Co kdyby Voldemort zemřel při bitvě o Bradavice, ale světlo přesto prohrálo válku?
Před pár lety Harry porazil Voldemorta. Jenže pak nastalo to pravé peklo. Smrtijedi nastolili teror pod velením Luciuse Malfoye. Vzdorují už jen poslední zbytky Fénix...
„Diffindo," křikl Draco Malfoy a poslal další kouzlo proti Luciusi Malfoyovi. Potom se zase skryl za pohovkou, kde se s Hermionou schovávali před útoky staršího čaroděje. Jeho oblečení bylo z toho boje potrhané, ale zjevně to ignoroval.
„Jsme tu v pasti," řekla Hermiona blonďákovi.
„Na něco přijdeme," odpověděl a znovu zaútočil, „zvládneme to."
„Ne," zamumlala a upoutala tím jeho pozornost, „tohle je na mě." Políbila ho, a než jí mohl odporovat, vyběhla z úkrytu.
„Avada Kedavra," zařval Lucius Malfoy kletbu namířenou na Hermionu.
Mladá čarodějka instinktivně na obranu zvedla obě ruce. Zelené světlo ji ale nezasáhlo. S fascinací sledovala, jak ostří Luciferova meče pohltilo veškerou sílu prokletí. S vědomím, že i bez použití hůlky byla chráněná, se Hermiona rozběhla směrem k tomu odpornému smrtijedovi.
Když se přiblížila dostatečně blízko, spatřila na jeho krku černý náhrdelník se zdobeným tmavým přívěskem. Srdce smrti.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Srdce smrti)
Nečekala na nic. Jedna přesná rána a amulet se rozpadl na několik střepů. Na Malfoyově hrudi se pod velkou dírou v košili objevil hluboký dlouhý šrám. Čaroděj zavyl bolestí a padl na kolena.
Hermiona potěšeně sledovala, jak překvapeně rozšířil oči, když se vedle ní objevil mladší blonďák.
„Draco," zasyčel znechuceně, než se znovu podíval na ni, „kdo sakra jsi," zachrčel otázku a z úst se mu vyvalila další krev.
Hermiona se ironicky usmála na muže, kterého tak moc nenáviděla. „Jsem ta, kterou jsi vždycky pohrdal nejvíce." S těmi slovy odstranila kápi s maskou. Šokovaný pohled na tváři toho odporného muže byl neocenitelný.
„Grangerová," zavrčel vztekle. Pak se skácel k zemi a okolo něj se utvořila kaluž krve.
Hermiona se otočila k mladšímu Malfoyovi. „Je po všem, konečně je..." Nedořekla to. Ucítila prudkou bolest a v ústech ochutnala železitou pachuť vlastní krve. Obrátila pohled dolů na její tričko a dotkla se ho. Její levou dlaň obarvila rudá tekutina. Klesla na kolena a o vteřinu později se skácela na zem úplně.
Draco Malfoy k ní okamžitě přispěchal a položil si její hlavu na klín. V momentě, kdy vyhrnul černou látku, pochopila. Její hruď zdobila stejná rána, která zabila toho tolik nenáviděného parchanta. Kletba meče začala působit.
Podívala se do Malfoyových modrošedých očí. Ne. Byl to Draco. Uvědomila si, že jen Malfoyem pro ni přestal být ve chvíli, kdy bok po boku stáli před dveřmi do téhle místnosti. Konečně si sama sobě přiznala, že se do něho zamilovala. Tolik mu to chtěla říct. Ale i to prosté miluji tě, jí přišlo v tenhle moment, kdy umírala, příliš sobecké.
„Dokázali jsme to," zašeptala Hermiona místo toho, než vše okolo ní zčernalo a ona vydechla naposledy.
˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙
Jakmile se žena v jeho náručí přestala hýbat, jako by se Dracovi něco zlomilo v hrudi. „Ne," zaječel, „Hermiono, ne! Prosím, neopouštěj mě." Svíral její tělo v náručí a z očí mu tekly slzy. Žal ho zmáhal natolik, že si ani nevšiml, že už nebyl sám.
„Její čas nadešel, Draco," pronesl chladný hlas nezvykle jemně.
Draco se podíval na osobu před ním. „Ne. Musí být něco, co se dá udělat!" Popadl Luciferův meč z Hermioniny ruky a namířil ho proti Smrti. „Vrať ji zpátky! Vrať ji zpátky nebo tě zabiju!"
V očích Smrti se mihla emoce podobná soucitu. „Jedna duše se vrátila a jedna duše zase musí odejít. Jedině tak rovnováha opět nastane. Jinak to nejde," pravila s naprostým klidem, jako by jí ostrá špička zbraně poblíž jejího hrdla vůbec nenaháněla hrůzu.
Ostří v Dracových rukou značně pokleslo. „Říkáš, že musí odejít jedna duše," zeptal se a Smrt přikývla. „Tak si vezmi mě."
Smrti se v obličeji mihl údiv. „Jsi si jistý? Tohle už nepůjde zvrátit."
Draco pohlédl na tělo mladé čarodějky vedle něho. „Ona si zaslouží žít." V tu chvíli si nedokázal představit svět, kde by tahle veselá a chytrá čarodějka Hermiona Grangerová nebyla. Obrátil žalostný pohled zase ke Smrti. „Prosím, vezmi si mě místo ní."
Smrt se podivně laskavě pousmála. „Budiž." Lehce mávla rukou. Hermiona v jeho náručí otevřela oči. V ten samý moment svět okolo Draca zmizel.
˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙
Hermiona se posadila. Už nevnímala žádnou bolest a zároveň spatřila Smrt vedle sebe. Ale tohle nebylo to místo se závoji.
„Co se děje," zeptala se zmateně a pak viděla blonďáka vedle ní. Na jeho hrudi byl čerstvý hluboký šrám. Cítila, jak se jí zlomilo srdce. „Draco," zakřičela, „jak to že jsem tady? Co je s ním," obrátila se znovu na Smrt.
„Obětoval se pro tebe," řekla ta mocná bytost.
„Ne," zavzlykala Hermiona, „vrať ho zpátky! Měly jsme dohodu! Prosím, vrať ho zpátky," žadonila Hermiona žalostně.
„Rozhodl se sám, Hermiono. Duše za duši," promluvila znovu Smrt. S těmi slovy zmizela a nechala uplakanou Hermionu se zlomeným srdcem objímat mrtvého Draca.
