PSYCHO LOVE ✔

Kapitola 12.

Ležela jsem na posteli se zavřenýma očima, ale nespala jsem. Přemýšlela jsem. Co a proč se to stalo. Po hodině, kdy jsem nakukovala z pokoje a chodila kontrolovat, zda se nevrátil, jsem to vzdala a lehla si. Vymýšlela jsem různé teorie, ale tu pravou verzi jsem musela zjistit jen a jen od něho.

Až oběd mě vyhnal z pokoje. Vylezla jsem přemýšlející nad Zackem jsem si zamknula. Byl by na mě pyšný. Pousmála jsem se nad tou myšlenkou. Otočila jsem se od dveří a směřovala dolů do jídelny. Někdo mi však zkřížil cestu.

Zack, byl to Zack. Strnula jsem překvapením. Díval se na zem, ale když vzhlédl a uviděl mě, jeho oči zrudly a zalily se slzami. Udělala jsem tři kroky a byla jsem u něho. Objala jsem ho tak pevně jak jsem uznala za vhodné. On si s tím, že by mě mohl udusit nedělal hlavu. Až po mém přidušeném zalapání po dechu stisk povolil. Netekly mu miliony slz jen pár, ale i tak mě to vevnitř ničilo. Nevěděla jsem totiž, co za nimi stojí.

Nechtělo se mu nic říkat, protože jestli by mi něco říct chtěl, řekl by mi to. Jen jsme se pevně objímali a úplně zapomněli, že stojíme na chodbě, kam kdokoliv mohl kdykoliv přijít.

,, Zaro'' odtáhli jsme se až moc rychle na to, aby to nebylo podezřelé. Postavili jsme se vedle sebe, Zack se zadíval do země a já čelila problému. Nebo taky Joshovi.

,, Co potřebuješ Joshi?'' stál tam a vypadal velice překvapeně. Trochu se k nám přiblížil.

,, Jen jsem šel zkontrolovat, jestli tady Zack nedělá potíže, už se dávno měl vrátit do jídelny'' nechtěla jsem věřit, že jsme tu tak dlouho stáli, ale asi tomu bylo tak. Jakmile vyšlo Zackovo jméno z jeho úst Zack sevřel ruce v pěst.

,, Ale nevím, jestli se tohle dá kvalifikovat jako potíže. Záleží na detailech'' dodal Josh.

,, Joshi'' chtěla jsem ho uvést z omylu.

,, Máš s ním něco?'' zeptal se mě. Zaskočil mi v krku knedlík. Posrali jsme to.

,, Co ti je do toho'' řekl Zack. Jeho hlas zněl normálně jako vždycky předtím. Na to, že vypadal jako by viděl Zelenou míli, neměl v hlase ani trochu patrné slzy a smutek, který se mu zračil ve tváři. Jeho reakce se Joshovi ani trochu nelíbila.

,, Tak hele mladej. Kdybyste mezi sebou něco měli, určitě by mi to do toho něco bylo. Ty to možná nevíš, ale tady se to trestá pěkně hnusnym způsobem. Ale pochybuju, že by s tebou něco mít chtěla'' až nebezpečně se k Zackovi přiblížil. Bála jsem se jeho reakce, co kdyby mu dal pěstí? Já sama bych už vybuchla. Nelíbilo se mi, jak s ním mluvil. Stáli naproti sobě a mezi sebou měli naštěstí asi metr prostoru. Zack mě měl po svém boku. Nikdy bych do Joshe neřekla, že dokáže takhle vyletěl, vždy působil jako milý a hodný kluk.

,, Víš, Johne neměl by ses se starat o její kamarády'' malinko jsme se usmála. Nepropadl hněvu a za to jsem ho obdivovala a ještě zakryl naše tajemství.

,, Jsem Josh'' ohradil se.

,, To na věci nic nemění'' Zackův výraz se změnil. Vypadal drsně a pro mě dost sexy.

,, Máš štěstí, že Zaru znám a vím, s kým by si začala a že to na vás neřeknu, protože vím na sto procent, že mezi vámi nic není'' zabralo to, nepochyboval o mně. Zack měl pravdu, že když si s ním začnu, nebude nic tušit, ale jak to teď s ním mám ukončit? Opravdu jsem chtěla tuhle situaci vzít do vlastních rukou, ale po téhle eskapádě to budu muset nechat chvíli být nebo se odvolat na jeho hrubé chování vůči Zackovi.

,, To jsi jako jasnovidec nebo co?'' Zack by do něho rýpat neměl, měl to nechat, jak to bylo a odejít, ale dráždil ho. Josh byl impulzivní a popravdě jsem se ho trochu bála, on byl ten, kdo měl ve svých rukách moc ne Zack.

,, Měl bys radši držet hubu nebo tě nahlásím. Řeknu jim, že mi vyhrožuješ nebo ohrožuješ. Po dnešku by tomu určitě věřili'' to stačilo, aby Zack splaskl a zadíval se do země.

,, Zaro přijdeš za mnou po obědě, chci si s tebou promluvit. '' souhlasila jsem, ale v duchu jsem si nadávala, že jsem nic neřekla na Zackovu obhajobu. Potom se otočil na Zacka a i když jeho slova směřovala mně, chtěl tím něco sdělit jemu.

,, Po našem rozhovoru se s ním zahazovat už určitě nebudeš'' prudce jsem se nadechla, cítila jsem napětí, které kolovalo Zackovým tělem. Jestli někdy měl Joshe rád tak od teď ho určitě nenáviděl.

≡

,, Nemusel jsi na něho tak vyjet'' řekla jsem velmi mírným hlase, aby se Josh nenaštval. Seděla jsem za jeho pracovním stolem v jeho kanceláři a snažila jsem se mu vyčinit jeho chování.

,, Byl drzej a šahal na tebe'' odporoval mi a producíroval se z jedné strany kanceláře na druhou. Nic jsem mu na to neřekla. Nechtěla jsem nad tou situací dál přemýšlet. Co kdyby Zackovi ujely nervy a prozradil nás. Josh tam se mnou dlouho nevydržel, protože musel rychle odejít na vyžádání Bina, ale slíbil, že se brzo vrátí a řekne mi vše, co ví o Zackovi. Jen proto, aby si ukojil svoje žárlivé myšlenky a já už se s ním nikdy nezahazovala.

Čekala jsem na něho. Snad si nemyslíte, že bych toho nevyužila. Židlí jsem popojela ke kartotéce. Nalistovala jsem písmeno H.

,, Hamilton'' řekla jsem si potichu, když jsem našla Zackovu složku, která byla uložena hned před tou moji. Osobní informace jsem přeskočila, poněvadž jsem nevěděla kdy se Josh vrátí a nechtě jsem plýtvat čas.

Našla jsem tam význam jeho nemoci, co se mu stalo, co ho bude čekat a co ho mine. Všechno o jeho nemoci i léčbě.

,, A do prdele'' vyřkla jsem, když jsem nalistovala jednu určitou stranu.

,, Stav zhoršující, nové příznaky, léčba intenzivní a nutná'' a datum z dnešního dne. Muselo to být zapsáno po té aféře z rána. Složku jsem odložila nazpět. Teď na mě Josh nemůže vybalit nic, s čím bych nepočítala.

Něco se muselo stát a možná to bylo tím, že jsem mu řekla o Joshovi. Možná určitě. Ale přesnou příčinu jeho amoku nebo co to vlastně bylo mi musel vysvětlit. Také jsem se bála části, která popisovala intenzivní a nutnou péči. Já osobně jsem tam vždy měla léčbu i na dále, ale nutnou nikdy. Bála jsem se, co to přinese.

Odloučení? I po všem zlém co jsme zažili na mě vyskakovaly jen vzpomínky hezké. Opravdu jsem nechtěla abychom se už nikdy neviděli. Ale moc dobře jsem věděla, že s tím jak s ním budou zacházet, nic neudělám.