PSYCHO LOVE ✔

Kapitola 22.

Bylo už pozdě v noci, ale protože následující den byl víkend a nemusel jsem vstávat do školy, byl jsem ještě pořád vzhůru. Moje noční posezení mi narušila Mia, když si se mnou přišla promluvit. Sedla si na druhý konec postele a opřela se o zeď.

,, Chtěla bych ti to vysvětlit'' řekla potichu.

,, Mio to je tvoje věc.'' zas tak dobře jsme se neznali, abychom se mohli navzájem soudit.

,, Jen mě vyslechni dobře?'' zeptala se mě a já přikývl.

,, Ten den, co mezi námi přeskočila jiskra, jsem ti řekla, že nelžu. Lhala jsem. Lžu všem na potkání. Jakmile s tím jednou začneš, jedna lež se začne nabalovat na druhou a nejde s tím přestat. Grant je můj kluk a já mu lžu skoro pořád. Nickovi jsem taky lhala. A proč? Protože si chci užít. Nechci aby se na mě ostatní dívali jako na děvku, tak jsem s Grantem, ale za jeho zády dělám hrozný věci. Nechci po tobě, abys mě viděl v tom nejlepším světle, jen jsem ti chtěla vysvětlit, proč to dělám. Protože ty jsi jeden z mála, kterému se nebojím říct pravdu.'' nějakou chvíli jsem vstřebával její slova a potom jsem promluvil.

,, Víš já se moc v lidech nevyznám. Nevím, jestli tohle je běžná věc, ale nepřijde mi jako správná. Teď děláš všechny lidi, kterým lžeš šťastné i samu sebe, ale někdy to na tebe spadne a ty budeš lhát jen proto, abys ostatním neublížila.'' Mia se na mě podívala.

,, Takhle to bylo s ní že?'' zeptala se mě na rovinu.

,, Zara ti lhala, ale protože je svatá duše tak lhala dál, aby ani jednomu z vás neublížila. Zacku já nejsem ona. Nejsem dokonalá holka, která se pro tebe rozkrájí. Chtěla bych být jako ona, ale nejsem. Chtěla bych mít vztah jako je ten váš. Těšit se na toho druhého každé ráno ve škole. Aby se na mě díval někdo jako ty na ní'' řekla zasněně.

,, Jenže vy jste žili moc dlouho mimo krutou realitu. Jste nezkažení. Já to dělám pro sebe a až se to nebude líbit mně tak to s nimi skončím. Vím, že to není správné, ale já už taková jsem. A to že z toho pokaždé vyjdu bez nějaké psychické újmy je jen proto, že nejsem zdaleka jediná, kdo to dělá.'' podotkla.

,, Všichni na světě nejsou jako vy Zacku'' uvědomil jsem si, že její monolog znamenal víc pro ni než pro mě. Vysvětlovala věci sobě a ne mně. Nechtěl jsem ji však vyvádět z její bubliny, protože vypadala šťastnější, když se slovy dostala dál od svého života. Trochu mě zamrazil ten fakt, že by si chtěla projít něčím podobným jako já a Zara. Ale v jednom měla pravdu. Možná jsme viděli naše problémy jako velké balvany, i když ve skutečnosti a hlavně s porovnáním s problémy ostatních, nebyly ničím jiným než smítkem prachu. Tu noc jsme si povídali celkem dlouho. Teda mluvila spíš Mia, ale já jsem jí pozorně naslouchal.

Další den jsem se probudil až odpoledne. Bylo to tím, že jsem šel spát pozdě a nemusel jsem vstávat. Hned jsem si vzal do ruky mobil a přečetl jsem si zprávu od Zary. Stálo tam, ať jí zavolám, až budu vzhůru, a tak jsem i udělal.

,, Halo?'' ozvalo se z druhé strany. Její hlas mě nabil energií.

,, Ahoj Zaro. Potřebovala jsi něco?'' zeptal jsem se ji.

,, Jen jsem se chtěla zeptat, jestli nechceš dneska zajít ven. Chtěla bych ti někoho představit'' odmlčela se a čekala na moji reakci. V plánu na dnešek jsem nic neměl a každou další minutu bych radši strávil s ní než sám.

,, Dobře kdy a kde?'' odpověděl jsem. Dala mi instrukce a já měl hodinu na to se připravit.

Doufal jsem, že to nebudou její rodiče, kterým mě chce představit. V Psychu jsem je jednou zahlídl, jak s ní mluví a jako každý kluk jsem měl strach se s nimi setkat. Vklouzl jsem do sprchy potom do kalhot a mikiny a sešel dolů, kde na mě čekal oběd a ostatní členové domácnosti.