Valkýra - Dárkyně života a smrti

21. kapitola

Hermiona pozorovala slunce, jak se pomalu zbarvovalo do zářivě oranžové. Brzy už měl nastat západ a její mise se chýlila ke konci.

„Kolik času ještě máme," zeptal se Blaise a neustále otáčel svou hůlkou mezi prsty.

„Asi hodinu," zamumlal Malfoy, „pokud Potter pošle patrona včas," dodal a věnoval Hermioně jeden z pohledů, kterým naznačoval, že tomu ani trochu nevěřil.

„Zvládneme to," řekla Hermiona a znovu přemýšlela, proč ho vlastně vzala sebou. Blaise byl pro ni jasná volba. Znal její tajemství, ale na rozdíl od blonďáka mu důvěřovala. Malfoy se pro ni stal spíše komplikací od okamžiku, kdy s ním znovu začala spát.

Původně jí sex s ním pomohl uvolnit stres. Na moment zapomínala na válku a na svou roli v ní. Jenže pak spolu začali v posteli mluvit a jejich intimní setkání začala připomínat milování. To vše změnilo. Netušila, co pro Malfoye jejich vztah znamenal. Ona k němu cítila jisté pouto a věděla, že dnes zemře. Ten pocit, co ji poutal k Malfoyovi nebezpečně připomínal lásku, a jí to rvalo srdce. Protože musela odejít a nikdy nedostala šanci zjistit, jestli by spolu mohli mít skutečný vztah.

Odvrátila se od Malfoye, jakmile zjistila, že ji celou tu dobu, co o nich uvažovala, sledoval. Moment na to se kousek od nich zjevil stříbrnobílý jelen. „Útok zahájen," ozval se Harryho hlas z tlamy zvířete, než se rozplynulo.

„Jdeme na to," zavelela Hermiona. Soustředila se a její tělo se zvětšilo. Najednou Blaise i Malfoy vypadali, jako by je někdo o pár centimetrů zmenšil.

„Páni," zašeptal Malfoy s neskrývaným úžasem. Nedivila se mu. Prozradila mu, že byla zvěromágem, ale její zvířecí podobu zatím neviděl.

Oba čarodějové jí vylezli na hřbet a s prudkým odrazem se vznesla do vzduchu. Její obrovská černá křídla jim umožňovala tichý let. Na zemi pod nimi zuřila děsivá bitva, ale nikde nespatřila dlouhé světlé vlasy. Lucius Malfoy zjevně zůstal uvnitř domu.

Přistála nepozorovaně na střeše. Jakmile z ní Blaise s Malfoyem slezli, změnila se zpátky a ze své kabelky vytáhla Luciferův meč. Jen co pouzdro přiložila k zádům, popruh jí okamžitě objal okolo těla, jak předpokládala. Nasadila si masku a kápi, zatímco Malfoy mezitím otevřel jedno z nejbližších oken.

Když trojice vlezla dovnitř budovy, všude panovalo ticho. Smrtijedi se vyhrnuli ven, když zaútočili rebelové.

Procházeli chladnými chodbami s připravenými hůlkami. Malfoy je vedl k sálu, kde se podle něj Lucius Malfoy při každé takovéto situaci zdržoval.

Náhle je překvapil modrý záblesk a oni se bleskurychle skryli za stěnou. Vchod do sálu někdo hlídal.

Hermiona se nemohla zbytečně zdržovat. Než ji Malfoy nebo Blaise stihli zadržet, vyhrnula se úkrytu a uhnula před další kletbou. Pak několika svými kouzly protivníka odzbrojila. Než se mohl vzpamatovat, ocitla se za ním a kopem do kloubní  jamky pod kolenem ho donutila kleknout. Přiložila mu dýku ke krku a hůlkou mu mířila na spánek.

„Ne," zakřičel Blaise, „počkej!"

„Nezabíjej ho," promluvil Malfoy.

Smrtijed sebou přestal zuřivě škubat. „Blaisi? Draco," zeptal se šokovaně.

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Draco držel hůlku pro jistotu před sebou, ale představa, že by musel sledovat smrt Theodora Notta, se mu příčila. Přece jen to byl jeho kamarád.

„Pusť ho," požádal Grangerovou a ta ho k jeho udivení poslechla.

„Co se to sakra děje? Co tu děláte s Valkýrou?!" Theo jasně zuřil.

„Theo poslouchej," přerušil ho Draco, „situace se změnila. S Blaisem teď pracujeme pro Fénixův řád a Valkýra je spojenec. Je to fakt dlouhej příběh na vysvětlování, ale v podstatě jsem zjistil, že je máma naživu a..."

„Tvoje matka žije," hlesl šokovaně Theo a úplně zapomněl na vztek.

„To momentálně není podstatné," promluvil Blaise, „přišli jsme to skončit Theo. Jdeš s námi?"

Theo se podíval nejdříve na Blaise, na Draca a pak na Valkýru, než se jeho pohled opět stočil ke dvěma čarodějům. Náhle se jeho obličej uvolnil a on se podivně vesele zašklebil. „Víš, jak dlouho jsem ti chtěl říct, že tvůj otec je ještě větší magor, než Temný pán?"

Draco znal Thea dost dlouho, aby pochopil, že to byla jeho verze souhlasu. „Je s náma," prohlásil směrem ke Grangerové a ta přikývla.

V tom kousek od nich uslyšeli hlasitý dupot. Někdo se rychle přibližoval jejich směrem. Draco okamžitě převzal velení akce. „Theo zůstaneš tu s Blaisem a zastavíte každého smrtijeda, co přijde. Jdu s Grangerovou dovnitř." S těmi slovy pohlédl na maskovanou čarodějku. Šel by s ní, i kdyby odmítla.

„Jasně," souhlasil Theo, „počkat! Řekl si s Grangerovou?"

Draco už ho ale nevnímal. Grangerová se postavila zády k nim proti zavřeným velkým masivním dveřím a vytáhla prokleté ostří z pouzdra. Její hůlku naopak zastrčila do rukávu, aby jí v boji nepřekážela.

Draco zíral na mudlorozenou čarodějku. Vypadala jako válečnice připravená čelit nepříteli. Přiblížil se a postavil se vedle ní. „Můžeme," chtěl vědět.

Pohlédla na něj. Její jantarově hnědé oči opět žhnuly odhodláním. „Pojďme vyhrát válku," prohlásila.

Otočil se směrem ke dveřím a zvedl hůlku. „Bombarda!"      

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Další kapitola je tady.

Příště nás čeká finální střet.

Vaše Elisabeth226 :-)