech co v místnosti byli.

To be continued