Kapitola 26.

293 10 1
                                    

,, Chtěl bych tě někam vzít. Máš čas?'' zeptal jsem se Zary pět minut před koncem vyučování. Celý den jsme spolu probírali, co řekneme, až budeme mít proslov před celou školou. Popravdě si myslím, že se mi tam z nervozity podlomí kolena. Ne, kvůli reakcím, ale kvůli tolika lidem, kteří tam budou sedět a zírat na mě.

,, Jako hned po škole?'' šeptala. Učitelka na biologii uměla být pěkně přísná a opravdu jsme nechtěli její hněv okusit. Jako odpověď jsem zvolil přikývnutí.

,, Dobře to beru'' usmála se a dál se věnovala hodině. Měl jsem jedno speciální místo, kde jsem byl jen asi dvakrát, ale hodně pro mě znamená a proto jsem jí ho chtěl ukázat.

Poslední zvonění dne zaznělo a společně jsme se vydali do mé skříňky. Jakmile jsem měl vyřízeno, doprovodil jsem Zaru k té její. Čekal jsem, než si uklidí učebnice a učeše si vlasy.

,, Mohl by ses posunout někam jinam, abych mohla do své skříňky?'' leknutím jsem nadskočil nad prosbou, která mi projela uchem. Kelly nedočkavě stála za mnou. Zara vynořila svoji hlavu směrem k nám a Kelly pozdravila. Ta ji ignorovala. Bez nějakých řečí jsem se přesunul pryč. Zara svoje počínání u skříňky urychlila. Zamkla a za ruku mě táhla dál od její nejspíš bývalé kamarádky. Jednou jsem se ohlédl na dívku, která stála po tolika měsících osamocena. Bez kamarádek a přítele. I když jsem nemohl uvěřit vlastním myšlenkám, bylo mi jí líto. O kluka sice přišla vlastní chybou, ale ať jsem se snažil bránit Zaru, jak jsem chtěl. Lhala jí a Kelly to nejspíše hodně ranilo, když to zjistila.

,, Počkáš na mě venku? Musím si odskočit'' požádal jsem Zaru.

,, Jo jasně'' opět se na mě usmála a odkráčela cestou k východu.

Moje kroky nevedly na toaletu.

,, Kelly?'' oslovil jsem ji. Ještě před chvíli jsem ji měl chuť nadávat, ale když se projevila moje empatická stránka, spíš jsem chtěl rozdávat rady. Otočila se velmi pomalu, vlasy si přehodila přes rameno a konečně se mi podívala do očí. Když si mě proskenovala pohledem, zářivě se usmála.

,, To už tě ta lhářka omrzela?'' rýpla si do mě. Normálně bych vyjel, ale chtěl jsem s ní něco probrat, a tak jsem její slova ignoroval.

,, Jen jsem si s tebou chtěl někdy popovídat'' sdělil jsem ji.

,, Jo a o čem?'' začala se mnou flirtovat. Nejspíš si myslela, že se s ní chci vyspat nebo něco takového. To jsem však v úmyslu neměl.

,, Zní to divně, ale o tvých pocitech'' podíval jsem se zahanbením do země. Když jsme si to říkal v hlavě, znělo to lépe. Kelly na chvíli zahodila svoji masku, kterou nosila a vypadala překvapeně a trochu potěšeně, že se o ni někdo zajímá.

,, Šlo by to ještě dneska?'' zeptal jsem se a podíval jsem se ji opět do očí. Čím dřív tím líp. Teď jsem nemohl, poněvadž jsem musel jít za Zarou, ale před shromážděním by se to šiklo.

,, Jestli to je vaše taktika jak mě obměkčit'' začala se svým proslovem, ten jsem ale ukončil. Ano, šlo mi o to se jí podívat pod tu její schránku a domluvit jí aby byla lepší osoba než je teď. Jak jsem si mohl být jistý, že nějakou hezkou stránku své osobnosti má? Byl jsem si celkem jistý, že když byla se Zarou, tak svoji masku sundávala a proto ji Zara měla tak ráda a byla tak zklamaná, když o svou kamarádku přišla.

,, Já tě tak nějak chápu Kelly a chtěl bych to s tebou probrat. Nemůžu ti slíbit, že se nepokusím omluvit Zaru, ale opravdu bych si s tebou o tom chtěl promluvit.'' Kelly chvíli zvažovala, jak mi odpovědět.

PSYCHO LOVE ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat