Old School

30.

Snad se mu to zdálo, snad byl stále ještě duší nepřítomen nebo ho ve spánku opravdu objímal Tae. Láskyplně. Vdechoval vůni jeho bílého trička a měl raději stále zavřené oči. Pořád nebyl plně přesvědčen, že to není jen sen. To mu ale překazilo zvonění budíku. No a je to v prdeli...

Objímající stvoření se jen těžce zvedlo, aby mohlo ten budík vypnout a poté zase uspokojit mladšího v náruči. To Kook nečekal a tak sebou mírně cukl, otevíraje oříškové oči.

„Dobré ráno, králíku.“ Jungkook se setkal s klidným pohledem staršího. Buď je na drogách nebo se dnes rozhodl chovat neodtažitě. Mladší na něj chvilku hleděl v úžasu, než se vzpamatoval.

„Tobě to nevadí?“

„Co přesně myslíš?“

„Tohle všechno,“ řekl Kook a očima poukazoval na jejich propletené nohy a blízkosti těl.

„Už dlouho jsem nikoho neobjímal tak jako tebe, nekaž mi to.“ Hleděli na sebe. Vše bylo ostýchavé. Jungkook nevěděl, co se v těchto dnech děje, ale rozhodně si nestěžoval. 

Na farmu ho táhl na zádech Tae, ačkoliv se Kook cítil v pořádku. O to více cítil ještě intenzivnějsí pohledy Jimina. Den to byl velice znuděný, avšak s opětovanými dotyky, což ho dělalo speciálním. Když slunce zapadalo za hory a Tae s Kookem se připravovali na večeři, někdo zaklepal na jejich chatku. Oba dva netušili, kdo by měl odvahu přijít za nimi na samotku, možná tak akorát učitelka.

„Čau vy dvě hrdličky, dneska pořádáme velkou swinge-“ Namjoon dostal pohlavek od Jina.

„Panebože já jsem ti říkal, že nic takového nebude! Sehnali jsme alkohol, tak pokuď se chcete trošku odvázat od tohohle blázince s prasaty, přijďte po večeři na naši chatku. Učitelka se nic nedozví, to vám garantujeme,“ mrkl na ně Jin a Namjoonovi dal další pohlavek za to, co řekl dříve a za jeho úšklebky. Poté odešli přes menší lesík, který byl v noci mnohem strašidelnější. Taehyung zavřel dveře a navázal oční kontakt s Jungkookem.

„Půjdeme?“ Opravdu myslel nás dva? Opravdu už jen nemyslí na to, jestli on půjde, ale záleží mu i na Jungkookovém názoru? Tyto otázky byly mnohdy tak stupidní, ale vystihovaly detailně malé změny v chování.

„Já a alkohol... Nejde to moc dohromady.“ Pousmál se Kook.

„Děláš potom věci, které bys neměl?“ Pozvedl obočí Tae.

„Cože- Ne to ne, jen nikdy jsem nebyl až tak opilý a dělá se mi z toho špatně.“

„Půjdeš alespoň se mnou? Nemusíš pít.“

„Proč najednou toužíš po mojí přítomnosti?“ Přeřekl se... Jeho ústa mluvila rychleji, než si to mozek dokázal zpracovat. Věděl, že teď si to podělal. Tae odejde na večeři bez něho a na chatce, vlastně po celý rok bude zase mezi nimi ticho.

„Vadí ti to?“ Dobíral si ho. Byl snad Jeongguk moc nápadný? Vždyť ani neslintal...

„Mělo by?“ V mysli se Kookovi vybavila vzpomínka, kdy mu poprvé napsal a Tae se nařknul jen kvůli toho, že odpověděl na otázku otázkou.

„Nejspíše ne,“ řekl. Dobrá, asi ho neznal tak dobře, aby mohl vůbec předpokládat, co udělá a řekne.

Na večeři bylo hlučno, avšak učitelce to bylo u zadní části lidského těla. Kuchařky se dnes asi také více snažily, jelikož to jídlo bylo konečně dobré a Jungkook měl poté problém dojít zpět, jelikož málem prasknul a Tae ho s pobaveným úšklebkem pozoroval. Jungkookovi v minulosti by to přišlo trapné, takhle se před ním ukázat. Teď byl však plně spokojen se svým já a Tae mu dal patrné sebevědomí jeho častými dotyky a přítomností. Podivné. Před několika měsíci by se nepoznával, po pár dnech tady by se s Taehyungem choval klidně jako tehda s Jiminem.

Dobrá, možná to až tak daleko nezašlo, stále měl pár svých limitů.

~~~~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all košišty. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥