WILLIAM SNAPE |Dokončeno✅

Kapitola 7. - Mám u něj šanci?

Will dorazil do pokoje, až těsně před večerkou. „Kde sakra jsi? Už jsem tě chtěl začít hledal." Vypálil na něj blonďák hned, jak to otevřel dveře. „ V klidu, byl jsem s Harrym. Pomáhal mi v knihovně s esejí na přeměňování a pak jsme se trochu zakecali." pokrčil rameny, ignorujíc Dracův nevěřícný pohled. „ Ty jsi byl s POTTEREM?" černovlásek jen kývl na souhlas, poté přešel k posteli a po cestě si začal sundavat kravatu. „Přišel mi poděkovat za záchranu života." pokračoval a začal si rozepínat knoflíčky od košile, nevědom si toho, že se připitoměle usmívá. „Tak to jo" pokýval hlavou Draco a pozorně si Willa prohlédl. „A důvod, proč se culíš jako imbecil mi hodláš prozradit?" Povytáhl jedno obočí. „No, vzpomněl jsem si na to, jak si Harry převrhl všechen inkoust na hábit a začal vyšilovat. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, že je kouzelník...a použil čistící kouzlo. Když se pak nervózně usmál, vypadal tak strašně roztomile a-" pak se černovlásek zarazil. „No, do hajzlu!" zakryl si rukama obličej a začal zběsile kroutit hlavou. „Brácho, ty ses do něj zabouchl." konstatoval Draco a přešel k němu blíž. Jemně mu položil ruku na rameno, čímž ho donutil se na něj podívat. Ta zoufalost v jeho očích, ho silně bodla v hrudi. „Je to jen mezi námi, dobře?" zeptal se opatrně. Ve Willových očích se objevilo překvapení. „Ty nejsi naštvanej?" zeptal se potichu. Draco se jen uchechtl. „No, jak vidíš tak neskáču radostí do stropu, ale je to tvoje volba. U Merlina i kdyby to byl třeba Brumbál, je mi to jedno. Chci abys byl šťastný. A i kdyby to mělo být s tím nafoukaným nebelvírem, tak budiž." vychrlil ze sebe a prudce vydechl. Will uvěznil blonďáka v pevném objetí. „Děkuju, Draco." ten jen objetí zesílil a odpověděl. „Za málo, brácho." 

Stáli tak ještě dalších deset minut, než od sebe poodstoupili. „Je tu ale jeden problém." řekl černovlásek a smutně se zadíval na okno. „Jo, já vím. Ale třeba je naděje, že je na tom stejně." pokusil se ho rozveselit. „Nejsem si vědom toho, že by se někde za celou dobu, co tu Potter studuje objevila zmínka o tom, že je gay, Draco." zakroutil hlavou.

„No, tak si to zjistíme sami." nadhodil Draco tajemným hlasem. „A to chceš jako udělat jak?" obrátil se na něj Will s otázkou v očích. „To už nech na mně. Něco mě napadlo. Zítra se to všechno dozvíš." Poté, co to dořekl, se otočil a zmizel v koupelně. Černovlásek se pohledem opět obrátil k oknu. Uvnitř v hrudi ho zahřálo příjemné teplo, kterému se říká jiskřička naděje...

------------------------------------------------------------------

Druhý den ráno nepromluvil blonďatý zmijozel ani slovo, pouze se usmíval, jako kdyby objevil další div světa. Will se z něj marně pokoušel dostat, co ho včera večer napadlo. Blonďák se na něj ale pouze ještě víc usmál, popadl svou brašnu a vydal se do velké síně na snídani. Černovlásek ho okamžitě následoval, div se neklepal nervozitou. „Běž si sednout, za chvíli tam přijdu. A žádné otázky." řekl, když viděl že se Will nadechuje na další otázku. Rychle se otočil a zamířil nahoru po schodech. Will zmateně zatřepal hlavou a vydal se na své místo. Po zájmu o něj už nebyli ani památky, takže se v klidu posadil a nandal si míchaná vejce, aniž by si ho někdo vůbec všiml. Pohlédl k učitelskému stolu a kývl na pozdrav otci, který jeho gesto opětoval. Zrovna si nabral porci vajíček na lžíci, když vedle něj dosedl Draco. Zlomyslně se usmíval a drcl ramenem do Willa. „Teď se dívej." kývl hlavou k nebelvírskému stolu. Černovlásek se zmateně podíval, kam mu nařídil. 

K místu, kde sedělo zlaté trio se blížil chlapec s foťákem a notýskem. Mohl být tak o rok nebo o dva mladší. „To je Colin. Je Potterem naprosto posedlej a sleduje ho na každém kroku. Nenápadně jsem mu vtloukl do hlavy myšlenku na pár otázek, kterýma by mohl Pottera otravovat. A samozřejmě jsem nezapomněl na špehovací kouzlo." zpoza hábitu vylovil knoflík. „Druhý má Colin v hábitu. A my uslyšíme naprosto všechno." usmál se a mrkl na udiveného Willa. „Draco, ty jsi geniální." měl takovou radost, že by ho nejradši objal. To už se ale z knoflíku začali ozývat hlasy. 

„Ahoj, Harry!" 

„Ahoj, Coline, co potřebuješ?" 

„No, dělám na jednom článku do školního časopisu. Napadlo mě, že se tě zeptám na pár otázek." 

„Ehm, Coline víš, teď se to fakt-" 

„Například jsem se tě chtěl zeptat, jak se ti daří a jestli už si úplně zdravý po té nehodě s lektvarem." 

Will se musel ušklíbnout nad tím, jak byl ten kluk neodbytný. Už chápal, proč Draco zvolil právě jeho.

„No, jo. Jsem v pohodě a cítím se naprosto skvěle." 

Na nebelvírovi bylo i na tu dálku vidět, jak moc by odsud nejradši zmizel. Ani jeho přátelé nevypadali zrovna nadšeně. Začal pomalu pochybovat, že z něj něco dostane. 

„Tak to je paráda, Harry. Ale teď důležité téma. Já i ostatní si všímáme, že tvůj společenský život je kromě Rona a Hermiony skoro na nule. Máš přítelkyni, Harry?" 

Oba zmijozelové div nevyprskly smíchy když viděli Harryho zmatený pohled. 

„Ne, nemám."

„Nebo máš snad přítele, Harry? Nikdo tě za to soudit nebude, věř mi-" 

Chlapcům neuniklo, jak při této otázce nabraly Potterovi tváře lehce růžový odstín. Willovo srdce udělalo radostný kotrmelec. 

„Cože? Já myslím, že by to stačilo Coline. Nikoho nemám a ani nechci, navíc mi tvoje otázky přijdou až moc osobní, promiň." zablekotal nebelvír, sesbíral si své věci a tryskem vyběhl ze síně. Pár lidí, včetně Rona se za ním zmateně ohlédlo, zatím co na tváři Grangerové se objevil zamyšlený výraz. „Stalo se to, co si myslím?" ujišťoval se černovlásek. Draco jen spokojeně přikývl. „Nejsem si přímo jistý, ale minimálně zmínka o tom, že by měl chodit s klukem ho přivedla do rozpaků. Když se ho ptal na holky, přešel to, jako by se ho ptal, co měl ke snídani." 

Willovi se na tváři rozlil úsměv. „Tak na co čekáš? Padej za ním." drcl ho do ramene a mrkl na něj. Černovlásek se začal zvedat, když se náhle zarazil v pohybu. „Ale co první hodina? Mně přece-" „U Severuse tě omluvím, neboj." řekl a strčil ho pryč od stolu. „Padej už." jen kývl, že rozumí a rozeběhl se za nebelvírem. 

Zamyšleného pohledu Hermiony Grangerové si nikdo nevšiml. Ani toho, že si začala pár věcí spojovat dohromady.

Ahojky! Omlouvám se, že je kapitola později, než měla být. Byla jsem na dovolené a proste jsem si zapomněla notebook, ve kterém mám napsané kapitoly. Ale hlavně ze už je vše, jak má být❤️
Co říkáte na vývoj? Jak to asi dopadne mezi Harrym a Willem? Co si o tom všem myslí Hermiona? 
Pište názory i hodnocení, budu rada za vše🤩

A mám na vás takový jeden dotaz. V příběhu jste již určitě postřehli malou Alison z Nebelvíru. Tato postava je vedlejší a poměrně důležitá, přesto jí není věnováno tolik času. Proto ze ptám, byl by zájem o povídku, která se bude zabývat převážně životem Alison?Jejím studiem, přáteli a budoucností, až její přátele dostudují. Váš názor? Mám hodně nápadů a rozhodně to nebude nuda😉

No nic, jsem se zase rozkecala😂
Tak zase v pátek❤️
Vaše Nikča💕
Nox✨