Kapitola 5.

832 26 4
                                    

,, Doufám, že se to lepší'' řekla mi matka. Dnes se konali návštěvy a moji rodiče si je nikdy nenechali ujít.

,, Jo'' nesnášela jsem návštěvy. Vždycky vidím obličeje mých rodičů, kteří jsou celí zhnusení Psychem. Přitom já to tady mám radši než vlastní domov.

,, Nějaké novinky?'' konečně otázka na kterou mám odpověď.

,, Budeme mít ples'' oznámila jsem. Matka se rozzářila.

,, Tak to ti pořídím nové šaty, ty z minulého ti už nebudou'' nikdy by to nepřiznala, ale někdy lituje, že mě sem šoupla. Ta mateřská láska jí to nikdy neodpustí. Od první minuty návštěv až do poslední tam se mnou seděli. Konečně jsem volná a čeká mě večeře.

Tam jsem se pozdravila se Zackem a zjistila jsem, že jeho tetička nepřišla.

,, Mrzí tě to?''

,, Spíš se o ni bojím. Nikdy nevíš, co se s ní stalo. Ráno jsem ji volal a dělala, že je vše v pořádku, ale nevím, jestli ji můžu věřit.'' soucitně jsem se na něho podívala.

,, Zacku'' zavolal někdo z druhé strany místnosti. Oba jsme se otočili. Stál tam Josh s balíkem. Zack vstal a vydal se za ním, převzal balík a položil si ho vedle židle.

,, Od tetičky'' oznámil mi.

,, Co to asi bude?''

,, Myslím, že něco na zítřejší ples. Něco málo jsem ji naznačil do telefonu''

,, Tak z tebe bude fešák?''

,, Zaro. To jsem už dávno a myslím, že sis toho všimla'' on vtipkoval, ale já věděla, že je opravdu pohledný a přitažlivý. Polkla jsem a pokračovala jsem v jídle.

Nebyl jediný, komu přišel dáreček. Matka dodržela svému slibu a obstarala mi róbu, která se sem do Psycha nehodila ani náhodou. Balík mi donesl Josh a společně se mnou ho rozbalil. Uvnitř se nacházeli šaty modré jako moje oči, které byly dlouhé a nabírané, vršek byl ozdoben kamínky.

,, Wow a to jsem si myslel, že ty tvoje minulé šaty byly vrchol'' s Joshem jsem souhlasila, byla jsem překvapena, co mi to matka pořídila.

,, A ty boty? To se mám na nich zabít?'' kroutila jsem hlavou. Podpatek vysoký tak, že bych se vyrovnala i Zackově výšce. A to byl pořádný kus.

,, No na těch pár minut to vydržíš'' smál se mi Josh.

,, Hele těch pár minut je ve skutečnosti pár hodin'' dala jsem mu hravě pěstí do ramene. Na svou obranu dal ruce do vzduchu.

,, Budu muset jít. Uvidíme se zítra'' dal mi pusu na tvář a odešel.

Svoji ruku jsem položila na právě políbenou tvář. To nikdy neudělal. Objímali jsme se celkem pravidelně, ale pusu mi nikdy nedal. Z mého přemýšlení o vztahu s Joshem mě vyrušila klika mého pokoje. Někdo se snažil otevřít, jenže já měla zamčeno. Rychle jsem přešla ke dveřím a odemkla jsem. Vřítila jsem se do chodby a zahlédla jsem Zacka, jak vchází do svého pokoje.

,, Hele, co jsi to dělal?'' leknutím se na mě otočil. Byla jsem trochu popuzená. To já bych se mu měla vkrádat do pokoje, ne on mě.

,, Zaro není to jak to vypadá'' sklopil hlavu k zemi a zakryl mi tak výhled do jeho smaragdově zelených očí.

,, Jen jsem se chtěl ujistit, zda jsi v bezpečí a máš zamčený pokoj'' překvapeně jsem svraštila obočí.

,,Cože?''

,, Prosím neřeš to. Dnes ne. Můžeme si o tom promluvit zítra ano?'' nepohlédl na mě ani tehdy, když jsme se loučili. To sice nebyla první situace, kdy jsem se setkala s jeho OCD, ale vždycky mě to zaskočí, jako moje touha krást.

PSYCHO LOVE ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat