Pravidla smečky

Minulost 5.

Se Stilesem se sešla až druhý den ve škole. Nečekala od něj omluvu - přeci jen ho aspoň trochu znala. Proto byla tak překvapená, když za ní přišel ke skříňkám a omluvil se jí.

"Choval jsem se jako blbec," vysvětlil jí, ale Claře bylo už od pohledu jasný, že to nemyslí vážně a pravděpodobně ho do toho někdo donutil. A to ani nemusela poslouchat jeho srdeční rytmus. "Promiň."

Protočila oči a skříňku zaklapla prudčeji než původně chtěla. Stiles nadskočil leknutím. Otočila se k němu. "A to jsem si myslela, že ty takový nejsi," zavrčela. "Měla jsem dojem, že seš tím typem kluka: mě nikdo rozkazovat nebude, ale ono ne. Jsi jen ubohý zmanipulovaný šprt."

"Cože?" vyhrkl. "Já nejsem šprt a nejsem zmanipulovaný! To ty jsi po mě vyjela s tím, že tě furt obviňuju! Tak jsem se ti-"

"Nikdy by ses mi neomluvil," ušklíbla se. "A upřímně? Ani od tebe omluvu nechci. Chci jen, abys přestal. Ale z vlastní iniciativy, ne kvůli tomu, že tě k tomu někdo donutí!" U slova někdo schválně zvýšila hlas, aby Scottovi došlo, že na něj přišla. Cítila jeho pach. A krom toho... na tohle by přišla i bez vlkodlačích schopností.

Kdyby byla člověk, nejspíš by byla detektivka.

Stiles naštvaně našpulil rty. "Fajn! Svou omluvu beru zpět!"

"Fajn!"

____

Scott jim musel něco urgentně říct. Clara, Isaac a Stiles se proto sešli u jeho skříňky, aby si ho vyslechli. Všichni byli jen mírně zmatení  překvapení. Fakt.

"Chceš říct, že Jackson je kanima?" zeptal se nevěřícně Isaac.

Clara se ušklíbla. "Je pravda, že mi vždycky přišel slizký. Aspoň už vím proč."

Scott se usmál. Tenhle humor mu byl blízký. Přece jen ho používal jeho nejlepší kamarád, takže kdyby tenhle humor neměl rád, asi by s ním nepřežil ani minutu.

"Co budeme dělat?" zeptal se zamračeně Stiles. Díval se na Claru. Asi se snažil se nesmát její hlášce. Nebo jí nějak nedoplnit. Přece jí nesnášel. Nemohl se s ní začít normálně bavit, to by nebyl Stiles.

"Musíme najít jeho pána," řekla Clara vážně. "Jak říkal K - kanima je jen loutka, to její pán je ten, koho se musíme zbavit."

"Ale jak ho vypátráme?" zeptal se Isaac. "Nemáme nejmenší tušení, kdo by to mohl být."

"Můžu sehnat spisy těch obětí," navrhl Stiles. "Můžeme projít jejich profily a najít, co mají společného. Mohlo by to... pomoc."

"Fajn," souhlasila Clara, i když to moc příjemné nebylo. "Až je seženeš, dej mi půlku. Přes noc se tím proberu."

___

Den poté se Stiles vydal znovu za Clarou. Tentokrát - jak říkala - z vlastní iniciativy. 

Většinu noci nespal, ale to mu nevadilo. Vzal si redbull (věděl, že je to špatný nápad - koneckonců většina těch nápadů byla špatných) a napadla ho naprostá blbost. Jako obvykle. Naprostá kravina, úplná hovadina - ale protože si vzal redbull, tak mu to přišlo jako brilantní nápad.

Přišel k její skříňce. Počkal, dokud se na něj neotočila s povytaženým obočím a pak ze sebe vychrlil: "Nechtěla bys ke mě dneska přijít? Zkouknout film?"

A Clara na něj zůstala zírat jako by před ní přistálo ufo.

___

> Prosím, nebijte mě, ono to vzniklo tak nějak samo... Já vím, že to vyznívá trochu jako blbost, ale chtěla jsem poukázat na to, jaký rozdíl je mezi tou starou a novou Clarou.

> Moc děkuju za komentáře a vote k minulému dílu, udělali mi strašnou radost :)