Ranní káva with Avengers

Dobré oči

„Růženko, vstávat." Uslyšela jsem a rychle otevřela oči. U mé postele stál Stark, Natasha a Clint.

„Co tady děláte? Jak jste se sem dostali?" nechápala jsem a zahrabala se pod peřinu.

„Já se dostanu kamkoliv chci." Slyšela jsem plecháče. „Teď vstávej, volá nás Furi." Nahmatala jsem další polštář a po třetím pokusu mu jej strčila před obličej, aby zmlkl.

„Kolik je hodin?" zamumlala jsem.

„Devět." Slyšela jsem Natashu. Vyhrabala jsem si hlavu z pod peřiny a podívala se ven. Za závěsy už bylo vážně slunce. Povzdychla jsem si a posadila se. Vlasy mi přepadly na jednu stranu a já na všechny pohlédla. „Fajn, už jsem vzhůru. Tak mě nechte." Ukázala jsem, že můžou odejít. Natasha se tedy rozešla a když viděla, že Stark se nikam nechystá, popadla jej za paži a odtáhla z pokoje.

„Osmé patro, druhé dveře zprava." Řekl ještě Clint, než odešel.

Navštívila jsem koupelnu a poté můj šatník, kde jsem se rozhodla, že si vezmu stejné džíny, ale místo bílé halenky jen obyčejné tričko a svetr. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a vydala se do osmého patra.

Podle instrukcí jsem otevřela druhé dveře zprava a uviděla velkou místnost se stolem a spoustou elektroniky. „Ale, naše Růženka." Viděla jsem Tonyho. Posedával u stolu a na tváři mu hrál jak jinak, než jeho šibalský úsměv.

„Dobré ráno." Pozdravila jsem všechny a namířila si to rovnou ke kávovaru. Vzala jsem si hrnek a chvíli koukala na tlačítka. Poté jsem si navolila cappuccino. Když byla káva hotová, vzala jsem ji spokojeně a hned upila. „Zdravím, vás ještě..." vyprskla jsem kafe Thorovi přímo na jeho čupr kostým. Hned jsem si uvědomila, co se stalo. „O-omlouvám se!" vyhrkla jsem a hledala ubrousky. Slyšela jsem, jak se ostatní tlemí. Když jsem je konečně našla, utírala jsem Thorovi jeho výzbroj.

„Nic se nestalo." Usmíval se Thor a vzal si ode mě kapesníky. Doutíral se a podíval se na mě s úsměvem. „Tak ještě jednou." Hlesl. „Mé jméno je Thor." Představil se.

„Těší mě, jsem Lissa Darker." Podala jsem mu ruku a on ji uctivě přijal a políbil ji na hřbet.

„Už jste skončili?" vyjel na nás Fury a já si ani nevšimla, že přišel.

Prošla jsem kolem Thora s omluvným úsměvem a posadila se na točící židli.

„Tak abychom začali." Odkašlal si jednoočko a na velké stěně se zobrazila fotka. „Máme podezření, že jistá skupina atentátníků chce udělat atentát na prezidenta spojených států."

„A nejsou na to nějaké zvláštní týmy? Jako..." přemýšlela jsem.

„Protiatentátnické?" optal se Stark.

„Přesně!" zasmála jsem se a užasle podívala na Furyho. Ten pouze mlčel a házel na mě nevraživý pohled. Vzala jsem si svůj hrnek s kafem a sedla si do tureckého sedu. Mlčela jsem a pouze usrkávala z hrnku.

„Nesmíte dopustit, aby k tomu došlo. Pokud by se tak stalo, začala by nová válka spojených států s Asijskými zeměmi. Naše letouny zachytili pár fotek. Toto je první z nich. Podle informací byli atentátníci zachyceni v tomto městě. Bohužel to nemáme potvrzené."

Podívala jsem se znovu na fotku. „A co ten kanón?" optala jsem se a zatočila se na židli. Furi na mě okamžitě pohlédl a já ihned přestala. Pohlédl zpět na fotku a na mě. Já se podívala po ostatních a i oni hledali na fotce něco, co tam podle nich, zřejmě nebylo. „No támhle, v tom džípu." Ukázala jsem.