Incorrigible ✔

V.

Být zavřený hluboko pod zemí nebylo nic úžasného, dívka o tom věděla své. Tiše si broukala jednu ze starých písní a do zdi vyrývala kamenem, který doslova vytáhla z podlahy, malby. Nehty měla sedřené do krve, jelikož ji už její program nudil.

,, Hej ty." křikla na nějakého agenta, čímž upoutala jeho pozornost.

,, Co je?" křikl na ni a jeho boty hlasitě dupaly při chůzi.

,, Řekni Nickovi, ať mi pošle něco na zábavu, takovýho agenta navíc bych neodmítla." zazubila se a užívala si agentova zděšeného pohledu.

,, Právě mi došlo oznámení, že hrozíš mým agentům, tak primitivní výhrůžkou." poznamenal, když stanul před její celou.

,, Když je tak chabá, pak nechápu jejich strach." odvětila. ,, Mimochodem být tebou tak mě pustím." dodala a ležérně se opřela o zeď.

,, Víš to, že ano?" zeptal se a ona zvedla obočí.

,, Nevím, co myslíš." zazubila se a on ji probodl pohledem.

,, Starkovi, zemřeli sedmnáctého." prohlásil a popošel k její cele.

,, Šestnáctého." opravila ho a ze rtů jí úsměv zmizel poté, když si uvědomila, co řekla.

Naopak on svůj úšklebek rozšířil. ,, Co ti vůbec slíbil Elizar za tvou práci?"

,, No, když pomineme, že mám kde bydlet, přístup k jídlu... pomstu, tu mi slíbil." zamyslela se a v jejích očích něco zaplálo, jenomže on nevěděl co.

,, Řekni mi, koupíš si za to něco?" udělal krok vpřed a dívka sklopila pohled.

Flashback

,, Teď mě dobře poslouchej..." započal svůj proslov muž, který ji sem přivedl a odhalil cosi za závěsem.

Dívka zalapala po dechu a ustoupila, tohle udělat nemohla.

,, No tak, vím, že to chceš. Zvedni hlaveň, správně, odjisti a můžeš stisknout." zašeptal jí do ucha a dívka cítila chlad přejíždějící po jejích zádech, který ale hned zmizel.

Dívka pevněji sevřela pistol a třepavě natahovala ukazováček ke spoušti a... stiskla.

,, Výborně." pousmál se muž sledujíc pár mrtvých těl.

Ale v dívčině mysli probíhala změna, nikdy nebude skákat, jak oni pískají.

End Flashback

,, Svobodu. Tak mě kurva pusť." vykřikla a frustrovaně si prohrábla vlasy.

Z Furyho tváře úšklebek zmizel a zeptal se jeho obvyklým kamenným výrazem. ,, Co z toho budu mít? Pustit jednoho z nejlepších zabijáků všech dob."

,, To jste celí vy, že ano? Vy dva máte jedno společné, něco z toho vytěžit, ale já... udělám cokoli. Třeba už mě v životě neuvidíš, já..." lhala by, kdyby řekla, že má ráda malé prostory.

,, Vlastně je tu jedna věc, taková špinavá práce a ty se určitě nebojíš si ruce zamazat." zapřemýšlel se a rozhlédl, aby zkontroloval, zda je někdo nesleduje, bohužel se neujistil pořádně.  ,, Je jeden chlap, co mi dost kazí kšefty, pak navždy vypadneš z mého života, jinak tě zabiju." prohlásil a dívka by se nedivila, kdyby to byla pravda.

,, Beru to. Chci vědět víc." souhlasila a na její tváři se tvořil úlisný úsměv. Věděla, že ji chce předat vládě a když toho člověka zabije, nebude mít na vybranou a dostanou ji do vězení, z něhož se nedá uniknout. Dokázala vymyslet cokoli, aby dosáhla svého.

Fury přikývl a odešel.

Dívka vstala a oprášila se od prachu, načež chytila mříže do ruk, které po jejím dotyku zčernaly. Vykulila oči a odstoupila pár kroků dozadu. Nevěděla, co se s ní děje od posledního pokusu. Najednou jako by nějaká část jejího těla chtěla zabít úplně každého. Zabít každého...

Flashback

,, No tak, přísahej." pobídl ji hnědovlasý muž s mírným strništěm a odložil knihu, která měla na obale červenou lebku.

Dívka se nadechla a z jejích úst se ozvalo ,, Přísahám, že budu věrná hydře navždy - další lež, kterou kdy vyslovila -. Přísahám, že splním jakýkoli úkol a nic mi v tom nezabrání. Přísahám, že zabiju každého, kdo mi zkříží cestu a vyhnu se všem emocím."

Muž se vševědoucně usmál, věrnost pro ně znamenala vše, ach, jak se mýlil.

End Flashback