Fireflies- [Nomin]

17. Fireflies

,, Marku už mě to nebaví. Vyrvu to jeho srdce z hrudí holýma rukama. " Křikl Jaehyun.

Mark jen v klidu seděl a byl zasněný do svého přítele.  Mezitím co Jaehyun chodil sem a tam.

,, Jsi strašně nedočkavý... " Řekl potom Mark.

,, Není na co čekat. Najdu si ho a zabiju ho sám. "

,,Myslím, že smrt Jena ti bude jedno, když zjistiš co mám.. " Uchechtl se.

,, Co?. " Mark Jaehyun zaujal.

,, To ti neřeknu... Buď trpělivý. "

,, Aish! Jdi do prdele. " Vyjekl zase.

*******

(20: 03) 

Jisung v téhle pozdní hodině se rozhodl jít hledat zařízení, které by měl mít Jaemin na sobě. Proč takhle pozdě? Je tma a nikdo si ho nebude všímat a nikdo ho neuvidí.

Dostal se na místo, kde tohle všechno skočilo. Zůstala  tady jen velká díra a zlé vzpomínky.

Vytáhl si s batohů tablet a nacvakal souřadnice.

,, Hledej... Prosím. " Špitl si a díval se kolem.

Najednou ho to na vedlo do lesa. do toho hlubokého lesa, kde měl pan Lee přejet a dostat se na místo. Jisung polkl, když uviděl tu temnou cestu, která se ztrácela v té husté tmě.

Jeho rozklepane nožky jej táhly do lesa. 

" 20 metrů od místa"

,,Doufám, že to není moc hluboko. " Špitl si pro sebe.

" 10 metrů od místa. "  Čím blíž byl tím víc se bál. Nevěděl co čekat.

" 5 metrů " Jisung se zastavil a díval se kolem. Všude byla tma a nic neslyšel. Bylo to strašidelné ticho. Poté se znovu rozešel.

" Došli jste k cíli. "  Jisung se zhluboka nadechl a vytáhl si baterku.
Bohužel Jisung měl nešikovné ruce a stoho stresu upustil tablet. I hned se pro něj uhnul a povšiml si malých Světlušek. Zůstal v poloze jaké byl. Ani se nehl a sledoval je.

Pomalu otočil hlavu a všímal si že jich tam bylo najednou o hodně víc.
Nasucho polkl a rozhlédl se všude možně. Všude kolem něj lítaly Světlušky. Svítily a blikály. Lítaly kole jeho těla bylo to něco kouzelného.

Opatrně si, sedl a sledoval to. Poté si vzal tablet a podíval se do něj.
Stále mu tam ukazovalo že je na místě. 

,, H-hyung?. " Nevděl proč ho to napadlo zeptat se. Myslel si že dostane odpověď.  ,, H-hyung,  jsi t-tady že?. " Oči se mu začaly plnit slzami, Když se mu nedostalo odpovědi a jen tak si povídal sám že sebou. Už si říkal že má jen halucinace, že teď jen spí a je ve snu.

,, Sungie?." V ten moment se Jisung ohlédl zpět, ale nikoho neviděl. Hbitě se postavil a zbystřil. 

,, Hyung?. " Zavolal ještě jednou. ,, Kde jsi?!. "

,, Jsem tady. " Jisung se podíval v před. Hlas ho volal hluboko do lesa. V tu chvíli mu to bylo jedno. Rozběhl se a šel po stopách Světlušek.

,, Kde jsi!!. "

,, Tady. " Jisung stále nic neviděl.

,, Kde?!!. "

,, Ještě kousek. " Schválně se podíval nahoru a nikde nikdo. Jen stromy se nad ním tyčíly.