PSYCHO LOVE ✔

Kapitola 15.

Když jsem si vzpomněla, jak jsem přežila tehdejší bouři a tu dnešní musela jsem se pousmát. Není možné, abych z tak mizerného života, udělala tak rychle něco tak krásného. Tak mi to připadalo, ale realita byla jiná. Měli jsme mega problém, protože jsme neuposlechli příkazy od Bina. Byli jsme spolu, což vyvolalo řadu dalších otázek.

Oba dva jsme stáli v Binově kanceláři a poslouchali jsme výklad na téma nezodpovědnost.

,, Mohlo se vám něco stát. Zaro zrovna od tebe bych nečekal, že uděláš něco takového. A když už jsme u toho, co jste tam proboha dělali?'' naše pohledy byly zadumané do země a ani jednomu z nás se nechtělo odpovídat. Přiznala jsem si, že Bin radši uslyší první mluvit mě než Zacka, a tak jsem otevřela pusu a začala mluvit.

,, Šla jsem ho hledat, protože nebyl s námi ve společence. Našla jsem ho tam a přemlouvala jsem ho, aby šel nazpátek, ale on říkal, že se tam cítí v bezpečí, vůbec mě nechtěl poslouchat'' se Zackem jsme se domluvili, že když už má jít na léčbu tak to svedeme na jeho nemoc.

Bin se podíval na Zacka. Optal se ho, jestli to je pravda. On samozřejmě přikývl.

,, No ještě si promluvím s ostatními o vašem případném trestu, ale chvíli to potrvá jelikož Josh a pan Worlach zítra odjedou pryč a vrátí se až následující den.'' ulevilo se mi, ať už se stane cokoli, nestane se to ihned.

,, Teď běžte'' kdyby na obličeji neměl úsměv a v jeho hlase neznělo trochu porozumění, myslela bych si, že je na nás naštvaný. Bylo dost pozdě, to proto Bin poradu nesvolal hned, jak nás poslal do pokojů. Já ani Zack jsme neměli energii ani náladu na to porušit ještě víc řád Psycha, a tak jsme se rozloučili na chodbě a šli spát.

Dění celého dne na mě spadlo až v posteli. Jak je možné, že mi jeden den řekne, že mě miluje a následně nám hrozí, že se nikdy neuvidíme? Ano, trochu přeháním, ale radši přemýšlím nad tou nejhorší variantou, abych potom nebyla zklamaná, ale spíš natěšená. Bin by se za mě mohl postavit, ale Zackovu intenzivní léčbu nejspíš po naší výmluvě podpoří. Josh by se mohl ohradit tím, že nás viděl objímat a neví, jestli nemáme mezi sebou něco víc, když jsme byli celou bouři zatarasení o samotě. Ale třeba si je tak jistý mnou, že by se přimluvil, aby na naše hlavy nespadl žádný trest. O různých variantách jsem přemýšlela tak dlouho, že jsem nakonec usnula.

≡

,, Slečno víte, že mi můžete říct všechno'' kuchařka si přisedla ke mně na postel, když ráno přišla, aby mi přinesla snídani. Nejspíš se k ní dostalo úplně všechno. Kdybych neměla takovou touhu se někomu vypovídat, nikdy bych jí to neřekla, ale nakonec se to zjevilo jako ten nejlepší nápad. Po mém stručném popisu událostí. Mně řekla, co si myslí.

,, Slečno Hilmerová sice se mi nelíbí, jak jste se zachovala k panu Joshovi a neomlouvá vás ani to, že jste se chtěla pojistit, ale pokud to se Zackem myslíte opravdu vážně, měla byste udělat vše, abyste s ním byla, ale nezapomeňte hlavně na sebe. Nestojí za to se rozkrájet pro kluka, který vás dostal do takových problémů. To trochu vtipkuji, ale i tak myslete trochu na sebe. A co se týče vaší budoucnosti. Vy se dostanete za chvíli ven a on se teprve začne zlepšovat. Možná byste si měli užít poslední chvíle, co spolu strávíte. Chci být optimistická, ale tak či tak se budete muset někdy rozloučit. Jestli se sejdete, záleží jen na vás.'' nepotřebovala jsem slyšet, že všechno bude dobré, ale pravdu. Abych se na ní mohla připravit.

,, Neřeknete to nikomu, že?'' chtěla jsem se ujistit, protože jestli by to někomu řekla, náš konec by byl rychlejší než rychlost světla.

,, Ovšem, že ne'' pohladila mě po hlavě, když se zvedala z postele.

,, Ty to zvládneš Zaro a myslím si že i Zack možná'' řekla, když odcházela. Někdy zapomínám, že Zack se chová k ostatním jen trochu jinak než ke mně.

Oblékala jsem se, když jsem si všimla nerozbalených kondomů na horní polici. Trochu jsem se začervenala nad tím, co bychom mohli ještě stihnout, než všechno půjde do kopru. Připadala jsem si jako bych znala na minutu přesně, kdy zemřu a snažila se udělat vše, co musím, abych odešla šťastná a naplněná životem. Z krabičky jsem vytáhla jeden kus a stiskla ho v pěst. Následně jsem si ho vložila do kapsy a měla jsem přesný plán. Nejdřív jsem si zašla do knihovny. Už dlouho jsem tu nebyla, ale věděla jsem, že přesně tohle potřebuju. Příběh, do kterého se ponořím a nebudu řešit svoje vlastní problémy.

Na oběd jsem přišla dřív. Sedla jsem si na židli a všímala jsem si pohledů ostatních. Moc jich nebylo, poněvadž nás tu moc není, ale každý pohled, který na mě vrhnut byl, mě trochu zabolel. Až ten od Zacka mě zahřál místo toho aby mě píchnul u srdce. Po tichu jsme poobědvali. Doufala jsem, že mě nikdo nikde nezastaví, abych se za ním stavila, ale protože Josh byl mimo Psycho nestalo se tak. Vykradla jsem se tak po schodech nahoru. Stoupla jsem si před svoje dveře a čekala, než se objeví Zack. Po pár minutách už se šoural chodbou. Když si mě všiml, trochu zrychlil a ohlídl se za sebe, jestli za ním nikdo nejde. Když se ujistil, že máme soukromí, objal mě a dal mi rychlou pusu. Už otevíral pusu, že mi něco chce říct, já ho ale zastavila. Z kapsy jsem vytáhla kondom, který jsem tam ráno vsunula a vtiskla jsem mu ho do dlaně. Poznal co to je velice rychle a zmateně se na mě podíval.

,, Dnešek je pro nás poslední den. A tohle jsme ještě nepoužily.'' zkoumal mojí tvář, jestli si náhodou nedělám srandu. Usmál se.

,, Po večeři u tebe'' políbila jsem ho. Následně jsme se rozešli každý do svého pokoje.

Nebudu lhát, to čekání bylo kruté. Zkrátila jsem si ho četbou, ale když jsem knihu dočetla, každá minuta se mi hrozně táhla.

Pak přišel čas večeře a já začala být nervózní. Nebyl pochyb, že jsem to chtěla, jen jsem nevěděla, jak to bude probíhat a co když něco zkazím. Jenže Zack to taky nikdy nedělal. Co když se cítí stejně jako já? Při jídle jsme se na sebe smáli a pokukovali po sobě. A znenadání jsem se těšila. Dojedla jsem velice rychle. Od stolu jsem se zvedla, jako první mrkla jsem na Zacka a odešla jsem. Když jsem stála na nejvrchnějším schodu, slyšela jsem, jak jedna židle vrže o podlahu. Sice jsem neviděla, kdo to je, ale věděla jsem moc dobře kdo to je. Za chvíli po schodech spěchal Zack. Všiml si mě, usmál se na mě a vzal mě za ruku a vedl mě do svého pokoje. Samozřejmě musel odemknout, což zabralo dost času a já se modlila, aby nás nikdo nenačapal. Jinak by byl brzo konec. Zámek se odemkl a Zack mě vtáhl dovnitř. Dlouho jsem u něho v pokoji nebyla. Překvapilo mě, když jsem uviděla jeho pokoj v trochu jiném rozpoložení, než když jsem tady byla naposledy. Všechno bylo něčím oblepeno nebo obaleno. Podívala jsem se instinktivně na mříže, o kterých mi Zack říkal a opravdu byly omotané molitanem. Neřekla jsem ani slovo. Nechtěla jsem ho nijak naštvat. Posadili jsme se vedle sebe na postel.

,, Bojím se Zaro, že tě už nikdy neuvidím'' přiznal se mi. Naše oči se setkaly. Stiskla jsem mu ruku a odpověděla jsem.

,, Zacku jestli se zítra stane to, že nás budou podezírat, tak jim řeknu pravdu. Už mě nebaví lhát. Věřím ti, že se vyléčíš a potom se venku zase sejdeme''

,, Souhlasím s tebou v tom jim to říct. Jen se bojím, že se z toho nevylížu''

,, Zacku když si nebudeš věřit tak si moc nepomůžeš. Já v tebe věřím. I kdyby to mělo trvat sto let, tak na tebe počkám.''

Zack mě políbil a rukou mi zajel do vlasů. Polibek jsem prohloubila. Líbala jsem ho jako by to bylo naposled, což možná doopravdy bylo. Když došlo i na jazyky, jeho druhá ruka mi vjela pod tričko. Na chvíli jsme se rozpojili. Jen proto, aby mi Zack mohl sundat tričko. Po zápase se zavíráním podprsenky mi ji svlékl taky. Přitáhl si mě blíž a já tak cítila jeho tělesné teplo. Na zem následně dopadlo jeho triko a zbytek našeho oblečení. Objímali jsme se, smáli jsme se, líbali jsme se a užívali jsme si to. V jeden moment otevřel šuplík a vytáhl dárek, která jsem mu ráno dala. Podíval se na mě. Ležela jsem pod ním a jen jsem přikývla. Co se odehrálo potom nemůžu popsat. Jelikož jsem byla tělem někde a hlavou zase někde jinde. Nevěděla jsem, co se děje. Ze začátku to bolelo, ale potom jsem se nechala unést do nádherné slasti.

,, Miluju tě'' zašeptal mi Zack do ucha. Když jsme vedle sebe oddychovali. Otočila jsem, abych mu čelila.

,, Já víc'' odpověděla jsem mu a políbila jsem ho na nos.

Tu noc jsem do svého pokoje zpátky nešla. Když už jsem si měla užít poslední chvíle s ním tak ať to stojí za to.