The New Avengers: První mise [DOKONČENO]

10. Část

Sam se poklidným tempem procházel chodbou. Bylo to již několik hodin, co zjistil, že jeho nejlepší přítel byl celou dobu skrull. Teď nevěřil nikomu jinému, než jen sobě samotnému.

Ostražitě kolem sebe neustále otáčel hlavou.

V tom zaslechl zpovzdálí jakýsi ženský hlas. Patřil Carol.

„Měla by ses už vrátit. Začíná to tady být jeden průšvih za druhým."

Falconovi okamžitě došlo co je zač, a tak bezmyšlenkovitě zakročil.

„Fajn. Ale pospěš si. Obávám se, že to brzo praskne. Ráda bych už se chtěla proměnit zpátky-" Najednou blondýnka ucítila u svého krku nepříjemně studivý předmět. Byl to Samův štít, kterým naznačoval své momentální záměry.

„Jediný špatný pohyb, a se svými spojenci se už neuvidíte."

„Vím, jak to vypadá, ale..."

„Ať řeknete teď cokoliv, nic vám nepomůže," přerušil ji hned Wilson.

„Já k nim nepatřím," přeměnila se na svou pravou podobu.

„Jasně. Stejně, jako mně nepatří teď tenhle štít."

Teď byla v pasti. Mohla se snažit jak chtěla, ale to, jak tato situace vypadala, nebylo o nic lepší, než její naivní představy o tom, že Avenger uvěří jejím slovům.

Falcon se chystal zasáhnout za účelu spravedlnosti, když promluvila další osoba ve vchodu.„Počkej!! Ona k nim vážně nepatří!"

Dva zaskočené pohledy sjely k ve vchodu stojící Carol Danversové.

„Danversová, doufám, že máte k tomu nějaké vysvětlení."

Carol se strachujícím výrazem přistoupila blíže. „Nechte ji. - Prosím, věřte mi, ona není nebezpečná."

Nakonec se Sam přeci jen nechal přesvědčit a Carolinu skrullskou dvojnici nechal jít.

~~

„Jakmile jsem od Talose zjistila, co se stalo, musela jsem okamžitě jednat. Na Zemi jsem kontaktovala S.H.I.E.L.D., nebo aspoň, to co z něj zbylo, a nechala sjednotit nový tým ochránců. Bylo mi ale jasné, že na bytosti, jako jsou skrullové, to stačit nebude. Ale taky jsem nemohla jen tak odejít. Proto jsem požádala opět mého dobrého přítele, jestli by za mě nemohl zařídit nějakou náhradu po dobu mé absence. Mezitím jsem zjistila spoustu užitečných informací, které by nám mohly pomoct v nadcházejícím boji."

Falcon seděl přímo naproti Carol, přičemž se značným zájmem hltal každičké slovo jejího vysvětlování. Každou minutou nedůvěřivost z této situace opadala tak rychle, dokud nezbyla žádná.

Nějakou dobu panovalo nepříjemné ticho.

„A co jste tedy zjistila?"

Danversová Samovi nejdříve věnovala škodolibý úsměv, až poté se konečně pustila do dalšího vyprávění.

~~

Budík výjimečně nezazvonil, jelikož Scott neměl kam spěchat. Luis mu zařídil v práci pár dní volna, kvůli jeho superhrdinským záležitostem.

Unaveně se převalil na bok, a levou ruku natáhl s domněním, že tak obejme svojí drahou polovičku. Jenomže dlaň skončila na lehce proleželém, a především prázdném, místě na matraci.

„Hmm?" koukl před sebe. Zmatenost v tuto chvíli nahrazovala veškeré jeho pocity.

Asi mi jenom zase šla udělat snídani, pomyslel si po delší době přemýšlení.

Ta lákavá vůně smažených vajíček byla cítit už na schodech.

„Příště bys mi mohla..." Ant-man se zarazil ve vchodu do kuchyně, jelikož jediná osoba, která tam v tu chvíli seděla u stolu, byla Cassie. Ještě dojídala zbytky své snídaně, kterou si byla nucena udělat sama.

„Kde je Hope?" promluvil zmateně Scott.

„Říkala, že má prý nějakou důležitou práci a ať se do toho nepletu."

„Ale vždyť... to by mi dopředu řekla."

V několika vteřinách do sebe hned naházel kousek chleba s  máslem, načež se rozhodl kontaktovat toho jediného člověka, který by mu v této situaci dokázal poradit.

~~

Hlasité vyzvánění se rozléhalo po celé laboratoři, dokud náhle neutichlo.

„No ne. Scotte, abych byl k tobě zcela upřímný, už jsem si začínal myslet, že se mi snažíš vyhýbat, a teď mi po nejméně dvou rocích zavoláš," přiložil si Hank Pym k pravému uchu telefon.

„Jo. No..."

„Něco zase jenom potřebuješ, že jo?" odpověděl si Hank sám na svou nevyřčenou otázku.Scott se nervózně poškrábal na zátylku. „Záleží, jak se to vezme. Spíš bych se jenom potřeboval na něco zeptat."

V tu chvíli k Hankovi přišla jedna z jeho pomocných asistentek. „Pane Pyme, Doktor Banner vás prosí, jestli byste si zase nenašel odpoledne čas na váš rozdělaný projekt, ohledně té teorie multivesmíru."

„Minutku," odtáhl se Pym na chvíli od telefonu. ,,Vyřiďte mu, že dnes čas nemám, ale jestli to vážně potřebuje, můžu se stavit zítra po jedné. - Stejně to objevil jako první Strange. My máme za úkol akorát zjistit podrobnosti." Poslední dvě věty si řekl spíše pro sebe, ale jaksi zapomněl, že na telefonu je pořád Scott.

„Můžu pokračovat?"

„Ovšem. Promiň, poslední dobou toho mám až nad hlavu. S.H.I.E.L.D. toho řeší možná víc, než San Franciská FBI."

„Asi nevíš, kde by teď mohla být Hope?"

„Teď je se mnou. Potřebovala nějaké součástky do těch vašich nových zbraní. Myslel jsem si, že o tom víš."

Langovi chvíli trvalo, než mu všechno došlo.

„My ale... A sakra. Hanku, teď mě poslouchej, s nikým nemluv, ani nikam nechoď. Hned u vás budu."

„Cože? Já ti Scotte vůbec nerozumím." To už se ale ze druhé strany ozývalo jen pravidelné pípání ukončeného hovoru.

„Tati, máš tady ještě nějaký kompenzátor?"

Hank zaraženě zpracovával Scottova slova v hlavě, než se konečně unáhlil své dceři odpovědět.

„A-asi ano."