WILLIAM SNAPE |Dokončeno✅

Kapitola 10. - Vánoce jsou tady

„Kecáš!" zvolal nadšeně blonďák, sedící na posteli naproti černovlasému chlapci. Ten mu právě prozrazoval, co všechno dnes zažil se zlatým chlapcem. Spokojeně se usmíval a přitom drbal na hlavě svého černého kocoura.

„Nekecám. On je prostě úžasnej! Sám tomu pořád nemůžu uvěřit." praštil sebou do peřin, čímž neúmyslně kocoura shodil na zem. Ten dotčeně zamňoukal a zalezl si do svého pelechu. „ Promiň, Fousku." zasmál se Will a dál zasněně hleděl do prázdna. „Stejně nechápu, jak si ho mohl pojmenovat Fousek." ušklíbl se Draco a pobaveně zakroutil hlavou. „Hele, bylo mi pět a přišlo mi to jako super jméno. A neuhýbej od tématu." ukázal na něj výhružně prstem. Blonďák zvedl ruce v obranném gestu. „Takže to víme jen my čtyři?" zeptal se. „Jo, přesně. Takže si koukej zamknout pusu, jasný? Sotva jsem si Harryho získal, nehodlám o něj hned přijít jenom proto, že by ses náhodou prořekl."

„Děláš jako bys mě neznal, Wille. Sice Pottera rád nemám, ale tohle bych ti neudělal. Přeju ti to. Spíš mi vrtá hlavou jedna věc." zamyšleně si prohrábl vlasy.

„Jaká?" zamyšleně se na něj podíval. „Proč jen ona? Proč ne i Weasley? Myslel jsem, že jsou nerozlučné trio." Will se nadechl, aby odpověděl, a jeho hlas zněl ustaraněji než obvykle. „Harry říkal něco o tom, že by ho Ron odsoudil. Myslím, že se bojí, že to tak opravdu bude. A nedivím se mu. Nevím, co bych dělal, kdyby si mě tehdy odkopl." uslyšel zavrzání, jak se postel vedle něj nepatrně prohnula. „Šoupni se." černovlásek tak učinil a Draco si lehl vedle něj.

,,Já bych to nikdy neudělal. Nedokázal bych to. Svým způsobem tě miluju, jen ne romanticky, ale jako svýho bratra." řekl a chytil Willa za ruku. Ten na něj otočil svůj pohled. „A chci abys věděl, že pokud bude Weasley fakt takovej kretén a pošle Pottera do háje, tak tu pro něj budu stejně, jako jsem tu byl pro tebe. A Hermiona taky." černovláska to dojalo. „Díky, Draco." Stiskl mu ruku, poté zvedl obočí a na tvář se mu vloudil úsměv. „Hermiona, jo? Kam se poděla Grangerová?" zasmál se, když blonďák zrudl jako rajče a pustil jeho ruku.

„Nevím, o čem to mluvíš." rychle se zvedl a přešel ke své posteli. „Je pozdě a zítra máme první hodinu McGonagalovou. Potřebujeme se vyspat. Tak dobrou." zamumlal a zalezl do postele zády k němu. „Dobrou." pobaveně zakroutil hlavou a zhasl světlo. Zdá se, že není jediný zmijozel v téhle místnosti, který byl poblázněný nebelvírem...

———————————————————-

Dny ubíhaly jako voda a vše se neslo v pozitivním duchu. Venku už pár dní sněžilo a Vánoce pomalu klepaly na dveře. Všude v Bradavicích byla nádherná výzdoba. Vzduchem zněly vánoční koledy a většina studentů si balila, aby se na Vánoční prázdniny vypravila ke svým rodinám. To ale neplatilo pro pár studentů.

Zlaté trio zůstávalo na Vánoce v Bradavicích, stejně jako Draco Malfoy a William Snape. Nebelvírští měli jet na Vánoce do doupěte, ale bohužel nemohou. Paní Weasleyové se ozval její syn Charlie z Rumunska, a tak se ho vydali navštívit. Všichni kromě Rona a Ginny. Ti jsou na to prý moc mladí a k drakům nemohou. Nejdříve protestovali, než pochopili, že je to zbytečné.

Zmijozelové tu oba zůstali z prostého důvodu. Will má otce v Bradavicích, takže se vlastně nemá za kým vrátit a Draco jednoduše domů nechce. Will se mu nedivil. Kdyby byl pán zla u nich doma, taky by se mu tam asi nechtělo. A tak tu zůstali.

Oba zmijozelové stáli na nádvoří a sledovali odjíždějící studenty. „Hrozně to uteklo, co?" zeptal se blonďák a víc se zachumlal do své zmijozelské šály. „ To teda." kýval hlavou druhý z chlapců. „Ale byl to krásnej půl rok." usmál se při vzpomínce na svého nebelvírského přítele. Už měsíc měl vztah se zlatým chlapcem a byl za to neuvěřitelně vděčný. Miloval ho víc, než cokoli na světě. Sice ho trochu mrzelo, že se museli stále skrývat, protože Harry ještě nenašel dost odvahy to komukoli, kromě Hermiony říct, ale o to byl jejich vztah zajímavější. Schůzky v nepoužívaných učebnách, komnatě nejvyšší potřeby, nebo na vrcholku astronomické věže, stály za to.

Z jeho zamyšlení ho vytrhl dívčí hlas. „Myslíš, že když po něm hodím sněhovou kouli, tak mě bude konečně vnímat?" trhl sebou a sledoval smějící se dívku v nebelvírském, stojící po Dracově boku. „Myslím, že koule už nebude potřeba." uchechtl se blondýn. „Zdá se, že je zpátky na zemi."

„Ha ha ha...velmi vtipné, vy dva." zašklebil se na ně. „ Neboj, my víme, že si myslel na něj." mrkla na něj a rozesmála se nad jeho červenající se tváří. Jakto, že ví vždycky všechno? „Už odjíždíš, škvrně?" zeptal se Will, když dostal své pocity zase trochu pod kontrolu. „Ano, ale raději bych tu zůstala s vámi." posmutněla a zastrčila si pramen blonďatých vlasů za ucho. Oba chlapci se sehnuli a sevřeli ji v láskyplném objetí. „Doma už na tebe určitě čekají. Ale neboj, uteče to dřív, než řekneš Veritasérum." zasmál se Draco a cvrnkl ji do nosu. Věděl, že ji to rozveselí. Milovala lektvary snad nejvíc na světě a byla neuvěřitelně nadaná. Není divu, že se z ní stala Severusova oblíbenkyně. „Jasňačka!" narovnala se a věnovala jim zářivý úsměv. „A teď už upaluj, než ti ujede poslední kočár." popohnal jí černovlásek. Malá Alison se rozeběhla pryč a naposledy jim zamávala, než zmizela za rohem. „Tak, a je to. Jsme tu sami." vydechl Draco. „Jo, bez ní tu bude nuda." uchechtl se Will, načež se oba dva vydali zpět do tepla hradu.

Čaukyyy, je tu další kapča a v ní se nám blíží Vánoce💚 Will s Harrym mají láskyplný vztah, tak doufejme, ze jim to vydrží.
A naše malá Alison ví, jako vždy, úplně vše. Chytrá holčina😁jsem na ní hrdá.
Co myslíte, jak kluci zvládnou Vánoce?

No nic, tak zase u příští kapitoly 😇
Zatím👋🏻
Vaše Nikča 💕
Nox✨