Lidé se spokojeně procházeli po ulicích a skoro si ani nevšímali té zvláštní dvojice procházející mezi nimi. Carol sebou vzala i Petera, jelikož doufala, že by jim čaroděj mohl nějak poradit ohledně pošpiněné Spider-manovy popularity.
Jejich pátrání nakonec nezabralo tolik času, jak se z počátku obávali. Navíc, ta neobvyklá budova s obřím kulatým oknem ve střeše nešla přehlédnout.
Strange si zrovna v klidu popíjel čaj s další knihou své knihovny, z níž už se pomalu začínal stávat hotový labyrint.
„Nechceš třeba jít ven? Na procházku?" navrhl mu Wong, jen co se objevil. Čaroděj si ho vůbec nevšímal a pouze mu odpověděl: „Zatím k tomu nemám žádný důvod. A navíc, ti agenti začínají být opravdu otravní. Až bude zase otravovat Dormammu nebo Mephisto, půjdu klidně až na Sibiř, ale teď bych prosil aspoň pár minut klidu." Jen jak to dořekl, otočil na další stránku.
Wong poblíž začal rovnat nějaké knihy, což čaroděje v křesle začalo pochopitelně brzo štvát.Po chvíli to už nevydržel. „Můžeš mi k sakru vysvětlit, o co ti jde?!"
„O nic. Jen... Ta mladá žena, které jsi před pár lety pomohl..."
„Wanda Maximoffová." Oba si konečně hleděli do očí. „Myslel jsem, že... no... Docela byste se k sobě hodili. Nebo... třeba i Christine mi přišla fajn, podle toho, jak jsi mi o ní vyprávěl." Strange se tvářil hodně zmateně. „Tebe nikdy nenapadlo, že bys třeba... Však víš. Sis někoho našel?"
Čaroděj nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. ,,Aby bylo jasno, tak o tomhle se s tebou teď ani nikdy jindy bavit nehodlám. A že mi tohle říkáš zrovna ty, je pro mě celkem překvapení."
Wong raději už nic neříkal.
Najednou někdo zabouchal na hlavní dveře.
„Že by to Fury stále nevzdal?" Doktor si přivolal plášť a kouzlem změnil svůj oděv.
Carol trpělivě těsně u dveří čekala s Peterem hned vedle sebe.
,,Asi byste měla vědět, že je opravdu tvrdohlavý a jen málokdy je ochotný si vyslechnout cizí názor," varoval ji mladík.
„Neboj, mám plán v záloze, kdyby se mu nechtělo," ujistila ho sebejistě. Vtom se ve vchodu zjevil muž kolem čtyřicítky s úhledně zastřiženou bradkou a nepatrnými náznaky šedin po stranách vlasů.
„Vás poslal Fury?" otázal se, jen co poznal zamaskovaného Parkera s Danversovou oblečenou jako nějaká agentka.
„Ne. Můžu vás ujistit, že tu jsme sami za sebe."
Strange jim pokynul hlavou na náznak, že mou jít dál.
Carol poněkud zarazil vnitřek budovy, ale co taky mohla čekat od někoho, kdo nedisponuje téměř žádnými elektrotechnikými vymoženostmi.
„Musíte být asi vážně zoufalí, žádáte-li o pomoc zrovna mě."
Spider-man si ze sebe úlevně sundal brýle i s kapucí.
„No. Začala bych zlehka. - Tady Parker-"
,,Má problém se zákonem. Slyšel jsem, ale s tímto vám pomoci nedokážu. Vím však o něčem, co by mohlo." Oba hrdinové ho napjatě poslouchali. ,,Pokud vím, tak šlo jen o nějaké amatérsky natočené video. Budete to prostě muset risknout a Spider-mana ukázat světu ve správnou chvíli na správném místě, nějak očistit jeho pověst."
Teď Peter jen litoval toho, že ho tohle nenapadlo už dřív. Sice uvažoval o tom, že by něco takového udělat mohl, ale nikdy si tím nebyl na sto procent jistý.
„To je všechno?"
Carol krátce věnovala nejistý pohled Parkerovi, stojícímu za ní. „Vlastně... ne. Nebudu to nijak okecávat, vaše planeta je v ohrožení, a konkrétně Vaše účast při její záchraně je opravdu nezbytná."
„Když říkáte v ohrožení, jaké ohrožení tím přesně myslíte?"
„Skrully. Dokážou-"
„Ano, já vím, co dokážou. Pár jsem jich tady v New Yorku už zahlédl."
„Předpokládám tedy, že jste je taky nějak spacifikoval."
„Slečno Danversová, skrullové jsou stejně jako my, taky živé bytosti, a navíc, jsou zcela neškodní. Zaobírat se jimi, je ztráta času."
Avengerové na něj udiveně zírali. Ono ho to vážně vůbec nezajímalo.
„Vy nám vážně nepomůžete??"
„Skrullové nejsou můj obor, takže ne, nepomůžu. A teď prosím, opusťte už mou svatyni."Carol necítila nic jiného, než jen vztek, zatímco Peter jen menší zmatenost z této nepříjemné situace.
„Fajn." Blondýnka se mírně naklonila k Petrovi, načež mu téměř neslyšně zašeptala: ,,Radši si stoupni ke dveřím." Pak nahlas ještě dodala: ,,Tak přejdeme tedy k plánu B."
Čaroděj nakrčil obočí, než se však nadál, Danversová ho nabrala za krk, a prolétla s ním celým Sanctem až nakonec Strange hrubě hodila na schody.
„Takže?"
„Vy jste se asi úplně zbláznila?!!" Z jeho úst to znělo poněkud směšně.
„My vás vážně potřebujeme," odvážil se ke slovu konečně Peter.
„Tohohle budete litovat," prskl na Carol uraženě čaroděj, jelikož to, co si ona dovolila, bylo opravdu neodpustitelné. Ale nakonec jejich prosbu byl nucen přijmout. Když ne kvůli ženě, která mu zkazila celý den, tak alespoň kvůli ubohému Petrovi. Moc dobře také věděl, že mu to svým způsobem i dluží. Vlastně všem ostatním hrdinům, jimž záleželo na lidech, kteří tu už s nimi nebyli.
ČTEŠ
The New Avengers: První mise [DOKONČENO]
Fiksi PenggemarOd Ironmanovy smrti uběhlo již pět let. Svět už nefunguje tak jako dříve. Z mocného týmu největších hrdinů světa se stala pouhá vzpomínka. Nyní se však Země ocitá ve velkém nebezpečí. Je proto na místě jednat rychle. Kdo všechno bude chtít znovu ris...