Old School

27.

Den poté oba dva dělali, jako by se nic nestalo. Jako by někdo vymazal jejich paměť. Avšak mladší si uvědomoval včerejší situaci moc dobře. Jen Taehyung předstíral, nebo se snad snažil předstírat, že ho do té stáje nezavedl, nepomohl mu nasednout na hřbet bělouše a jeho pas nezanechal otisky prstů Jungkooka. Bohužel, pro někoho možná bohudík, se to všechno odehrálo. 

Nastal den druhý. Dnes si museli obstarat zvěrstvo sami, bez něčí pomoci. Jungkook očkem pozoroval znechuceného Jimina. Taemin se mu tiše smál a s úšklebkem pozoroval Jiminovo znechucení a nadávky , které si tiše mumlal pod nosem. Zkrátka byl z cukru a medu. Přeci jen, čistit prasatům chlév nebyla největší zábava, ale stále lepší, než sedět ve škole a pomalu ztrácet vědomí při tom všem návalu učiva. Nebo snad ne? 

„Fuj! Proč musíte být tak zkurveně nechutní?!" Jimin šlapal v bahně s holínkami ušpiněnými od bláta a nadával znuděnému chrumpajícímu praseti, které na značně stupidní otázku zakvičelo. 

Starání se o prasata nebyla tak úplně jejich záliba. 

Po ukrutném odpoledni se zvířaty Jungkook padl na postel. Alespoň pět minut si myslel, že už je konečně mrtev, avšak když uslyšel hlasy ostatních, uvědomil si, že je stále na živu a jeho srdce tluče o sto šest. 

„Konečně to máme za sebou!" zakřičel šťastný Hobi, který si s těmi prasaty stejně jen hrál a drbal je na bříšku za hlasitého chrochtání, až ho od toho Jin musel odtrhnout. 

„Moc bych se neradoval, za chvilku nás zavolají na večeři. " konstatoval Namjoon s unaveným výrazem. 

----------------

Večeře probíhala vcelku v klidu. Jungkook se tiše přehraboval v ne moc dobrém jídle. Stále ale lepší, než jejich školní jídelna. To však netušil, že tento neobyčejný večer vyvrcholí ve velký problém. Učitelka se postavila od jejího stolu směrem ke všem studentům s lehce podrážděným výrazem. 

„Právě jsem se dozvěděla jednu nemalou věc a velmi ráda bych vypátrala kdo z vás to udělal," promluvila a celá jídelna ztichla. Koukat se na všechny vyděšené pohledy muselo být pro ni zřejmě vtipné. Taehyung obrátil pohled na klepajícího se Kooka. Ten mu to nejistě oplatil. 

„Místní farmáři dnes ráno zjistili, že si někdo vypůjčil jejich koně bez povolení. Byl nalezen pot na hřbetě a ledabyle uložená výstroj. Přitom na koni ten den nikdo nejel a ani neměl jezdit. Nevíte o tom náhodou někdo něco?" Taehyung začal mladšího propalovat pohledem. Jako by to byla snad jeho chyba, že ho tam Tae zatáhl. Všichni studenti se začali nervózně otáčet okolo a prohlížet si ostatní s podivnými výrazy ve tvářích. Koneckonců Jimin naměřil pohled na Jungkooka. Sám věděl, že Kook by se takovou věc neodvážil udělat, pokud by mu s tím někdo nepomohl nebo nedonutil. Ovšem že se ti dva nepřiznali, nebyli tak blbí. Avšak se musel najít někdo blbější, kdo zvedl ruku. Taemin...

„No, nevím jak ostatní, ale když jsme včera měli volno, šel jsem se jen tak projít okolo a viděl dvě siluety u stájí... Nechci nic na nikoho shazovat, ale vypadalo to jako Taehyung a Jungkook. Pokud měli oba dva volné tepláky, tak jsem si naprosto jist, že to nikdo jiný nemohl být."  Tae nervózně polkl.

„Ale notak... Včera na sobě mělo hodně lidí tepláky, nemám pravdu?" Promluvil nejistě mladší a Taehyung přikyvoval jako smyslů zběsilý. Jimin si ty dva začal prohlížet s čím dál větším podezíravým pohledem, stejně jako celá jídelna.

„Vsadil bych se, že ne každý tady má tyrkysově nabarvené vlasy," ušklíbl se Taemin. 

„Taehyungu, je to pravda?!" Zajíkla se učitelka. Jungkook sklopil pohled, jako kdyby souhlasil, že to opravdu udělali. Tae povzdychl a jemně přikývl.

„Panebože! Druhý den a vy už mi tady děláte potupu a problémy. Ještě dnes večer vás zavedu na samotku, ta vás naučí jak se chovat!"

Jungkook nevěděl, jestli mu tohle hrálo do karet, ale věděl, že si to u Taeho zřejmě schytá...

Schytali to oba dva, jen jeden z nich je však více potěšen, než zklamán. 

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Luv ya all košišty. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥