První mise

3.9K 200 5
                                    

Vyhrabala jsem půlku šatny. „Co si mám vzít?" dívala jsem se na kopy oblečení. „V čem lidi chodí zabíjet další lidi?" přemýšlela jsem a vzala si do ruky černé tričko. „Hm, to by šlo. A dám k tomu tyhle legíny." Dívala jsem se na pevné, ale pružné oblečení. Byly lesklé a krásně mi zvýrazňovaly stehna. Přes tričko jsem si ještě přehodila černou vestu s velkou kapucí, která na sobě měla tmavě modré pruhy. To vše jsem doplnila bytelnými černými boty. „Fajn, myslím, že dobrý." Koukala jsem na sebe v zrcadle a vyšla na chodbu. Tam zrovna procházel Thor a jakmile mě spatřil, hned se zastavil.

„Tak jsi připravená." Pousmál se.

Úsměv jsem mu oplatila. „Ano. Jen musím někde sehnat ještě zbraně." Poškrabala jsem se na hlavě.

„S tím si nedělej hlavu, dám ti je v quinjetu." Oznámil mi Clint a šel dál. Pozdvihla jsem obočí.

„To myslel letadlo." Vysvětlil Thor a já zvedla v pochopení bradu. „Připadáš mi nervózní."

Podívala jsem se mu do modrých očí. „Já? Ne, nikdy." Zasmála jsem se ironicky a přemýšlela, že vlastně jedu na misi, která je má první, ale možná i poslední. Ale z toho jsem přeci nervózní být nemohla. Rozešla jsem se společně s Thorem za Clintem do letištní haly.

Hala byla obrovská a mě připadalo, že pokrývala celou budovu, plus ještě několik desítek metrů. Natasha nás už čekala u letadla a byla i ozbrojená. I Clint už měl nachystaný svůj luk i šípy. Zamával mi, ať jdu za ním. Podal mi opasek na zbraně a já si jej pečlivě prohlédla. Tři kapsy na nože a dvě boční na pistole. Utáhla jsem si jej kolem pasu. A pak podal další, menší. Ten naznačil, že si mám zapnout kolem stehna. Učinila jsem tak a pak dostala dvě zbraně, které jsem měla na střelnici, a následovala krabička pěti nožů, které mě zaujali také při našem výcviku. Hleděla jsem na nože a pak na Clinta a zase na nože. Ten se pousmál a nakázal mi, ať si je vezmu. „Ladí ti k vestě." Vysvětlil.

Spokojená jsem pobrala nože a zandala je, kam patří.

„Ah, Zlatovlásko, už máš své kladivo?" uslyšela jsem Starka a podívala se na Thora, který si jej nepříjemně měřil. „A i naše druhá Zlatovláska je již vybavena." Pozoroval mě.

„Víš plecháči, mě provokuj, ale být tebou, napíšu si dřív úmrtní list." Varovala jsem ho.

Měl na sobě jen jakési tričko a obyčejné tepláky. V ruce držel kufřík. „Jak myslíš." Pousmál se a zmáčkl čudlík na kufříku. Ten se začal otvírat a všemožně tvarovat, až tam stál plnohodnotný Iron Man. „A co řekneš teď?" ozval se.

„Že tě s Thorem sejmem jednou ranou." Drcla jsem Thorovi do ramene a ten s úsměvem zakýval hlavou.

Stark zase začal cosi mumlat, ale já už jej neposlouchala. Nastoupila jsem do letounu a čekala na poslední dva členy. Jeden přišel v okamžiku. „Fajn, jsme tu všichni, takže Nat, startuj." Rozkázal kapitán a Black Widow udělala, co řekl.

„A Banner nejede?" podivila jsem se.

„Ne," kapitán zakroutil hlavou. „Vezmi si tohle, budeš ho mít stále v uchu."

Podívala jsem se na malou vysílačku. „Nevím, jestli tohle zrovna chci." Zamračila jsem se. „Jsem ráda se svými myšlenkami sama." Koukla jsem na Steva.

„Vezmi si to, bude se to hodit." Ozval se Clint a já ještě chvíli zkoumala tu malou věc, než jsem ji dala do ucha. Než zapadla, jak měla, projela mnou zimnice a já dostala husí kůži. Celá jsem se otřepala. „Tak, teď ji zmáčkni a něco řekni." Vyzval mě Clint.

Ranní káva with AvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat