Prolog

1.1K 49 2
                                    

Dveře hlasitě bouchly a dívka vyšla před dům, utíkajíc k parku. Sedla si na jednu lavičku a opřela se o ni. Trhavě vydechla a zavřela oči, přesto se jí do očí nahnaly slzy.

,, Co se ti stalo?" zeptal se jí muž procházející se kolem a sedl si na druhý konec lavičky.

I když dívce bylo celý život řečeno nemluvit s cizími lidmi, pro teď jí to bylo jedno.

,, Můj celý život se skládá z obrovské lži." zamumlala tiše a skousla si ret.

,, Mohu ti pomoci." zvedla k němu hlavu a zúžila oči.

,, Jak vy byste mi mohl pomoct." prohlásila nedůvěřivě, i když její oči čišely zvědavostí.

,, Pojď se mnou." pobídl ji a ona se nebránila, už neměla, co ztratit.

Zamířili k temné uličce, na jejíž konci se nacházel menší kluk a nebezpečně skupinku okolo sebe propaloval pohledem.

,, Je nebezpečný. Ubližoval lidem." promluvil k ní a přešel k jinému muži, čímž mohla mladého lépe vidět, a když přišla dřív uviděla i staršího muže vedle něj.

Ten mladší se podivil, když uviděl sotva čtrnáctiletou dívku, ale nedal to na sobě znát.

,, Tvoji rodiče ti lhali, cítíš vztek, cítíš bezmoc a smutek, ale tady to můžeš využít." pronesl muž, jež ji sem přivedl a podal jí nůž.

Dívka ani nevnímala, aby se zajímala, odkud to ví. Pomalu si vzala z jeho dlaně nůž a nejistě se na něj dívala, pobídl ji. Přestože nikdy na nikoho nemířila, trefila se do stehna staršího muže, půlcentimetru od zdi, a on vykřikl.

,, Další." řekl a mrkl na ni, načež jí podal nůž. Zamířila a trefila břicho.

,, Říkal jsem ti to." pošeptal svému kamarádovi a ten si ji zaujatě prohlížel.

Dívka sledovala, jak muž krvácí, ale nepomohla mu, pořád v sobě měla ten vztek.

Mladší ji propaloval pohledem a nenávistně ji pozoroval, snažil se zachytit cokoli, co by si mohl zapamatovat, aby ji našel a zabil.

,, Můžu mu vydloubnout i oko?" zeptala se dívka a na tváři se jí usadil úšklebek, zatímco se otočila k lidem, kteří rozhodovali, zda půjde s nimi, avšak po její otázce, už rozhodli.
A ona musela přijmout osud, což byla její první chyba z mnoha, ale všichni ví, co se říká, z chyb se člověk učí.

Incorrigible ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat