Valkýra - Dárkyně života a smrti

18. kapitola

Draco zíral na Smrt a třásl se hrůzou. Přesto cítil, jako by někdo jeho nohy znehybnil kouzlem Petrificus totalus. Byl tou bytostí opředenou chladnou krásou zároveň až strašlivě fascinován.

Pohledem těkal mezi ní a Grangerovou. Mudlorozená čarodějka působila uvolněně. Jako by jí Smrt ani trochu neděsila.

„Konečně se setkáváme osobně, Draco," pronesla Smrt, „zaujal si mě." V černých očích jí proběhla jiskřička pobavení.

„Vážně," hlesl podrážděně, „jako člověk nebo jako další na vražedném seznamu Grangerové?" Cítil, jak v něm stoupal hněv. V takových chvílích dříve mluvil, než uvažoval. Proto mu myšlenka, že by se na tohle Smrti asi neměl ptát, probleskla hlavou až o vteřinu déle.

„Zapomněl si, že Hermiona slíbila tvé matce, že tě nechá naživu," odpověděla mu klidně, jako by se jí jeho drzost vůbec nedotkla, „nikdy bych ji nenutila porušit slib."

„Říká bezcitný netvor, který jen bere," zavrčel naštvaně a najednou bylo v pokoji nepříjemné ticho.

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Hermiona ztuhla. Smrt po těch slovech Malfoye probodávala mrazivýma černýma očima. Blonďák právě urazil jedinou osobu, co ho pravděpodobně mohla zabít pohledem.

Ale stejně náhle se tvář Smrti uvolnila a ona se hlasitě zasmála. „To si myslíš, že jsem," zeptala se Malfoye ta bytost a rty jí zůstaly zkřivené v úšklebku. Opět se podívala na Hermionu. „Jak by mohl bezcitný netvor dovolit, aby si spolu naposledy promluvili Albus Brumbál a Harry Potter?"

Hermiona věděla, o čem Smrt mluvila. Od Harryho se tom podivném setkání s Ronem dozvěděli už dávno. „Byla jsi tam celou tu dobu," tázala se překvapeně.

Úšklebek Smrti se změnil na úsměv. „Jsem všudypřítomná, Hermiono. A život Harryho Pottera provázím už od jeho dětství. Podporovala jsem ho, jak jsem mohla, aby jednoho dne ukončil válku, která tolik otřásla rovnováhou mezi našimi světy. Jak jinak by mi mohl tak mladý tolikrát uniknout." Obličej se jí zkřivil podrážděním. „Když Lucius Malfoy a jeho smrtijedi nastolili hrůzovládu, vypadalo to, že má snaha přišla nazmar." Znovu se usmála. „ A pak mi osud přihrál tebe." 

Hermionou probleskl šok. „Když si tak moc chtěla výhru rebelů, proč si nic neudělala sama," chtěl vědět Malfoy, na kterého mladá čarodějka na moment úplně zapomněla.

Smrt se znovu sarkasticky ušklíbla. „Já tu nejsem od toho, abych všem brala jejich blízké. Bezcitně je odervala z jejich životů. Já jsem průvodce. Když opustí jednu dimenzi, díky mě mohou přejít do té druhé."

Podle Malfoyova výrazu Hermiona usoudila, že ho Smrt od otázek neodradila. „A co Relikvie smrti a jejich první nositelé," zasyčel nenávistně a očividně čekal, že měl konečně nad Smrtí navrch.

„Ani ty jsem nezabila," pronesla Smrt s naprostým klidem.

Malfoyovým obličejem se znovu mihlo překvapení. „Ale ten příběh..."

„Vyprávějí lidé," skočila mu Smrt do řeči, „ti nemohou pochopit spravedlnost tak, jak ji vnímám já. Neohýbanou a nezkreslenou. Nikdy se nemýlím, protože vím všechno."

„Jak to tedy bylo s bratry Peverellovými," cloumala Hermionou zvědavost.

„Když chceš otestovat charakter, svěř člověku moc," pravila Smrt a stále sledovala Malfoye, „Antiocha schvátila nenávist. Cadmus propadl šílenství. Ignotus jediný skončil tak, jak chtěl, protože nezneužil mé velkorysosti. A až tehdy, když jejich duše přešly do mé říše, získali spravedlivý rozsudek, který jsem určila já." Pak věnovala pozornost opět Hermioně. „Ale nepřivolala jsi mě dnes sem, aby sis povídala o minulosti, že?"

Hermiona záporně zavrtěla hlavou. „Potřebuji tvou pomoc. Lucius Malfoy má nějaký ochranný amulet. Ty víš, co to je?"

Smrt souhlasně kývla. „Říká se mu Srdce smrti. Ale samotný amulet je jen šperk, jde o to, co je skryté uvnitř."

„Co to je," dychtil Malfoy po informacích.

Odpověď Hermionu nadmíru šokovala: „Jedno z mých pírek."

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Draco sledoval, jak si potom, co jim Smrt prozradila, co jeho otce tak dobře chránilo, Grangerová okamžitě sáhla na levou část hrudi. Chvilku mu trvalo, než mu došlo, co ji k tomu přimělo. To černé pírko na její hrudi zjevně vůbec nebylo tetování. Grangerová mu stále něco tajila, protože proč by jinak nosila kousek Smrti poblíž svého srdce.

„Kde můj otec získal pírko Smrti," napadlo ho.

Smrt mu znovu věnovala pozornost. „Kdysi dávno amulet patřil králi, který mi prokázal jistou službu. Na oplátku požádal o trochu více času, aby mohl spatřit vyrůstat svého syna. Amulet ho chránil před nepřáteli, odvracel nemoci a umožnil mu splnění jeho přání."

„Co se s ním stalo potom," vyslovila Grangerová stejnou otázku, jakou měl zrovna na jazyku.

„Když zemřel, amulet byl na dlouhá léta ztracený a zapomenutý. Než ho objevil Lucius Malfoy," dokončila své vyprávění Smrt.

„Žádné kouzlo, co jsme na něj zkoušeli, nefungovalo," prohlásila Grangerová.

„Pírko obsahuje kus mé moci, Hermiono," vysvětlila Smrt, „neexistuje kouzlo, co by dokázalo prolomit jeho obranu."

Grangerová najednou popošla ke Smrti blíže. Draco pochopil, že konečně přišla chvíle, kvůli které Smrt přivolala.

„Potřebuji zbraň, která je schopná magii pírka překonat," hlesla mudlorozená čarodějka prosebně, „existuje taková?"

Smrt se zase vševědoucně usmála a v očích jí opět zajiskřilo. „Ovšem, že ano."

˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙

Nová kapitolka je na světě. 

Brzo přidám další.

Vaše Elisabeth226 :-)