Mladší nevěděl, kam ho Tae táhne. Cítil jen jeho pevný, ačkoliv jemný stisk kolem jeho zápěstí a ptal se sám sebe, jestli by nechtěl jeho ruku držet klidně celý život. Jistě že ano. Chtěl by snad i Taehyung? Oba dva byli v pohodlných teplácích a volných tričkách. Upřímně se v něm Jungkook sám ztrácel. Měl tolik povah a nálad, že by si jen těžko zapamatoval každou z nich. A nebo se jen plete a Tae ho považuje za nižší kategorii. Přece jen, ve škole byl populární. Ne tak, že by se mu všichni klaněli nebo za ním chodili a dělali mu sluhy. Spíše se s ním chtěl každý nevědomky bavit, jelikož byl zpestřená bohatá dokonalost. Člověk stačí jezdit brzké ráno ke škole limuzínou s vlastním řidičem a reputace vyskáče na nejvyšší level, jako v nějaké hře. Ačkoliv se studenti ve škole zdáli hloupí, moc dobře věděli, že by s nimi Tae nesdílel ani pár sekund a poté je jen chladným pohledem odpálkoval. Všichni k němu měli respekt a podvědomě věděli, že on je středobod pozornosti s osobním prostorem.
Společně doběhli na farmu, kde to teď v šeru vypadalo lehce strašidelně.
„Co tady chceš dělat?" zeptal se tiše Kook, jelikož nevěděl, jestli tady někdo není.
„Zajezdit si." Zmáčkl jeho zápěstí silněji a rozešel se s Kookem za zády ke stájím.
„Zbláznil ses?!" Mladší zvýšil hlas. Ta představa se mu ani přinejmenším nelíbila. Co když je bude hledat učitelka, nebo je tady při nejhorším někdo opravdu najde? K tomu všemu, Kook neuměl jezdit na koních. Vždy je spíše znervózňoval a oni znervózňovali jeho.
„Nestresuj králíku, nikdo se to nedozví," řekl Tae pevným hlasem a v jeho nablýskaných teniskách, jako kdyby je včera kupoval, se tiše procházel kolem stájí a odkopával seno, přičemž se mu přes ramena koukal vyděšený Jungkook. Stáje v noci vypadaly opravdu strašidelně a vůbec by se nedivil, kdyby ho z rohu vyděsila příšera. Zvláště když se některý kůň pohl a Kook ten pohyb zaregistroval jako něco nebezpečného.
„Neříkej mi králíku," pověděl roztřešeným hlasem a stiskl Taeho ruku, neuvědomujíc si, co dělá. V tuto chvilku mu to bylo jedno, byl vyděšen a potřeboval jemné doteky, které by ho utěšily.
„Bojíš se, králíku?" Otočil se s jemným úšklebkem na tváři a očkem se koukl na nevinnou kuličku před ním, která drtí jeho ruku od strachu. Kook mu to oplatil naštvaným výrazem. Sic ho možná miloval, byl to v mnohých situacích nebezpečný hráč, který by vám podkopl nohy, když to nejméně čekáte. Přesto tomu Jungkook moc nevěřil. Nedokázal napočítat tolik událostí, kdy se Tae zachoval dobře k ostatním, neřešící jeho popularitu. Na jeho stupidní otázku neodpověděl. Musel sám vidět, jak moc byl mladší vyklepán.
Zastavili před bílou klisnou s drobounkými šedými puntíky, která je pozorovala už od momentu, kdy přišli do stáje. Na pozdrav jim lehce zafrkala a uši nastražila zvídavě dopředu, skenující každý jejich pohyb, tak jako oni skenovali jí. Klisna si zřejmě nemyslela, že tady jsou nezvaní hosté, možná vypadali mile na to, aby si to její hlava usmyslela. Když Tae usoudil, že je situace v pořádku a poblíž opravdu nikdo kromě koní a Jungkooka není, opatrně otevřel stáj. Klisna ustoupila pár kroků dozadu. Jungkook byl překvapen, jak může být kůň až tak klidný, když se mu někdo večer vloupá do stáje. Tae ji jemně poplácal po krku a očima zkoumal každý její detail. Měl štěstí, že její uzda byla pověšena hned u stáje s jejím jménem. Hledat to při šeru by bylo totiž moc namáhavé. Kook mu ji s překvapením jak byla těžká podal. Ať chtěl nebo ne, musel uznat, že Taehyung o tom ví více, než by kdo předpokládal. Nebyl asi největší profesionál, avšak uzdu ji nasadil bez problémů a stáhnul tak akorát.
Neprotestovala. V naprostém klidu se nechala vyvést před stáj za zvuků klapajících kopyt. Znovu lehce zafrkala. Jungkook ustoupil co nejdál, kdyby si usmyslela, že chce kopnout zrovna jeho. Tak stejně to pokračovalo, když se nechala vyvést do menšího výběhu poblíž stájí. Kook nechápal, jak si Tae prostor kolem mohl zapamatovat tak rychle. Raději ale zůstal potichu a následoval je. Moc dobře si pamatoval jediné pravidlo, že se nesmí nikdy chodit k ocasu, jelikož by ho měla chuť kopnout dvojnásobně více. Proto se držel spíše po boku Taeho, se kterým měl alespoň trošku pocit bezpečí.
„Umíš jezdit na koních?" Zeptal se Taehyung, hledící na něj, když zastavili uprostřed výběhu. Mladší jen zakroutil hlavou v nesouhlas.
„Vyhoupnu tě nahoru a pojedeme spolu." Mladší se zprvu bál. Přece jen, jezdit bez sedla na koni, kterého ani jeden z nich neznal pořádně bylo rizikové. Klisna si z toho ale nejspíše nic nedělala a znuděně chroupala trávu ze země. Tae chytil jeho levou nohu do rukou a tím mu pomohl vyhoupnout se na záda klisny. Kook myslel, že spadne, neměl dostatek síly se dostat na vysokého koně, vzchopil ale své poslední síly a vyhrabal se na ni. Posunul se trošku dozadu, aby udělal prostor Taemu, který se na ni vyhoupl, jako by sedal na koně každý den. Vypadalo to tak lehce, ačkoliv sebrat síly je těžší.
„Obejmi mě kolem pasu." Pobídl ji na citlivém místě a klisna se začala v pomalém kroku pohybovat. Mladší měl chuť slintat po tom, co mu Tae řekl, ačkoliv sám věděl, že to nemyslel v žádném romantickém gestu, jen zkrátka chtěl, aby mladší nespadl. Nikdy netušil, že se tohle stane, že bude sedět na koni s Taem, zapomínající na všechny starosti. Na to, že by je tady mohl někdo najít, nebo že by jim ten kůň mohl ublížit. Vdechoval jeho vůni a přál si, aby byli takto navždy, aby se cítil, že mu opravdu patří, že spolu něco tvoří...
Odkdy se vlastně Taehyung staral, že by mohl Jungkook spadnout a ublížit si?
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.
Luv ya all košišty. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥
ČTEŠ
Old School
RomanceMěl na něj maličký crush už od první třídy. A jak čas pomaloučku plynul, s každým vyšším ročníkem rostla výše jeho láska k němu. Když zjistil, že jdou oba dva po dokončení základní školy na soukromou konzervatoř, nemohl popsat úžasné pocity ve svém...
