38.

977 95 74
                                    


Vše to vypadá jako... Alternativní realita. Jen tak pohupovat nohama ve vzduchu, mezitím, co je pod vámi... Vlastně pod vámi nic není. Nejbližší dotyk země je až dvacet metrů dole. Pozorovat zapadající slunce mezi mrakodrapy a sem tam zastihnout táhlou čáru letadel, mezitím co si povídáte s vašim nejdražším přítelem přes telefon. 

„Někdy bychom si měli zopakovat přespávačku," namítl Taehyung, když mu mladší ukazoval výhled z okna.

„Díkybože, alespoň už nebudu muset schovávat tvoje plakáty a fotky. Někdy mi stále ještě nedochází, že jsi dělal modeling." 

„Někdy ještě stále dělám... Mně nedochází, že jsi byl mnou celou dobu tolik posedlý," potutleně se usmál, „ne že bych to nezaregistroval, vážně neumíš být nenápadný Kookie." Jungkook slyšel ve sluchátcích šramot z Taeho strany. 

„A já se vždy tolik snažil. "

„Pamatuješ, jak jsi přede mnou utekl v hodině dějepisu? Nebo jak jsi mě pozval ven, to bylo divné." Mladší měl výhled na Taeho bílé perličky, vše na světě, jen ne tahle trapná situace. Jak jinak měl na sebe asi Jungkook upozornit. 

„Ani mi to nepřipomínej. Panebože, teď jsi ze mě udělal červené rajče, děkuji ti moc," pousmál se mladší trapně. Někdy mám chuť přeříznout ti žíly, můj milý Tae, pomyslel si. A přeci jen, když se Taehyung podíval na displej mobilu, uviděl načervenalé tváře v záři zlatavého slunce. Tak nádherný pohled na mladšího a nemůže mu to absolutně nic a nikdo zkaz-

„Tae, počkej minutku." Kook vypnul pohled na něj a na malou chvíli si myslel, že ho snad oslepily mžitky ze slunce nebo mu opravdu napsal Jimin? Proč? Jak? Kdy? Kde? Z jakého důvodu? Panikařil. 

@uwu.mochi

Um, mohli bychom si promluvit osobně?

                                                                                                                                                                           @Bunnykook

Není o čem.

@uwu.mochi

Já si však myslím, že je. Přijď ve středu v 17:15 před školu. Je to nutné.


@Bunnykook

Jistě. Poté přijde ten tvůj skvělý boyfriend a něco mi udělá, ba i znásilní. Jimine, já vážně nejsem blbý.


@uwu.mochi

Nevím, co by tam měl Taemin dělat, ale je to jen na tobě. Jen ti chci říct, že kdybys nepřišel, mohl bys toho velmi hodně litovat. Jestli ti na mě tedy stále záleží. :) 


Zobrazeno.


„Jungkooku, co se děje?" Mladší koukal na zprávu od Jimina další dvě minuty, než se konečně vrátil do reality, aby se setkal s maličko hysterickým Taehyungem.

„Co-Cože, ne- nic, asi, ne nic se neděje," zakoktal se, „jen mi napsal Jimin."

„Co po tobě chce?" odpověděl Tae ostrým tónem. 

„Jen mi napsal, jestli bychom se mohli sejít před školou... Má mi něco důležítého říct." Na druhé straně bylo naprosté ticho. Možná Taehyung vstřebával slova nebo si vypnul mikrofon a teď převrací půlku jeho pokoje. 

„Tae?"

„Nechoď tam- ne, ty tam nesmíš chodit a nepůjdeš tam. Je to nebezpečné, Taemin je nebezpečný a Jimin je až moc škodolibý. Rozumíš?" Taehyung to myslel vážně. Má o Kooka starost. 

„A-ano," řekl mladší nejistě."

„Jungkooku, varuji tě, ani o tom nepřemýšlej v hlavě. Zkrátka ne."

„Proč tedy nejdeš se mnou?" Druhá strana opět utichla.

„..."

„Hm?"

„Kdyby se opravdu něco stalo, nechtěl bych mít s Taeminem konflikty, už jen kvůli tobě."

„Takže se vlastně nic stát nemusí, ne? Možná to není špatný ná-"

„Kooku, co jsem ti řekl před chvílí?" Taehyung frustrovaně povzdychl.

„Nojo, máš pravdu, promiň," Jungkook se cítil špatně. Asi měl Tae pravdu. 

„Miluju tě..." 

„Já tebe," zahihňal se mladší a měl jiskřičky v očích, jako kdyby mu bylo pět a někdo by mu dal lízatko do ruky. 

„A teď si prosím zapni kameru, ať tě můžu ještě jednou vidět v tom skoro zapadlém slunci," usmíval se Tae od ucha k uchu.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby. 

Zajímalo by mě, pro co byste hlasovali. Měl by se Jungkook s Jiminem sejít, nebo raději ne?

ANO x NE 

Jsem někdy moc zvědavá. :"D

Love ya all košišty ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥(






 Old School Kde žijí příběhy. Začni objevovat