PSYCHO LOVE ✔

Kapitola 24.

,, Zacku, co by si řekl, kdybychom jsme si šli zatancovat?'' nadhodila Zara.

,, Já nevím, moc to neumím'' vymlouval jsem se.

,, To tady nikdo. Jen se necháme unášet hudbou.'' nečekala na mou odpověď. Vzala mě za ruku a táhla mě na parket. Začala tančit a řečí těla mi naznačila, abych to taky zkusil. Chtěl jsem se odvázat jako ona, ale jaksi jsem se styděl za svoje taneční schopnosti. Mnohem radši tančím klidné ploužáky. Abych jí udělal aspoň malou radost, tak jsem se trochu pohupoval do rytmu. Z ničeho nic si to k nám přitancovala osoba, kterou bych dneska radši vůbec neviděl. V oběhu jí putovalo několik skleniček alkoholu. Kelly se motala, ale vypadalo to jako nějaký taneční pohyb.

,, AHOJ!!'' zařvala mi tak nahlas do ucha, že mi v hlavě začalo třeštit. Všiml jsem si Zařina obličeje. Nebyla nadšená z toho, že se na mě lepí. Ve chvíli, kdy na mě mluvila a já jí nerozuměl jediné slovo, mi jezdila jednou nohou nahoru a dolu po mé pravé noze, což mi nebylo příjemné. Na pozdrav jsem jí jen mávl, čehož si nejspíše nevšimla. Zara ji probodávala pohledem.

,, Co potřebuješ?'' zeptala se a zároveň si mě přitáhla na svoji stranu dál od Kelly. Ta se tomu jen zachichotala.

,, Jen jsem si přišla promluvit'' odpověděla a konečně se na chvíli stabilně postavila.

,, Měla bys sis radši jít lehnout'' navrhla jí Zara a snažila se znít přátelsky.

,, Šla bych si lehnout jedině s ním'' řekla a ukázala na mě. Její prst se mi zabořil do hrudi.

,, Kelly prosím tě'' Zara byla trochu podrážděna.

,, Ne Zaro. Proč mě nenecháš si užít?'' mrkla na ni. A následně se podívala na mě. Sjela mě pohledem od hlavy až k patě a skousla si ret.

,, Prostě ne Kelly'' Zara zněla naštvaně. Položil jsem jí tak ruku na bok, abych jí trochu utěšil. Toho si Kelly všimla.

,, Já zapomněla'' o krok se k nám přiblížila.

,, Vy dva jste cvoci'' zasmála se sama sobě. Nám to, ale ani trochu směšné nepřipadalo.

,, To by stačilo'' řekl jsem a snažil jsem se Zaru odtáhnout od jejích řečí. Jenže ta se nenechala.

,, Nemůžu jí tady nechat takovémhle stavu Zacku'' zašeptala mi do ucha.

,, Já bych jí tady klidně nechal. Někdo by si třeba užil'' vyprskl jsem. Byl jsem podrážděn z toho, jak nás nazvala. Zara po mně hodila smrtící pohled.

,, Nech toho Zacku'' plácla mě do ramene a pozornost znovu začala směřovat na Kelly. Přišla k ní a vzala jí za ruku. Šel jsem za nimi, když jí Zara táhla po schodech nahoru. Nejspíš do nějakého pokoje. Dalo nám práci najít nějaký prázdný. Pokaždé jsme narazili na souložící dvojici jednou i trojici. Nakonec jsme však Kelly uložili do bezpečného pokoje, kde nebyl nikdo, kdo by jí mohl ve spánku obtáhnout. Jakmile jsme jí zachumlali do peřin, spala jako dudek.

,, Nejradši bych jí předtím dala facku'' řekla, když se posadila na druhou stranu postele. Přisedl jsem si k ní.

,, Nejsi jediná.'' přiznal jsem se.

,, Ale místo toho jsi jí přivedla sem. To o tobě hodně vypovídá'' objal jsem jí jednou rukou. Trochu se usmála.

,, I když není svatá, tak si nezaslouží, aby jí někdo přefikl, aniž by o tom věděla'' položila mi na rameno svoji hlavu.

,, Miluju tě'' řekl jsem po chvíli ticha. Zara zvedla svou hlavu a podívala se mi do očí. Její pohled sjel k mým rtům. Pomalinku se přibližovala a potom naše rty spojila v lehounký polibek.

,, Taky tě miluju Zacku'' po tváři ji přitom tekla jediná maličká slza. Tu jsem jí setřel palcem a přitáhl jsem si jí do dlouhého, intimního polibku, který narušoval jen přítomnost spící dívky na druhé straně postele.

,, Chci abys věděla, že kdybychom tu byli sami tak bych tak galantní nebyl'' zašeptal jsem jí do ucha a následně jsem se odtáhl, abych viděl její reakci. Ona zúžila oči a nahnula se k mému uchu.

,, Tak to mi musíš někdy vynahradit'' políbila mě na spánek, když se vracela do své předchozí pozice.

S tím jsem naprosto souhlasil.

,, Víš, co mi vrtá hlavou?'' zeptala se mě Zara, když jsem jí doprovázel domů. Bylo pozdě v noci, ale ještě nebylo ráno. Naznačil jsem jí, že netuším, a tak pokračovala.

,, Mia říkala, že jsi mi toho o ní moc neřekl'' snažila ze mě vyprostit víc informací.

,, A taky říkala, že za to je ráda'' umírnil jsem ji.

,, Jedno vím jistě. Z toho, že to nikde nechce hlásat, to není dobrá věc'' podívala se na mě, aby zjistila, zda má pravdu.

,, Dobře Zaro není to nic pěkného, ale není na mě, abych ti její tajemství prozrazoval'' vykroutil jsem se z toho.

,, Dobrá, dobrá už se tě nebudu vyptávat, i když by mě to zajímalo'' Jedno jsem věděl určitě. Jestli se někdy dozví jaká Mia doopravdy je, tak až úplně se všemi na škole. Pochybuju, že by jí to Mia řekla, takže jediná šance jak to zjistit je čekat dokud Mia neudělá chybu a někdo nezjistí, že spí s více než dvěma kluky najednou. Ne, že bych jí to nějak moc přál.

Když jsme dorazili před její dům, něco mi oznámila.

,, Dnešek sice nešel podle mých plánů, ale užila jsem si ho. Ale i tak bych chtěla, abych tě s nimi seznámila.'' narážela na zavřené papírnictví, ve kterém nejspíš pracoval Cameron a Isabelle.

,, Kdykoli to budeš chtít zkusit znovu, tak mi zavolej a já přijdu a doufám, že budeme mít větší štěstí než dnes''

,, Takže zítra by ti to nevadilo?'' zeptala se mě. Nejdříve jsem zkoumal zda jen testuje moji ochotnost za ní přijít. Jenže jsem brzy pochopil, že to myslí vážně.

,, Klidně i zítra'' usmál jsem se na ni. Úsměv mi oplatila.

Polibkem jsme se rozloučili, ale ne na dlouho, protože druhý den v jednu hodinu už jsem opět stál před jejím domem. Tentokrát jsme štěstí měli. Vstoupili jsme do papírnictví. Zara na celý obchod hlasitě zaječela zda tu někdo je. Netrvalo moc dlouho, než se objevil mladý kluk a s úsměvem na tváři jí přivítal. Řekl jí něco ve stylu, ať tady moc nehuláká a objal ji. Potom se jeho pohled zaměřil na mě. Hodnotil mě. Snažil se mě zaškatulkovat a potom pootevřel pusu údivem. Svůj nevěřícný pohled přesměroval na Zaru. Ona na něj jen s úsměvem kývla. Poté i mě objal a začal mi vykládat, že je rád, že mě konečně vidí. A taky to, že o mně Zara nepřestávala mluvit. Asi o mně mluvila často, když mě poznal jen podle jejího popisu. Taky se mi představil a jak jsem se domníval, jeho jméno bylo Cameron. Chvíli jsme si ještě povídali, než přišla mladá dívka a za sebou táhla asi tříletou holčičku. Když spatřila Zaru obě dvě se rozzářily. Přivítaly se jak se má a potom se opět pozornost přesunula na mě. Dřív než si mě Isabelle mohla prohlédnout, jí její partner prozradil, kdo jsem. Chvíli stála jako zamražená a potom se jich zeptala, jestli si z ní nedělají srandu, když jí řekli, že to není žádný vtip. Objala mě a představila se mi jménem, které jsem už dávno znal. Stejně jako Cameron mě podrobila výslechu. No představoval jsem si to horší. Celý den jsme si povídali. Já jim vyprávěl o mé minulosti a oni to samé. Náš rozhovor neměl tichého místa, protože my čtyři jsme si prošli velice složitými životními situacemi. Vrátil jsem se vzpomínkami do doby, kdy jsem se každý den litoval. Do doby když mi umřeli rodiče a já to jak se dalo očekávat, špatně snášel.

Na cestě domů jsme se Zarou probírali dnešní den a musel jsem se přiznat, že se mi jak Cameron tak Isabelle líbili. Byli to další lidé, kterým jsem se mohl do hloubky svěřit a nesoudili mě. Řeč padla také na jejich dcerku, kterou pojmenovali Dylan. Zara mě taky trochu poškádlila s tím, že jednou chce mít taky takovou nádhernou holčičku. Já jí jen odpověděl, že s jejími geny to půjde lehce. Když jsem šel už o samotě k sobě domů, představoval jsem si, jak by asi vypadala.